Kytice

Rozhodně počin, který stojí za pozornost. Ruku na srdce kdo z vás mladších četl Kytici? Filmové zpracování klasiky když se podaří, je vždy ku prospěchu věci už jen z hlediska jakési širší osvěty. Podání bylo zajímavé. Ne všechny příběhy se mi co do zpracování líbily např. kolovrat. Ale zbytek byl parádní. Skvělé byly i předěly se svícemi. Někomu vadí ta pestrobarevnost, dokonce jsem kdesi četl kritiku, že ,,to celé připomíná reklamu na tatranky Opávia''. Nevadilo mi to. Proč by neměl podzim být zlatý, léto jasně zelené atd? Jiráskova hudba vezme za srdce. mně osobně vzala tak moc, že jsem šel do soundtracku. Stejně byl nejlepší Roden se svými umrlými hnáty a vystouplými lopatkami v zetlelé uniformě... Aňa je kočka, má co ukazovat, ale proč je všude nahá (tedy i zde) asi nepochopím. Copak by asi na toto zpracování řekl sám veliký autor? * * * * (08.06.2013)

Odmyslím-li si Erbena, tak zvláště v kontextu české tvorby se na to nekouká zle. Fatální je ovšem podle mě právě ono důsledné spojení obrazu a hereckých výkonů s odříkávání Erbenových veršů. Pokud, voice-over by byl daleko vhodnější, ale ze všeho nejlepší by podle mě bylo převedení básní do filmové prózy. Látka by získala větší odstup, a daleko větší prostor by tak dostal nejen sám režisér s herci, ale především sám divák. Jinak tohle spojení zákonitě nemůže fungovat a uvidíme, jak si s ním Brabec napodruhé poradí v "Máji". (09.04.2007)

První báseň (jediná romance ve sbírce balad) s názvem Kytice autoři stvořili formou jakéhosi videoklipu, ale kupodivu jim to vyšlo. Vodník je sice hodně ponurý, akční a po kamerové a režisérské stránce asi nejlépe zvládnutá balada, herecky tak nějak pokulhává. Svatební košile má sice slušnou atmosféru, ovšem herci působí hrozně nepřirozeně, obzvlášť Karel Roden je histerický a všechno, jen ne děsivý. Ale Jirka Schmitzer coby umrlec nemá chybu. Z Polednice udělal Bolek Polívka komickou figurku a střet matky a dítěte je až moc ad absurdum. Zlatý kolovrat se nepovedl, atmosféra je nijaká, použití hudby taky nic extra (nějaké podivné techno či co), aspoň že Geislerka se tu zase objeví odhalená. Dceřina kletba, sólo pro dvě postavy má skutečně mrazivou atmosféru, při které mi skutečně nebylo nejlíp. Štědrý večer toho s básní moc společného nemá a celkové provedení také nic moc. Přes všechny klady a zápory mám největší výhradu k doslovnému odříkávání básní. Nejlépe by to dopadlo nejspíš využitím vypravěče. Za opravdový klad považuji krásnou hudbu, která zní ve Vodníkovi a při závěrečných titulcích. Celkově (i přes sklamání) film není úplně nejhorší, ale kdybych si měl vybrat jestli si přečtu básnickou sbírku od Karla Jaromíra Erbena, nebo se podívám na tento film, zvolím první možnost. 40%. (10.04.2006)

Slabší čtyři. Po příšerném Máji jsem čekal to nejhorší, ale nakonec mi to zas tak hrozné nepřišlo. Navíc je to Brabcova prvotina. Vodník byl zpracován naprosto dokonale, takhle nějak jsem si to představoval. To už se ale nedá říct o Svatební košily, kterou jsem si představoval úplně jinak, ale nebyla natočená špatně. Zato Polednice byla zprzněna dokonale. Já nevím proč, ale mě ty Brabcovi filtry fakt lezou krkem. Zlatý kolovrátek už byl trochu vydařenější, ale zase mi tam do ksichtu křičel červený filtr. Zbylé příběhy už jsem tak nějak bez zájmu přetrpěl - vůbec mě nebavily, ale alespoň u nich Brabec ubral filtry. Celkově vzato je to to samé jako Máj, JENŽE obrazový kýč, který zde celkem funguje, nefunguje v Máji. Navíc to zde zachraňují herci, což se u Máje říct nedá. (06.08.2011)

Ať si kdo chce co chce říká, formální stránka filmu na mě působí dokonalým dojmem. Barevná opulentnost některých balad sice balancuje na hranici kýče, nicméně přes hranici dobrého vkusu nepřepadne. Kameraman se prostě vyznamenal. A které balady mám nejraději? Vesměs stejně jako ostatní: Svatební košile a Zlatý kolovrat. Nebýt "zapomenutelnosti" některých dalších balad (třeba Mateřídouška působila velmi zbytečným dojmem), nerozpakoval bych se dát plné hodnocení. (03.09.2008)