Márne lásky snahy

Muzikál nikdy nebyl má parketa a nic na tom nemění ani fakt, že Marná lásky snaha je dílem mého oblíbence Kennetha Branagha. Nicméně první hodinu jsem se celkem obstojně bavil. Častokrát však v takových situacích, kde to tvůrci zřejmě nezamýšleli. To se týká zejména až groteskně naivní choreografie tanců. Moc muzikálů sice nakoukáno nemám, ale tady mi ta choreografie přišla, jako by si ji vymýšlel na koleni někdo, kdo nemá s tancem nic moc společného (že by sám pan režisér?). Chvílemi jsem měl skutečně pocit, jako kdybych se díval na první kola Stardance. Na druhou stranu mě celkem potěšila povětšinou příjemná hudba. Z hereckého ansámblu mě naopak vůbec nezaujal jalový a prkenný Alessandro Nivola (jakého překvapení se mi dostalo, když jsem pak zjistil, že je to přeci "ten fotbalista"). Herecký projev mistra Branagha mě ale naštěstí nezklamal a třešinkou na dortu byl roztomile pitoreskní Timothy Spall :-) (31.10.2011)

Sdílím Radyovy pocity, tohle zpracování se panu Branaghovi příliš nevyvedlo...charleston v jeho podání působí když nic víc, tak nevhodně, hodilo by se spíš říct, že hudební čísla jsou trapná až na půdu a vůbec celá hra je pojata jako dementní němá groteska s tanci a zpěvy. Z čehož plyne i imbecilní vysmátost a plochost princátka navarského, o jeho wingmanovi Steweym ani nemluvě. A radši už vůbec nemluvím o tom jak sám velký Branagh vypadá, an tváříce se jako dvacetiletý mladík. A abych nezapomněl - i Aliciu Silverstone už dostihl zub času;) Prostě provar jinak skvělého (nejen) zpracovávatele Shakespearea. (12.09.2005)

Brrrrr... tak tady jsi milý Kennethe zle přestřelil. Shakespear a muzikál třicátých let? Opravdu, snad nejhůř adaptovaný Shakespear, jakého jsem měl tu smůlu vidět. Není to skrz naskrz špatné, oni se ti herci všichni snaží a Branagh to zkouší omítnoust některými solidními režisérskými nápady. Přesto... 40%P.S.:Samotnou hru jsem nečetl ani neviděl, možná až ji budu moci srovat s filmem, do té doby si však stojím za svým hodnocením. (23.06.2006)

Mám rád swing a dobu čtyřicátých let, takže zasadit Shakespearovo dílo do tohoto období považuji za originální a vtipný počin. Samozřejmě je vždy risk když si režiséři berou pro předlohy divadelní hry takových ikon jako byl Shakespeare ad. a stylizují je... Už jsem viděl řadu jeho her moderně zasazených do různých období a leckdy to však bylo o dost horší. Je to podobné jako s filmem Titus (1999) . Po prvotním šoku a nutném přeladění z očekávaného na neočekávané je třeba nechat se unést novým pojetím hry. Já bych to tedy zas tak nestrhával. Ba co víc, mně se tohle líbilo. * * * (03.01.2012)

Udělat ze Shakespeara romantickou muzikálmí komedii odehrávající se za druhé světové, to chce pořádnou dávku odvahy. Branagh ji měl a výsledkem je film na jednu stranu velmi hravý a sám sebe vážně neberoucí a na stranu druhou kýčovitými dialogy a snahou o "něco víc" roztahaný. Prostě marná snaha. Ale odvaha by se měla cenit. 70% (16.06.2005)