Hranice lásky

Velmi těžké téma. Jsem překvapený o to víc, že přišlo od polské produkce. Hranice lásky nejsou nic jiného než sociální drama, které funguje jako sonda do erotických představ párů. Minimálně těch parů, které sní o více partnerech nebo přímo polyamorii. Herecky je to obsazeno dobře. Mihne se oblíbená Křenková i Hofmann. A dokonce zaskočí i Čermák. Ustřední dvojice však táhne film za mě tak napůl. Zatímco Vagnerová je sympaťanda, která skrze celý film rozhazuje emocemi, tak její filmový partner Řezníček je za mě herecky emočně velmi plochý. A navíc je mi bohužel velmi nesympatický. Což je samozřejmě čistě subjektivní dojem. Obecně mám z filmu pocit, že finále mohlo být mnohem více rozkresleno než že prostě skončí hořkosladkou tečkou. Respektive vy celou dobu tušíte, kam se děj posune a kde skončí. Proto víc bych si přál aby byla rozkreslena právě ta část, kdy si partner uvědomí svoje emoce naplno. Za mě je to ve výsledku podprůměr, který mě moc nebavil. (40 %) (01.04.2024)

Hynek jako mistr squirtu, no to mě poser. Mnoho povyku pro skoro nic. Zejména deklarace paní Vagnerové v rámci velké mediální masáži jsou teď po projekci dost k smíchu. Místo neskutečnýho odvazu dostane divák pár záběrů na prsa (imho moc pěkná, to jo), svlečenou Elizavetu a zdar. Erotické scény ústředního páru jsou ovšem nasnímané pěkně. S koncem si tvůrci evidentně nevěděli rady vůbec - kdyby totiž zachytili příběh tak, jak by pokaždé v reálu musel skončit, tedy rozchodem, zas by byli pranýřováni, že natočili reklamu na věrnost aneb bububu, tohle rozhodně doma nezkoušejte, nedopadne to dobře. Třeba dopadne, já z vlastní zkušenosti nevím, ale tak jak nám vývoj vztahu Hanky a Petra načrtli, už nebyla cesta. Takže tomu vymysleli pořádně hloupý konec. Moc se mi líbilo, jak se režii podařilo naservírovat divákovi Petrovy pocity - člověk si pak připadal přesně tak blbě, jako on. Na postavu krásné barmanky bych vybral hezčí herečku, Antonie je moc zajímavá, ale pěkná není. (04.01.2023)

Musím říct, že mě osobně podobná artová produkce posledních let, která řeší vztahy - jako např. Marťanské lodě, Chvilky, Karel, já a ty, Hra, Zrcadla ve tmě, ad. - prostě jen nudí. Konkrétně v případě Hranic lásky mi polyamorie ještě jakž takž přijde jako použitelný námět, ale to by to celé nesmělo být zabito tou nudnou artovou formou (hromada zbytečných/zbytečně dlouhých záběrů, "amatérské" záběry z mobilu, fragmentární distribuce informací - spoustu je toho z děje vynecháno či neobjasněno, atd.), a ačkoli to asi mělo působit autenticky a křehce, mně to přišlo spíše nevěrohodné a - vzhledem k pověsti, kterou se kolem toho snažili ve Varech i později tvořit - poněkud i otravně vyhajpované (nemluvě o tom podfuku, že plakát zobrazuje výjev, který se ve filmu nevyskytuje) - pár lepších momentů se tam najde, ale jako celek je to strašně nezáživné a neobjevné - nepřichází to s ničím, co by člověk neviděl už stokrát jinde. Btw. Wińského manifest jsem četl, a ačkoli mi přijde v něčem zajímavý, považuji ho za slepou cestu a nesouhlasím s ním. (28.12.2022)

Mně je vlastně sympatická snaha Tomasze Wińskiho natočit o vztazích film mimo tradiční schéma typických domácích „romantických“ komedií. Jenže je navázána na moc předvídatelný příběh, ve kterém je velmi brzy jasné, jak musí nevyhnutelně skončit. Dialogy i herci jsou velmi uvěřitelní, ale jinak vlastně film nepřináší nic nového. Možná jen v českém rybníčku (70%). (19.03.2024)

Oceňujem, že som mal možnosť vidieť "Hranice Lásky" v kine a vidieť ako vlastne toto dopadlo v rámci očakávaní. Pretože bolo vidieť, že v kine sedeli aj ľudia, ktorí čakali asi niečo úplne iné. Neviem čo im ale popis naznačoval. Alebo si mysleli, že to bude erotika na spôsobom "50 Shades Of Grey" alebo "365 dni". Možné to je. Ja som však veľmi dobre vedel do čoho s týmto projektom vstupujem a myslím si, že som sa reálne aj dočkal kvalitného filmu, ktorý ešte nejaký čas nepustím z hlavy. Oceňujem odvahu Hany Vagnerovej. Aj ako scenáristky aj ako herečky. Pretože pôsobila v tomto filme vysoko autenticky. No čo chválim najviac je asi posolstvo, ktoré som si z neho na konci vzal. Pretože skvele sa tu ukazuje, že môžeme mať zo vzťahu pocit, že všetko je medzi nami v pohode, no v skutočnosti môžeme prechádzať krízou, ktorá otvorením vzťahu môže ešte prerásť vo väčšiu krízu. Niekedy môžu určité rozhodnutia vzťah zachrániť, inokedy pochovať. Záleží v prvom rade na tom, ako to vnímajú obaja partneri. No rovnako zaujímavé je aj vidieť, ako vlastne mnohí ľudia v otvorenom vzťahu aj fungujú v realite. Každému som tieto role veril. Pôsobili veľmi úprimne, veľmi autenticky a skutočne. Je pre mňa až prekvapením, že sa v Česku natočil takýto film a dúfam, že podobných kúskov bude pribúdať. Pre mňa to nebolo až tak šokujúce ako niektorí hovorili alebo sa písalo v článkoch, no rozhodne išlo o film, ktorý zanechal silný dojem. Hodnotenie: A (27.11.2022)