Danza macabra

Klasika černobílého gotického hororu šedesátých let s Barbarou Steele. Interiér strašidelné vily, hra světel a stínů, napětí udržováno zvukovými efekty a jednoduchou Ortolaniho hudbou. Tempo příběhu, inspirovaného povídkami E. A. Poea, je sice pomalejší, ale to mi nevadí - na dobu svého vzniku patří toto dílo k těm nejlepším. (29.12.2011)

Dobrý a originálny horror zo 60-rokov.Dobrý záber vo filme je ako sa dym plazí spopod dverí.Žiadna nuda,atmosféra taká aká mabyť aj napriek tomu,že film má dosť pomalé tempo.Stále je tam niečo zaujímavé.Tento film dokonalé využíva tému strašidelného domu a drží príbeh až do samého konca.Kto má rád gotický horror a nevadí mu že film je čiernobieli,je to určite ten pravý. (31.05.2009)

Antonio Margheriti (mimochodem oblíbenec Quentina Tarantina, jenž mu vzdal hold ve svých Hanebných panchartech) atmosférické horory zkrátka uměl, což je zdárným příkladem právě Danza Macabra. Napětí buduje pomalu, ale precizně, skrze černobílý obraz si vyhrává se světly a stíny, diváka často uvrhne do intenzivní tmy, aby ho s rychlostí šelmy vyděsil skvěle načasovaným leknutím. V jedné z hlavních rolí se představí tajemně krásná "gothic queen" Barbara Steele. Ještě bych rád dodal, že sám Margheriti natočil o šest let později stejně zábavný, barevný remake Nella stretta morsa del ragno. (20.01.2012)

„Danza macabra“ je pro mě velmi příjemným překvapením, kdy jsem nečekal, že by na mě film dokázal takhle zapůsobit. On používá jednoduché nástroje (tmu, zvuky, nečekaná zjevení a nakonec i násilí), ale díky jejich přístupu, díky tomu, že se nebojí sem tem trochy té realističnosti až naturalismu, se ve výsledku jedná o velmi kvalitní film, který má i po padesáti letech ono správné kouzlo gotického hororu. (22.03.2014)

Včera som si urobil výlet do horrorovej histórie. Pustil som si starý taliasnko francúzsky čiernobiely snímok "Danza macabra", ktorý v roku 1964 natočil režisér Antonio Margheriti. Horrorový príbeh o ambicioznom novinárovi Alanovi Foresterovi, ktorý sa podujme stráviť noc zosnulých na neobývanom strašidelnom zámku v Providence na mňa zapôsobil. Zrejme aj vďaka tomu, že som si ho pozrel okolo polnoci a v pôvodnom znení (po taliansky) s českými titulkami. Bol to výborný, silne atmosferický gothický horror. **** (14.09.2017)