Poslední závod
The Last Race
Réžia:
Tomáš HodanScenár:
Tomáš HodanKamera:
Jan Baset StřítežskýHudba:
Jakub KudláčHrajú:
Kryštof Hádek, Oldřich Kaiser, Marek Adamczyk, Vladimír Pokorný, Judit Pecháček, Jan Hájek, Gabriela Pyšná, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Bastian Beyer (viac)Obsahy(1)
Krkonoše boli pred prvou svetovou vojnou chudobným regiónom, v ktorom sa stretával český živel s nemeckým. Bohumil Hanč bol najznámejším českým lyžiarom svojich čias, ktorý vyhrával preteky doma aj v zahraničí. Všestranný športovec Emerich Rath bol zase jediným Nemcom, ktorý sa pravidelne zúčastňoval na českých pretekoch. Ostatní Nemci z Krkonôš ich z národnostných dôvodov bojkotovali. Hanč a Rath sa dobre poznali a stretli sa aj na štarte osudných pretekov v roku 1913. Po prvom kole sa počasie rýchlo zhoršilo, vypukla snehová búrka a všetci súperi sa postupne vzdali. Hanč zostal na trati sám, boj o prvé miesto sa však čoskoro zmenil na boj o holý život. Václav Vrbata stojí na trati ako jediný divák, Emerich Rath sa vydáva Hančovi na pomoc a všetci traja začínajú v neľudskom mraze a nepreniknuteľnej víchrici písať príbeh o hrdinstve, odvahe, nezlomnej vôli a priateľstve. (Bontonfilm SK)
(viac)Videá (7)
Recenzie (371)
Nevím proč, ale pokaždé, když našinec natočí něco, co má parametry velkofilmu, čiší z toho na mě nepříjemný nádech televize. V tomto případě se jedná o scény v interiérech. Ať už je to v chalupě, hospodě nebo na zasedání lyžařského spolku, je tu cítit papundekl. A to tu žádný není. Svůj díl na tom má i neohrabaně ztvárněné napětí mezi Čechy a Němci. Nicméně scenérie jsou nasnímané nádherně, chumelenice je tísnivá a Hodanovi se podařilo ve mě vzbudit doufání, že to Hanč nakonec ustojí, ačkoliv opak byl daný. A to je podle mě to, co dělá sportovní (a nejen sportovní) film dobrým. Co se herců týče, tak se asi nedá mluvit o nějakých nezapomenutelných výkonech, ale všichni přítomní odvedli poctivou práci a i to se počítá. Hodan ve svěm celovečerním debutu obstál a kdyby se pustil do dalších příběhů českých spúortovců, neměl bych nic proti. Třeba hokejová parta kolem Modrého a Konopáska si o filmové zpracování vyloženě říká. 70% ()
Poslední závod je technicky velmi dobře natočený survival a na poli českého filmu rozhodně silný nadprůměr, který je třeba ocenit. Má jediná (ač obrovská) výtka směřuje k zvolenému stylu vyprávění, kdy se Tomáš Hodan zřejmě víc zabýval tím, jak harmonicky skloubit dvě časové linie, než aby se ujistil, že efektivně a srozumitelně odvyprávěl kritický okamžik celého dramatu. Místo toho před divákem v tu chvíli zatajuje informace, aby pak mohl rádoby překvapit prapodivným flashbackem ve flashbacku, u nějž jsem byl v jinak srozumitelném příběhu zmaten na druhou a místo dobrého pocitu z porozumění klíčového momentu mi mysl zaplnila řada všetečných otázek (Kde se tam Vrabata zničehonic vzal? Proč tam vůbec šel? Proč o tom nikomu neřekl? Proč daroval svůj kabát, který sám pro svou záchranu potřeboval? Jaká byla v tomto případě časová kontinuita? Proč absentoval většinu stopáže filmu, když jde najednou o tak zásadní postavu? Proč si Hodan zbytečně sabotuje vlastní film takovou podivnou scenáristickou kličkou?...). Prostě úplně zbytečná a blbá vada na kráse jinak dobrého a velmi zajímavého českého filmu, jemuž ty čtyři hvězdy nakonec ještě dám, ale teda... mohlo to být jinde. ()
Popravdě řečeno nevím. Mám to s pro a proti tak napůl. Sice beru jako zajímavé ozvláštnění, že film je vyprávěn očima Čechům vlastně neznámé postavy, ale přece jen jsem se těšil na film o Hančovi a Vrbatovi. Přičemž Vrbata si skoro neškrtl, až trochu na konci. Líbila se mi kamera a výprava a kostýmy, velmi dobře vše zvolené, nabízející určitou atmosféru doby. Jenže pak do tohohle historického obrazu začaly postavy promlouvat současnou češtinou stylu "jdi do prdele" apod., což veškerou navozenou atmosféru hnedle zrušilo. Problémy vztahů jsou rovněž podány moderním pohledem, před sto a něco lety ženy ještě pořád neradily mužům, co dělat se svými životy nebo jak se rozhodnout, protože tehdy muži měli holt v rodinách ve všem hlavní slovo. Obecně kolem psychologie postav to šlo hodně dalekým obloukem, což je škoda, hned by to film pozvedlo na vyšší úroveň. Podobně na téma česko-německých vztahů je v tom moc cítit moderní pohled... Zlatí Krakonoš a lyžníci, tenhle film by trumfli i dnes. Takže fakt nevím, takové přesně 2,5 *. ()
