Bota jménem Melichar

Pohodový a oddychový rodinný film z dob, kdy ještě Troška nehleděl pouze na počet prodaných lístků a masové publikum. Bota jménem Melichar disponuje vesměs sympatickým hereckým obsazením, kterému vévodí malý Martin Šotola. Divák má možnost se na sedmdesát minut vrátit do školních lavic, které jsou, byly a budou vždy opředeny nezapomenutelnými příhodami na celý život. Zkrátka povedený snímek pro všechny generace, který dokáže oslovit i dnešního diváka. (26.02.2017)

Jako dítě jsem to viděl snad dvacetkrát a klidně se na to podívám i dneska, je to prostě taková ideální pohodička na víkendové zabití času. Sice mě ten malý kluk s každým dalším podíváním irituje víc a víc, ale zatím to mez nepřekročilo a nostalgický návrat do školních lavic (archetypy školníka a chemikářky snad někde musí pěstovat, přesně jsem v nich poznal ty své :) ) to hravě přebije. A Nosál rulez! :) (14.03.2011)

Když srovnám s tematicky obdobným seriálem "My všichni školou povinní", je mi film méně sympatičtější, ať už ve zpracovávaném tématu nebo vedení herců. Nemohu však říct, že bych s tímto výsledkem nebyl spokojen - na Zdeňka Trošku velký nadprůměr a při sledování jsem byl o to víc zaskočen, že stejný člověk dal život i neblaze proslulým Kameňákům. (12.07.2009)

Jeden z nejlepších českých filmů ze školního prostředí. Člověk by ani neřekl, že to natočil Troška a před sametem. Na minulou éru odkazují okatě a uchatě jen hudba, móda, soudružky, kaštany a hláška "co už je reálnějšího než tkadlena". Jedno fakt puntičkářské rýpnutíčko. Několikrát se různé postavy ptají, kde je zrovna ta a ta třída a okamžitě se jim dostane téměř přesné odpovědi. Já nevím, ale když jsem chodil do školy, neměl jsem páru kde, kdo a co zrovna teď má. (20.11.2016)

Poeta, bodrý synek, müslitel a vůbec správný super hrdina našeho mládí. Toť Radim Dochleba. Nejvýraznější postava Troškovy vrcholné tvorby, to když ještě dávala smysl a dalo se na ni dívat. Nejvíce mne mrzí, že David Rauch nepokračoval v herecky solidně nastartované kariéře a neoblažil nás v dalších snímcích. Charismatický synek by jistě zazářil. Nu což. Bota jménem Melichar je fajn, je odpočinková, je veselá a je pro celou rodinu. Rozhodně doporučuji, ačkoliv bude těžké dostat od počítače vaše odrostlejší ratolesti. O to víc mne jímá nostalgie, když v televizi zazní Stáňa Hložků a v programu naleznu tento zapomenutý skvost. 80% (08.02.2016)