Quo vadis, Aida?

(7,5/10). Intenzivní a devastující svědectví o zvěrstvech, které se odehrávaly v Bosně. Pročítal jsem si místní komentáře a hodně z nich opakovaly fakt, že tato válka se odehrávala nedávno a jen pár kilometrů od nás. Skutečnost, že se něco takového za necelé opravdu vyplnilo a probíhá válka na Ukrajině, této myšlence dodává úplně jiný rozměr. Sledujeme historickou tragédii, které muselo přihlížet i OSN. Hlavní "hrdinka" Aida je dost rozporuplnou postavou. Mohla zachránit tisíce lidských životů, kdyby vzala do ruky megafon a zburcovala ten několikatisícový dar, který se proti Srbům mohl bránit. Místo toho se zaměřila na ochranu své rodiny. Jsme svědky obrovské bezmocnosti, klaustrofobické kamery, která servíruje dechberoucí one - take záběry a taktéž obrovského chaosu, který vždycky válka přináší. Závěr snímku bolí. Měl jsem flashbacky na záběry z druhé světové války a plynových komor. Skutečnost, že se něco takového přihodilo je mrazivá a zarývá se člověku do morku kostí. (16.11.2022)

Masaker v Srebrenici je na wikipedii dobre informacne podany, tak ja to tu nebudem opisovat zas a znova. Bude tu trochu podvojneho uctovnictva hrozy a vseobecneho rozhladu.  Len tak strucne - s odrezanymi hlavami hrali miestne chlapciska z bosnianskej armady futbal, fajne baby opekali na ohni zaziva. Izetbegovic bol predseda Predsednictva socialistickej republiky Bosny a Hercegoviny, postaral sa o umiernenych srebrenickych moslimov tym, ze sa ich zbavil / a tak dal prechod svojim -a nielen svojim - krvilacnym chutkam/. Udava sa pocet 7 000  az  8 000 obeti, ono to vzniklo od vojakov NATO, cca 3000 ludi padlo pri akomsi uteku do zajatia Srbov a dalsich 5 000 chlapov bolo nezvestnych. Preto sa udava  8000. A to iste cislo udava aj Cerveny kriz , ktory tam posobil /preco tam nebol aj cerveny polmesiac, to  mi doposial  nikto nevysvetlil/.  Umiernenym moslimom nevadilo spoluzitie so Srbmi, na vine bol jednoznacne Izetbegovic a jeho krvilacne chutky. este roku 2015 - 20 rokov po masakri je tam situacia medzi ludmi  zla, ta nenavist tam je doslova vsade, clovek sa tam citi vyslovene spatne a uteka odtial. Neopravene a rozbombardovane baraky dodnes stoja, uprostred nadhernej prirody v tieni  stromov stoji rozbity barak ..... 95 % (19.06.2022)

Sugestívne, dôstojné spracovanie veľmi tragickej udalosti. Srebrenica je hanbou "Mäsiara z Bosny" alias Ratka Mladiča (ktorý je v súčasnosti zavretý na doživotie, no pre haldy Srbov je žiaľ Mladič hrdina), hanbou Karadžiča, hanbou vtedajšieho Srbska, ale tiež veľkou hanbou holandských modrých prilieb a hanbou celého "modroprilbového, všemocného" OSN kvôli otrasnému, katastrofálnemu zlyhaniu, ich bezzubosti a neschopnosti (zase a opäť modré prilby pokazili, čo sa dalo). Režisérka Quo vadis, Aida? nestvorila možno veľdielo, ale je to kvalitné, na úrovni a veľmi seriózne spracované, pri tak závažnej, smutnej a desivej téme, je to silný film. Možno by to bolo na 4,5 hviezdy, ale už len to, že niekto mal guráž sa do toho zodpovedne, korektne, do detailov pustiť, otvoriť bolestivú minulosť, otvorene poukázať na vinníkov a vzdať takouto formou česť pamiatke obetiam genocídy v Srebrenici, tak za plný počet smutných, modro-prilbových hviezd. (13.05.2022)

Půl století od konce druhé světové války si Evropa připomněla, že Homo sapiens nemusí vždy znamenat člověk moudrý. Válka v Jugoslávii, to jest kromě jiného masakr ve Srebrenici, později dokonce uznaný za genocidu. Okolo plánovaného vraždění vesměs mužů a chlapců muslimského vyznání sledujeme příběh bosenské učitelky Aidy, která (místy marně) pobíhá po základně, snaží se překládat a po očku neustále sleduje stoupající napětí a zejména svého muže a dva syny, protože vojáci srbského velitele Ratka Mladiće už mají téměř prsty na spoušti. Stejně jako u většiny zfilmovaných tragédií je to i tentokrát intenzivní a funkční. Do spletitosti onoho konfliktu nicméně úplně nenahlédneme. Zpracováním/uchopením je mi přeci jenom bližší třeba Greengrass (a jeho syrová Krvavá neděle, Breivikovo řádění či Let číslo 93). (28.01.2022)

„Ále, kráčím si takhle vstříc pěkně zkurvené životní mizérii, přičemž u toho budu dost hustě sugestivní, místy až močopudná, taxi holky a pupušové určitě nachystejte kapesníky.“ Dramaticky docela silný až tísnivý film, u kterého si rozhodně nebudete vesele podupávat Verdiho árie či pobrukovat Sienkiewiczovo libreto k nim, jak by mohl název napovídat. Válka je prostě zmrd, kor válka mezi necivilizovanými animálními hovady na obou stranách, kterou pak vesměs odsírají civilisté. Je sice trochu tendenční svinstvo, které leckomu může černovybělit historické události, už tak oběma stranami 25 let post coitum brutálně zkreslované, vyobrazit Srby jako největší kundy a nezmínit, co za SS zvěrstva poturčenecký dobytek z ARBiH pod vedením snad nejhoršího (a asi i nejvychcanějšího) válečného zločince celého konfliktu, Nasera Zkurviče, jenž paradoxně vyklouzl z celé té Haagské frašky, neméně masově prováděl před Srebrenicí etnickým srbským civilistům v rámci účelových provokací, čistek i čirého sadismu. Takže si pěkně zachovejte divácky odstup, jediná pravdivě černobílá věc na celém spektáklu bylo vyobrazení obvyklých zpolitizovaných impotentů z UNPROFOR, kteří naslibovali bezpečné zóny, načež hezky Mladičovi nashromáždili celé porážkové stádo a arivederči, čímž jsou de facto za celou tu masárnu úplně stejně odpovědní. (22.09.2021)