Velmi krásné zasazení do Krkonoš a lákavé obodbí, ze kterého moc snímků u nás nemáme. Vše je bohužel zpracované krajně nezáživnou formou a sledovat snímek byla nuda a místy dokonce utrpení. Neustále mi od filmu někam utíkala pozornost a nedokázal jsem se do děje vůbec dostat. Zajímavá historická vzpomínka na dobu dávno minulou a postavu zcela neznámou. Téma jistě silné a zajímavé ovšem zpracování mě nechalo stejně chladným jako bylo tamní počasí. [20 %] ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (19)
- Manželku Bohumila Hanče (Kryštof Hádek) měla hrát Eva Josefíková. Během natáčení však otěhotněla, a tak ji nahradila herečka Judit Bárdos. (Amneris)
- Pro potřeby filmu byla digitálně odstraněna dnešní Labská bouda od Zdeňka Řiháka a nahrazena z historických fotografií původní Labskou budou, která vyhořela v roce 1965. (vyfuk)
- Při záběrech z Medvědí boudy směrem na horu Medvědín si můžeme všimnout vysílače, který na vrcholu je dnes a tehdy být nemohl. Nicméně z dálky zapadá do krajiny podobné lesu, takže vysílač není moc k rozeznání od stromového porostu. (vyfuk)
Súvisiace novinky
Květnové Kino na hranici se vrací
Letošní 24. ročník filmové přehlídky Kino na hranici, která se koná na obou stranách řeky Olzy, v Českém Těšíně a Těšíně, proběhne 29. dubna až 3. května 2022. Organizátoři se vrátili k původní… (viac)
4/10 – Když jsem si jako malý představoval Hančův hrůzostrašný závod o život s nemilosrdnou sněhovou bouří, vypadal mnohokrát děsivěji a také byl dotažený až do konce. Zde má scénárista Hodan z nějakého důvodu strach jakýkoli rozpracovaný motiv / naznačený děj dovést do zdárného konce – nechci ho za to urážet, patrně totiž trpí tzv. schlussphobií – a tak po celých leckdy úmorných 102 minut jenom nesměle klouže po povrchu, místo aby zajel hluboko do prostaty, totiž podstaty. Výsledkem je pak vskutku vysilující podívaná na neustále se opakující koloběh: kamerou / scénářem je něco ZAJÍMAVÉHO naznačeno, načež se divák samozřejmě naivně nabaití, že se schyluje k něčemu vzrušujícímu. Jenomže pokaždé Hodan akorát přezíravě zmáčkne klapku a následuje buď příjemná rychlovka s dronem, anebo intenzivní tlachání s dědou Rathem 30 let poté. Následně, když už divák promrzá nudou do morku kostí a skoro zapomněl, že se jedná o velkofilm pojednávající o napínavém závodě, je opět konfrontován se situací na frontě, totiž na kluzišti. Bohužel se však vždy ocitá v čase o půl hodiny později, než z jakého vyskočil, a zjišťuje, že zatímco se věnoval své drahé polovičce během Rathových zcestných plků adresovaných na pro příběh zcela bezvýznamného majitele jakési hospody, rozehraná scénka už je dávno ta tam a místo toho je nezáživným způsobem seznámen s jejím výsledkem. Vidím to asi takhle: deadline se neúprosně blížil, a zatímco kluci filmaři prokrastinovali létáním s vypůjčeným dronem po horách, tenčil se čas i rozpočet. A koneckonců, jak chcete klouzání se v dřevěných lyžích natočit poutavě, aby to diváka bavilo sledovat déle než 5 minut? Tohle vůbec nemusíte Hodanovi vykládat. Sám si s tím lámal hlavu a přišel na pozoruhodné řešení, filuta jeden. Rozhodl se to nenatočit vůbec, naservíroval divákovi několik napínavých sestřihů a důmyslně to proložil střihy na kecajícího dědu a samozřejmě nezapomněl všechny okouzlit ukořistěným materiálem z dronu, aby ta investice nebyla úplně zbytečná. Výsledkem je hodně všelijaká směs, ale rozhodně ne film, který by důstojně reprezentoval tehdejší boj o život 2 českých lyžařů. Zvlášť uvážíme-li fakt, že druhý z nich ve snímku v podstatě ani nefiguruje a jen na konci si někdo všimne jeho nepřítomnosti – hele, vždyť von taky chybí! – a celá jeho maličkost je dodána retrospektivně. Během sledování jsem se nevýslovně nudil, snímek negradoval, k žádnému stupňování emocí / sázek nedošlo, jestli tam vůbec nějaké byly, citová pouta k postavám na bodu mrazu, scénář je strohými dialogy absolutně neprodal a herci také nebyli kdovíjak výrazní. Herecký výkon pana hostinského z o 30 let poté, je asi odpovídající tomu, co byste tak očekávali od člověka, co si smočil fráček v Ordinaci v Růžovce. Celá linka s dědou Rathem je zbytečná a koncept vyprávění zážitků z mladých let je totální klišé, navíc v podání Hodana velmi útrapné. Prvních 45 minut se nic neděje a vzhledem k tomu, že o jakémkoli promyšleném tempu nemůže být řeč, jedná se o velice bolestně strávený čas. Verdikt: „Ideální film pro děti na dobrou noc, garantuji vám, že po tomhle materiálu budou spát jako zabitý.“ () (menej) (viac)