Dannyho dvanástka

Tempo. Rychlost. Dynamika. Soderbergh rozhodně neotálí a nezdržuje. Jak by taky mohl, když mu před kamerou stojí ty největší hollywoodské hvězdy současnosti? Čas neúprosně běží - svižně a stylově se seznámíme se starými známými i novými (ale stejně známými) tvářemi a hned vyrážíme do Evropy. Amsterdam, Řím, Francie - Soderbergh střídá místa, že to ani nestačíte postřehnout. Hraje si s časem a flashbacky a jako vždycky vás dostane. Poslední minuty jsou nabyté pointami, nečekanými zvraty a dalšími typickými libůstkami. Poznáte, že každý záběr měl své odůvodnění. Práce s kamerou je naprosto nepředvídatelná a přesto stále svá. Pomalé dlouhé záběry se mísí s eliptickým střihem, rychlou montáží a stop-záběry. Dannyho parťáci 2 chtějí nabídnout divákovi více (hvězd, lokací, překvapení). Podmínka pro dobrou zábavu: První díl nemůžete jen znát, ale musíte ho milovat. Některá vysvětlení jsou příliš rychlá a zmatená, některá zase nečekaně jednoduchá (deus ex machina). Napoprvé není lehké se orientovat - to bych viděla jako jednu z mála chyb. Až to uvidím poněkolikáté, budu moci posoudit celkovou logičnost příběhu. Já mám pro tu Soderberghovu bandu prostě slabost... (12.06.2006)

Solidní, byť scénářem i hereckým obsazením poněkud přeplácaný průměr. Pouze hlavní postava má dostatek prostoru něco předvést; ostatní se vždy tak objeví a zase zmizí. A možná se znovu objeví a nebo také ne. Opravdu vydařené scény jsou ty kde si herci dělají legraci sami ze sebe; kupříkladu řešení věku Dannyho alias George Clooneyho či záměna Julie Roberts za Julii Roberts. (17.12.2004)

Už vidím ta zvednutá obočí...Ale tohle je moje oblíbená hračka. Neubližovat, nešlapat na ni, neházet po mně vajíčka-jedině Fabergé:) ....Geniálně překombinovaná zápletka. Soderbergh roztomile plýtvá nápady, hollywoodský all-stars team se zjevně báječně baví a divák... ten si nějak poradí. A když ne, má smůlu. Pánská jízda šéfovaná velkou trojkou Pitt-Clooney-Damon dává slovnímu spojení herecká chemie nový šmak. (10.05.2007)

Po formální stránce jeden z nejstylovějších filmů poslední doby. Ultra fucking cool retro s vynikající kamerou, báječným Holmesovým soundtrackem a bohužel také s neskutečně pitomym scénářem. Kdyby ten stál aspoň trochu za to(mnohem méně postav, mnohem méně lokací, vlastně mnohem méně všeho), jednalo by se možná i o pořádnou filmovou událost. Takhle je to jenom za tří. Ale Soderbergh je frajer a díky tomuhle počinu a plno vychytávkám v něm (přílet do Amsteru) ho asi cpu mezi pět nej režisérů, protože tak jako on se s filmy skoro nikdo jiný nemazlí. (10.01.2005)

Pokračování volně navazuje na první díl a měl jsem co dělat, abych se do děje alespoň trochu dostal. Po celou dobu sledování filmu ve mně totiž vyzníval fakt, že v tom mám guláš jako maďarští vojáci na obědě po nedělní tůře po jejich kopcích a dolinách. U filmu samotného jsem se vcelku slušně nudil, ale chvílemi to zachraňovala zajímavá muzika, i když soundtrack bych si nepořídil. Velkých hereckých ikon je ve filmu celá řada, ale kdo dokázal překvapit na celé čáře tak rozhodně Vincent Cassel, charismatický to záporák, ještě k tomu objevující se v opravdu skvostné napětím a parádní muzikou nabité scéně a nezbývá mi než potvrdit, že ačkoliv je dvojka mišmaš nepředstavitelný chvílemi jsem se solidně bavil i když už to je film naprosto zbytečný...ale co pak bude trojka? --- Vypadám na padesát? - Jo, no...jen od krku nahoru. (21.02.2007)