Born a Champion

Pro ty, co očekávají figterský film a převázně zápasení, tak upozorňuji, aby nebyli zklamáni. Nejde tam čistě o boj, ale o lásku k boji samotnému a o životní příběh fightera se všemi strastmi i radostmi. Sám bych ho oproti zdejšímu zařazení dal spíš kategorie Romantický / Drama / Životopisný. Jde o příběh člověka, který boji obětoval celý svůj život a jde tak trochu o "NO NAME" fightera, jehož příběh zůstal zapomenut kvůli útokům na USA 11. září 2001, kdy šlo naprosto všechno stranou a neřešilo se nic jiného.   Vzhledem k tomu, že jsem k filmu dělal titulky, tak mi asi přirostl k srdci trochu víc, než ostatním a mám trochu zaujatější hodnocení. Každopádně za mě jde rozhodně o nejlepší Drama, které jsem tenhle rok viděl a všem (i nefanouškům bojových sportů) jej vřele doporučuji. I manželce, která má k MMA odpor se hodně líbil. (25.09.2021)

No necakal by som,zeby sa mi pri tomto filmovom zanri objavila aj nejaka slza v oku,naozaj velmi pekny pribeh o jednom americkom bojovnikovi v brazilskom jiu-jitsu,ktory bol medzi prvymi,ktory mal v tomto tvrdom sporte cierny opasok,nebudem viac prezradzat,no pozrite si tento film,podla mna sa to oplati...:-) (28.09.2021)

Niečo pre fanúšikov bojových umení a MMA a zároveň malej romantiky. Na prvý pohľad nespojiteľné, ale začína to práve tou romantikou. Je neuveriteľné, že Sean Patrick Flanery a slečna Bowdenová k sebe dobre pasujú, pretože on naozaj, ale že naozaj nevyzerá na 55. Mne sa to páčilo, pretože oba línie boli zobrazené vyvážene, nie je tu príliš veľa boja, ale film nie je ani presladený. Vlastne ma prekvapil, čakal som niečo priemerné, dostal som oveľa viac, bavil ma po celý čas, hoci záver bol z kategórie klišé. (25.01.2021)

Tak trochu je z toho cítit nádech osmdesátkových filmů z prostředí bojových sportů. Hlavní hrdina je 100% klaďas každým coulem,je tam trochu romantiky, srdceryvný příběh a celé je to propojené brazilským jiu-jitsu. Mírně béčkový film o pomalu stárnoucím instruktorovi BJJ a jeho velkým životním "fightu" s pěknou porcí nostalgie. Za mě dobrý, nenudilo to. Na nedělní odpoledne je to ok. (08.02.2021)

Kýčovitá mýdlooperní hospodyňkovská homokládovina o ňuňavě romantickém BJJmedvídkovi (BlowJob Jam), pyjonýrovi všech pyjonýru, slaďoušovi nejsladším a správňákovi nejsprávnějším, kladnějším než kláda, který, pokud zrovna s nadšením neaportuje paničce tenisáky, nečumí na ni jak baset na kotletu a nenosí jí v hubě kabelku, xmrti rád oblézá slizce zpocené otyloně z MMA (Mentally Malformed Aggressors), co by jej za normálních okolností sfoukli jen lehkým kýchnutím, očichává jim rozkroky a vytírá jim xichtem podpaždí. Suma sumců docela trappling (choreografický i tokací) a něco, jako by přeslavná spissovatelka hajzlpapírů E.L. Jamesová napsala scénář k 50 odstínům Fandama. Nasraně druhé to však má veškeré markanty osmdesátkového kunkfuj braku, čili takové nostalgicky vinné potěšení a ideální výplň na dlouhé podzimní podvečery, kdy se vám strašně nechce čumět s nějakým romanticky roztouženým bobrem na chervánky, osaměle si progelovávat řitní věnec či mlátit menší a slabší. A já zrovna jeden z takových podvečerů měl. Tak tři, a už o tom nechci mluvit. (26.09.2021)