Stratené mesto

Pane Garcio,upřímně smekám před vaším filmem.Splnil jste si celoživotní sen,natočit film,který by mapoval křivdu a výraznou trhlinu ve vašem životě.Natočil jste sice "Ztracené město" jen z jednoho úhlu pohledu,ale objektivnost a upřímnost se nevytratila.Síla s jakou je snímek vyprávěn je tak emocionálně nabitý všim co jen Kuba může nabídnout(a že toho není málo).Jinak zdůrazňuji,že Andy Garcia tímto filmem debutoval na režisérské židli,seděl za kamerou,složil si k tomu hudbu a zároveň zde hrál.Vše dopadlo na jedničku a já se ptám,dokázal tohle někdy někdo(opomeni-li Orsona Welse,který ale hudbu neskládal)?Nedokázal je správná odpověď,stejně nikdo nedokázal s takovým citem a bez zbytečného patosu natočit film o sobě a svém domovu. (12.12.2007)

Popravdě jsem čekal mnohem více, film bez špetky překvapení a po celou dobu mě většinou nudil, i když v závěru je tompo solidní, ale i tak snímku výrazně ubližuje velká časová stopáž. Určitě velké plus patří Billu Murraymu, ale velice překvapen jsem byl hereckým výkonem Andyho Garcii, jež mě připadal dosti křečovitý. Jedná se o jednohubku kterou hodnotím 3 hvězdičky... (11.01.2008)

Vůně doutníku, zpocených košil a kubánské ohnivosti je z tohoto filmu cítit na sto honů. Garcia se herecky i režijně překonal, asi proto, že si tímto filmem splnil sen návratu ke kořenům. Povedla se mu i hudba, která asi nebude moct soutěžit s Buena Vista Social Club, ale i tak zůstává hodně nadprůměrná. Začátek je snad až příliš rozvleklý a nevyvážený, ale od druhé 1/2 jde film víc pod povrch a zcela pohltí. Hodně tak připomíná velkolepé tragédie jako třeba "Gone with the Wind". (21.07.2006)

Vyznání Andyho Garcii jeho milované Kubě. Je to příběh majitele hudebního klubu El Tropico, pro nejbohatší Kubánce i cizince. Klub prosperuje a prosperuje i Ficova rodina. Jenže netrvá dlouho a v zemi postupně začíná revoluce. K revolucionářům se přidá i Ficův bratr a je zabit. Před smrtí prosí Fica, aby, kdyby se s ním něco stalo, se postaral o jeho krásnou ženu. Tak se i stane a oba se do sebe zamilují. V zemi bují revoluce a Fidel slavnostně vjíždí do Havany. Prezident Batista prchá ze země. Zdá se, že pro Fica a jeho rodinu se nic nezmění a i nadále budou provozovat svůj podnik pro bohaté. Jenže moci se ujímají diametrálně odlišní lidé, kteří nemají v lásce hudbu, saxofon ani bohaté. (21.06.2020)

Je to romantický film? Je to historické drama? Je to zachycení revoluce? Nebo snad film mafiánský? Všechno z toho a zároveň nic. Andy Garcia se rozhodl, že si natočí film, který bude hodně vlastenecký, ale který určitě nebude velebit Fidela a jeho režim. Kubu a především jednu rodinu sledujeme v době, kdy končí vláda prezidenta Batisty a pomalu se k moci dostávají revolucionáři v čele s Castrem. Nesledujeme životy významných osobností, ale jedné rodiny, která sice měla jméno, ale do politiky vlastně ani tolik nezasahovala. Nic nezmohli, když se režim měnil, spíše si jen uvědomili, jak křehká jsou rodinná pouta. Fuj, to je věta jako z nějakého nekonečného seriálu. Andy Garcia je jedním ze synů Dona Fellove. Spolu s bratry se snaží žít, jak to jen jde. Fico (Garcia) má luxusní klub, kde se tančí, Luis (Nestor Carbonell) je přesvědčený, že musí udělat něco s režimem Batisty, a Ricardo (Enrique Murciano), nejmladší ze synů, je zase přesvědčen, že jedině spojení s Castrem mu přinese dobrou budoucnost. Ani jednomu z nich není přáno. Luis se vydává cestou revoluce a má být aktivním členem komanda, která má svrhnout Batistu. Nepodaří se a Luis umírá. Režim přesto padá a na místo prezidenta se dostává diktátor Castro. Režim se skutečně mění. Nesmí se hrát ani na saxofon, protože je to nástroj imperialistů. Jsem si jistý, že tohle je to jediné, co mi v hlavě utkví z celého filmu. Ricardo se stává vojákem revoluce a sám jde vlastnímu strýci sdělit, že stát zabírá jeho pozemky a jeho majetek ve prospěch společného vlastnictví. Strýc umírá na selhání srdce a Ricardo si až pozdě uvědomuje, co provedl. Vinu nesnese. Ani Fico to nemá jednoduché. Kromě toho, že v klubu nesmí hrát na saxofon, musí se postarat o milovanou ženu mrtvého Luise. Postará se o ní tak, že se do sebe zamilují. Ani jejich lásce není přáno. Jak to tak vyprávím, film skutečně vyznívá jako lepší verze nekonečné telenovely. Příběhy se zde všechny neuzavřou, některé jsou otevřené, happy end čekat nemůžeme. Historické události jsou zde podány dobře, jsou tu i silné momenty, ale Garcia se až moc cpe do hlavní role, i když má člověk pocit, že by mu slušela spíše role někde v pozadí. tu za něj ale dokonale vzal Bill Murray, který opět - a na velmi malém prostoru - ukázal, jak je skvělým hercem a jak na sebe dokáže strhnout pozornost. Je to zajímavý film, ale pro pochopení doby bych si klidně nejdřív přečetl "Motocyklové deníky" a pak třeba něco, co psal Castro z vězení. Představa o době bude lepší, podána i z druhé strany a budete pak moct konfrontovat. Guevara je zde podán například jako hejsek a pitomec, ale je to jen karikatura skutečné, i když velmi kontroverzní osobnosti. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/11/prada-tlumocnice-sveraci-kazajka.html (02.03.2013)