Ježko Sonic 2

Pochyby byli kdysi na místě, přesto se z hraného Ježka Sonica vyklubal velmi fajn film. A především slušný hit, který si tak pojistil plány na pokračování. Vrací se Jim Carrey jako Doktor Robotnik, vrací se známé postavy z prvního filmu, dorazili nové postavy jako Knuckles a Tails, který se již minule zastavil v po-titulkové scéně prvního filmu a celé by to dle předpokladů mělo být ještě větší a nabitější. Stačí to ovšem? Ježek Sonic 2 je slušné pokračování, které si zachovává většinu toho, co fungovalo i posledně. Opět je to fajn film pro celou rodinu, opět to má funkční humor (Jim Carrey opět válí, Bohdan Tůma v dabingu nezahálí) a celé je to prostě tak dobré, jak jen to asi u hrané adaptace Ježka Sonica může být. Více se to snaží být esteticky věrnější videohrám od společnosti Sega a celkově se na to vizuálně kouká poměrně krásně. A po vzoru prvního filmu se převedení této látky do hrané podoby vydařilo. Ježek Sonic 2 poté plní základní pravidla pokračování, které by většinou měli být větší, akčnější a šílenější. Ambicióznější zápletka, velkolepější akce, více divokých scenáristických nápadů a pár nových postav. Ježek Sonic zůstává pořád sympaťák, jeho nový kamarád Tails se poté může pochlubit stejným titulem. Zajímavě funguje i postava Knucklese, která by svůj seriál mohla zcela bez problému utáhnout, protože je to skutečně zajímavý charakter, o kterém bude zajímavé dozvědět se tak trochu víc.   Trochu větší problém je fakt, že film trvá 2 hodiny, což je tak trochu moc a samotný film si to dvakrát obhájit nedokáže. Ve scénáři je toho v průběhu přeci jen moc, kdy se musí řešit nějaká morální poselství, ústřední zápletka o hledání MacGuffinu a také divoká odhalení, které mají více budovat chystaný rozšířený vesmír, který dle hraného Ježka Sonica vzniká. V tom scénáři je toho přeci jen moc tempo přitom není úplně vděčné. Režírující Jeff Fowler ovšem i tentokrát zvládá to, co mu šlo tak dobře posledně. Akce má švih a šarm, opravdu se na to poměrně hezky kouká a humor je přehnaně infantilní jen přiměřeně. Nikdo tu neměl přehnaně velké ambice, historie se tu nebuduje, v rámci svého zadání ovšem Ježek Sonic 2 zůstává fajn zábavou. Když to takhle fajn bude za pár let i potřetí, moc důvodů stěžovat si nejspíš nebude. Ježek Sonic 2 tak zůstává ideální podívanou pro celou rodinu, která nemá ty největší ambice, v rámci své škatulky je ovšem solidní. Jde navíc přesně o ten typ zábavy, u kterého se mohou malí svišti bavit, dospělý doprovod ovšem přitom nebude muset koukat do stropu. Je to fajn podívaná, jejíž subjektivní kvality přeci jen možná specializuje věk či fakt, zda má dospělý člověk v sobě pořád nějaké to vnitřní dítě. Lepší hraná adaptace Ježka Sonica ovšem nejspíš vzniknout nemohla..... (31.03.2022)

Na filmu Ježek Sonic 2 je vyloženě vidět, že je dělaný pro mladší publikum (dle mého názoru do 10 let), ale když toto starší divák přijme, tak musí uznat, že tvůrci odvedli dobrou práci. Za mě jako otce, byl hlavním tahounem Jim Carrey, který je vysloveně ve svém živlu a naplno předvádí své grimasy a přehrávání, což mi v dobrém připomíná jeho nejlepší filmy - Maska, Ice Ventura a Grinch. Pro děti je tu hlavně skvěle odvedená práce na třech úhlavních potvorách, které nejen, že dobře vypadají, ale místy jsou i vtipné. V celku musím konstatovat, že dvojka je lepší než jednička a nijak mě neděsí představa, že s dětmi budu muset i na případné pokračování. (07.04.2022)

Víc akce, víc lokací a víc postav, což je oproti jedničce, která byla v těchto ohledech relativně chudá, rozhodně změna k lepšímu. Rodinná zábava na pohodu, pokud vám Sonic a šklebící se Jim Carrey nepřijdou otravní (což se stane snadno). Utíká to celkem rychle a jistou doslovnost a předvídatelnost lze s přihlédnutím k cílovce snadno omluvit. Jinak pořád platí, že Sonicova rychlost je využívána hlavně k tvorbě gagů a jen málokdy k praktickému řešení svízelné situace. Škoda schematické práce se zápletkou (jako jediný vím o lokaci skrývající mocný artefakt, který se rozhodně nesmí dostat do špatných rukou, ale než abych si to nechal pro sebe, tak se tam samozřejmě vydám, a tím tu lokaci nevědomky naservíruji padouchům přímo pod nos) a několika dalších okamžiků vybízejících k plácnutí se do čela. Sonic a jeho kamarád jsou v tanečním souboji za neschopné zoufalce, ale o pár vteřin později jsou z nich zničehonic mistři světa ve freestylu? Robotnikův sluha netuší, jak ovládat obřího robota, ale za chviličku už má přečtený celý manuál a poučuje s ním samotného Robotnika? Lidským postavám se dostanou do rukou mimozemské technologie, které pravidelně zahazují po prvním použití poté, co se prokáže jejich užitečnost? Jistě, jsou to drobnosti, ale je jich obrovská hromada, a pokud každá z nich ubíjí věrohodnost jiné scény, tak se to na celkovém dojmu podepíše dost zásadně. (01.08.2022)

