Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Císařský rada Ullik se rozhodne modernizovat své staré mlýny instalací nové turbiny. Jeho podivínský švagr Artuš se tomu snaží zabránit, neboť stavební práce narušují statiku věže, ve které bydlí. UIIikova starší dcera Tynda je talentovaná zpěvačka. Obletovaná dívka tajně přijímá dvoření mužného Václava, syna nočního hlídače. Její mladší sestra, lékařka Marie, si přes otcův zákaz získá srdce a ruku astronoma Zouplny a odchází z domova. Bohatý Čechoameričan Mour slibuje Ullíkovi finanční účast na jeho podniku, ale zájem má především o Tyndu... Film, který se stal trhákem (i díky nákladným dekoracím), získal řadu ocenění. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (43)

blackrain 

všetky recenzie používateľa

Ne vždy je všechno nové a moderní ku prospěchu lidstva. O tom se můžeme přesvědčit i my. Stačí se kolem sebe podívat nebo si přečíst noviny. Kupodivu mi byla nejsympatičtější postava toho blázna a podivína Artuše Fabiána. Eduard Kohout byl vynikající.Toho si budu z celého tohoto propletence pamatovat a pak možná Lídu Baarovou, která se tu octne na tehdejší dobu v několika odvážných scénách. No, ona i milostná scéna v observatoři má něco do sebe. ()

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Technický pokrok jde kupředu mílovými kroky a rada Ullik (výborný František Smolík) vidí v turbině záchranu svého podniku, resp. rodinného majetku. Proti němu se staví jeho podivínský švagr (obdivuhodný Eduard Kohout), který bydlí ve věži, jejíž statika je narušována stavebními pracemi. A musím zmínit překrásný filmový pár Vlasta Matulová a Karel Höger, oba úžasní a ač to zavánělo červenou knihovnou, ta jejich příběhová linka, těm dvěma bych sedla na lep kdykoli a přála jim štěstí. Prolnutí romance, dramatu a závěrečné tragédie se v tomto případě povedlo a houstnoucí atmosféra byla dokonalá. ()

Reklama

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Na základě motivů stejnojmenného naturalistického románu Karla Matěje Čapka-Choda, poprvé vydaného v roce 1916, podal Otakar Vávra ve své Turbině obraz rozpadající se pražské měšťanské rodiny Ullikových v době, kdy nové výrobní a hospodářské poměry radikálně měnily dosavadní způsob života. Havárii nového stroje, první pražské turbíny, jíž se císařský rada Ullik (František Smolík) snažil zachránit mizející rodinný majetek, uvádí Vávra v paralelu se zmařením nadějné umělecké kariéry Ullikovy dcery Tyndy. Kdysi jedna z nejobdivovanějších pražských dam se v podání Lídy Baarové stává zosobněním dalšího směřování rodiny. Vávrův film překvapuje nejen velkorysou produkcí a na svou dobu (snímek vznikal v období nacistické okupace, tedy v nejtěžší fázi heydrichovské diktatury) monumentálními dekoracemi, dovedenými zvláště při finální scéně zkázy továrny rodiny Ulliků k milimetrové přesnosti, ale také skvělým hereckým obsazením (Smolík, Baarová, Glázrová, Plachta, Matulová, Höger, Vojta, Vejražka, mladičký Hrušínský). Velkého uznání zde dochází především Eduard Kohout, který Artuše Fabiána, duševně vyšinutého švagra titulního hrdiny, charakterizoval téměř jako postavu na pomezí reality a fantaskního snu. Oprávněná pozornost padá samozřejmě i na Lídu Baarovou, kontroverzemi stíhanou filmovou star, která po nedobrovolném útěku z nacistického Německa našla hledané útočiště v českých ateliérech, u českých tvůrců. Neklamný pocit umělecké sounáležitosti, vyjádřený jak Milošem Havlem, tak Otakarem Vávrou, ovšem nedokázal vzdorovat všemocným nařízením a zákazům, které nakonec dostihly pronásledovanou herečku i v Praze. I ona ale získala šanci rozloučit se ve velkém stylu a v roli, která zas a znova dokazuje nespravedlnost některých kritických soudů, vynášených na adresu jejího herectví. V rámci Vávrovy filmografie představuje Turbina jeden z jeho prvních výrazných úspěchů a zároveň je také dílem mimořádných scénáristických, hereckých i architektonických hodnot, nabývajících na významu právě dnes. ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Stále působivý snímek, který zpočátku působí trochu křečovitě, hlavně kvůli netradičním postavám a jejich chování, ale jak se stupňuje jejich řícení do propasty, snímek rapidně nabývá na zajímavosti a katastrofický závěr výborně pracuje s napětím a po filmařské stránce by v té době asi nebyl zvládnut lépe. Herecky exceluje hlavně Matulová, ačkoliv ji byla zvolena nejméně uvěřitelná postava, Baarová je tak na hraně, přesvědčuje až mimickou hrou při jejím divadelním fiasku. ()

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Pozerateľná dráma vzťahov a konfliktov na počiatku 40tych rokov. Český film to nie sú len komédie, ale i vážnejšie diela, hoc nemusia mať vždy majstrovský charakter. Táto dráma vo vnútri pojednáva o nedosiahnuteľnosti lásky, ktorú brzdia materiálne korene dostatkov a moci ako i problém neprajnosti rodičov v tomto smere. Veľa sa vyká, veľa sa potrpí na taký ten odstup panujúci práve v časoch minulých a o to ťažšie to majú kladnejšie (myslené obyčajnejšie) postavy. No a potom tu máme turbíny - samostatná kategória. Ďalší olej do ohňa. ()

Galéria (16)

Zaujímavosti (4)

  • Aj napriek upozorneniu, ktoré dostal Otakar Vávra, že Lída Baarová mala zakázané účinkovanie vo filme v celej okupovanej zóne, sa rozhodol s ňou dokončiť film. (Raccoon.city)
  • Lída Baarová stúpila na plavárni na hrdzavý klinec a zvyšok filmovania odkrívala, čomu musel režisér prispôsobiť zábery. (Raccoon.city)
  • Ve filmu poznáváme známá pražská historická místa - například Negrelliho viadukt, štvanické tenisové kurty a především Novomlýnskou vodárenská věž, ve které bydlí Artuš Fabian (Eduard Kohout) - ačkoliv má být turbína v jejím sousedství situována do Karlína. Pochopitelně také interiér Národního divadla, kde má Tynda (Lída Baarová) zpívat svou roli v "Lohengrinovi". (Robbi)

Reklama

Reklama