Rok nebezpečného života

Skvěle zahrané a přes mírnou zdlouhavost skvěle atmosférické. Weir umí z filmu na diváka přenést to, co cítí jeho postavy. V tomto případě diktaturu a krutost režimu, které nejsou ani moc vidět, a přesto jsou naprosto jasně přítomné. A samozřejmě do filmu skvěle zapadající Vangelisova skladba. Sigourney dokonce vypadá velmi přitažlivě, což pro mě obvykle nebývá. (14.09.2012)

Tomuto filmu jsem se podvědomě trošku vyhýbal, protože mě bylo jasné, že na mě bude čekat romantika. Hodně mě překvapila volba Lindy Hunt v mužské roli, že se jedná o ženu se tvůrcům nepovedlo zcela zakrýt. Mel Gibson předvádí velmi zajímavý výkon. V příštích Weirových filmech ho ovšem nahradí Harrison Ford. 60% (07.09.2020)

Filmy zřejmě nejslavnějšího austrálského režiséra Petera Weira patří k těm, na které si vždy rád udělám čas a náladu. Poznávání exotického prostředí očima postavy příchozího cizince bývá Weirovým častým schématem, tentokrát se tak děje s náhledem do moderních dějin Indonésie v příběhu novináře uprostřed vzrůstající a záhy již rozpoutavé válečné hrozby. Neskutečně zajímavý děj s poutavou atmosférou kombinuje v sobě více motivů a linií včetně milostné romance, vnitřního boje novinářů v honbě za materiály a záležitostech ohledně jejich zveřejnění, přidává i jakousi mystickou legendu o loutkách a posvátné hře stínů... rozvíjí osud tří různorodých postav, z nichž domorodý trpasličí novinář se zálibou ve vedení složek dýchá zvláštně tajuplnou aurou a Jill v podání krásné mladé Sigourney Weaver dodává filmu i jistý půvab... přesto jakoby Roku nebezpečného života stále cosi scházelo. Nemůžu říct, že by mě zklamal, ale s výjimkou několika scén ke konci (zejména strastiplné cesty na letiště) jakoby se Weir navzdory tématu bál ho gradovat do vyloženě silné výpovědě a zůstal raději u toho zajímavého a poutavého náhledu. Což je možná navzdory všem kladům trochu škoda. Taneční scény s dobovými šlágry v pozadí sice dodají víc odlehčené atmosféry, ale měl jsem pocit, že filmu spíše škodí mírným narušením napětí. [75%] (25.12.2022)

Psychologicky hutný a atmosfericky podařený snímek z Indonesie z doby mezi Sukarnem a Suhartem. Weirův podmanivý styl dodává filmu zvláštní mysteriozní nádech, z čehož těží i herci, kteří podávají výborné výkony. Hodně zvláštní je pak role Lindy Hunt - její Billy Kwan působí velmi hodnověrně a kouzelně a Linda byla po zásluze zatím jako jediná žena oceněna Oscarem za ztvárnění mužské postavy. Vytkl bych snad jen přílišnou idealizaci indoneského komunistického hnutí a nedůslednosti v reáliích - snímek byl točen na Filipínách, a proto se tu až příliš často namísto javánštiny ozývá filipínština. (01.09.2006)

Romantický příběh na pozadí revoluce v Indonesii se všemi žánrovými klady i zápory. Místy přehnaně rozvláčnělé sekvence kontrastují se skvělými hereckými výkony. Mladý Gibson bezvadný a hlavně Sigourney se ukazuje v netradičním světle. Kraluje jim ale Linda Hunt, v roli Billyho. Vůbec to není špatný film, možná trochu pomalý. Každopádně Weir umí lépe. (20.04.2014)