Jako dítě, sem neviděl žádný animovaný seriál o Sonicovi, nehrál žádnou hru a ani sem nesbíral kartičky, žádné tričko, hrníček, prostě nic. V tomhle směru, si to všechno vzali Pokémoni a že toho bylo. Nicméně po filmové stránce, Pokémoni docela pohořeli, za to prvního filmového Sonica sem si užil, ale jak je na tom dvojka ? Dvojka je na tom o trochu hůř, ale celé je to komplikované, takže nejprve kritika. Co se mi na jedničce hodně líbilo, byl ten dospělejší přistup, ať už šlo o příběh, postavy a nebo humor, zde to jde trochu víc na ruku dětskému publiku, což je pro dětské diváky fajn, ale tohe trochu zamrzelo, né nijak zásadně, ale přesto. Ale co je podstatně horší, je to že zatímco v jedničce Tom a Maddie, byli důležitý pro příběh a rozvoj Sonicovi osobnosti a byli součástí toho filmu, zde je jejich přítomnost na víc a film by se obešel i bez nich. Naopak jejich přitomnost to občas táhne dolů, tak jako dolů táhnce celá linka okolo svatby, která je zde brána jako nutné zlo, protože Sonica a Tails potřebovali tvůrci dostat na Hawaj. A nebýt svatby a toho že zde Tom a Maddie sou navíc, tak je to naprosto luxusní a parádní jízda, hned jak se objeví Eggman a Knuckles, tak je to v podstatě jedno velký parádní dobrodružství se vším všudy. Jim Carrey je zde naprosto parádní, tak jako v jedničce a jeho ztvárnění Eggmana, je jak už bývá zvykem u Jima Carreyho dost šílené a zábavné, on si tu roli užívá a hraje záporáka až na doraz, žádné lítost a nebo něco, že by udělal špatně, prostě ryzí záporák a tak to má být. Ale co je prostě brilatní, je Sonic, Tails a Knuckles, tohle sou tak dobře napsaný postavy, tak dobře namluvený, tak uvěřitelný. To proč Knuckles nesnáší Sonica a to proč Tails zase obdivuje Sonica, má hloubku a ten vývoj je hodně reálný. A mezi nima je Sonic, který přebírá tu zodpovědnost, ale zároveň zůstává sám sebou, naprosto luxusní. Velcie silné čtyři hvězdičky a hodně mně mrzí, že nemohu dát pět, protože tohle bylo skoro dokonalý. (16.03.2024)

Nebudu lhát. Je to zlé. Jednička drží pohromadě daleko líp. Tohle je roztěkané a ta minutáž je šílená. Do dvouhodinového blockbusteru narvat tolik vaty, když z hlavního děje se dá vytěžit daleko víc, je na facku. Rusáci na Sibiři jsou ještě snesitelní, protože tam figuruje Sonic, ale ta svatební linka, to je jako by tam zabloudil úplně jiný film. Tam už jsem se studem hodně zařezával do sedadla. Robotnik tu má oproti jedničce všehovšudy jenom dvě dobré hlášky, zbytek jsem se snažil odměnit našrubovaným úsměvem. Tak proč ty čtyři hvězdy? Bez mučení přiznávám, v kině jsem byl po dvou letech a velké plátno na zážitku vždycky přidá. Herního pomrkávání tu je daleko víc, než v předchozím filmu, i když stále málo ždímaný potenciál. Nicméně u dvacetiminutového finále v Green Hills jsem dostal do ksichtu takovou nostalgickou pěst, že málem i slzička ukápla. Mrzí mě, že musím film hodnotit nadprůměrně pouze na úkor nostalgie a velkého plátna. Ten biják mohl být opravdu dobrý, ale problém filmařů, adaptujících staré videohry je ten, že se stále bojí jít do toho na plné kule. Jistě, je tam plno ega, naroubovat narcisisticky svoje vlastní nápady, jako u všech adaptací, ale zrovna u Sonica věřím, že se báli nějakých zvířátek předělaných na roboty, sbírání prstýnků jakožto ochrany zdraví a pod. Přitom, když se podívám právě na to videoherní finále, tak jsem viděl úplně klasický bum bác blockbuster, na který nepotřebujete znát předlohu a ruku na srdce, v porovnání s tím, co se dnes točí (fantasy série Rychle & Ujetě, nebo MechaGodzilla v posledním Kongovi a to podotýkám, jsou filmy, které se na rozdíl od Sonica tváří smrtelně vážně), by doslovný přetah nepůsobil vůbec divně. Potitulková scéna naznačuje třetí díl, takže když tržby dopadnou dobře, snad už se konečně dočkám videoherní non stop řežby a ne toho dortu pejska a kočičky, který by  rád zachutnal všem, avšak ve výsledku neohromí ani jednu stranu. (05.04.2022)