Šógun - Season 1 (2024) (séria)
Sen o snu
A Dream of a Dream
Réžia:
Frederick E.O. ToyeKamera:
Sam McCurdyHrajú:
Cosmo Jarvis, Hirojuki Sanada, Tadanobu Asano, Anna Sawai, Yûki Kedôin, Tommy Bastow, Hiroto KanaiObsahy(2)
Po tragickej smrti Blackthorne zvažuje skutočnú povahu Toranagovho plánu. (Disney+)
Recenzie (24)
SPOILER: Čo sa mňa týka, vôbec mi nevadí, že sa vo finále nijaká epická bitka nekonala, práve naopak. Ale tie dialógy, myšlienky, poézia, to je všetko na zamyslenie a práve to mi dalo viac. Epizóda má v názve slovo sen. Keďže som román nečítala, bolo pre mňa najprv mätúce vidieť Anjina ako starčeka s ružencom od Mariko v ruke, Anjina v rodnom Anglicku s vnúčatami a spomienkou na Mariko a Japonsko. Bol to len sen alebo skôr predstava, aký by mal život, keby sa vrátil. Lenže on sa nevráti. Nikdy. Teda, pravdepodobne nikdy. Toranaga ho už má ako figúrku na svojej šachovnici. Z Anjina sa stáva druhý "Mariko", aj keď si to možno ešte nestihol uvedomiť. Jeho pôvodný zámer a cieľ už pre neho nemajú zmysel. Nedovolí, aby obeta Mariko vyšla nazmar. On ostane nažive. Staroby sa možno dožije, ale v Japonsku...Vrátil sa v knihe niekedy domov? A ešte dodatok k Mariko. Čakala som, že po tom výbuchu neostane celá! Fuuu, ale lepšie tak. 90%. ()
Je veľké plus, že záver príbehu je pre mnohých veľmi prekvapivý (radím sa medzi nich). Veď čo je predsa lepšie, keď máme záver, ktorý vôbec neočakávame? Napriek tomu, že som fanúšikom takýchto záverov, mi tento konkrétny akosi vadí. Jedným dôvodom je, že predposledná epizóda bola vrcholom namiesto poslednej. Pri druhom dôvode použijem známe slovenské príslovie: "Lepšie raz vidieť ako stokrát počuť," a preto vyrozprávanie toho, čo Toranaga má v úmysle je proste slabšie ako, keď by sme to videli. Je to taký uponáhľaný spôsob, ako ukončiť takúto sériu, ktorá sa paradoxne niesla v duchu veľmi pomalej atmosféry. ()
Tak nějak jsem se nemohl zbavit pocitu, že obětí Mariko seriál skončil. Finále může být zklamáním pro ty, kteří očekávali "epickou bitvu", ale Shogun byl celou dobu komorní konverzační poezií, tak proč celý tón kazit - hlav bylo useknuto i tak dost. Jako celek je seriál zjevením v dnešní produkci a můžeme jen doufat, že nevznikne pokračování, které už by nemělo z čeho čerpat. PS: tu smrtelnou postel si tvůrci mohli odpustit. ()
Co to proboha bylo? Potom, co se dařilo celých devět epizod držet scénaristickou laťku tak vysoko, že o ní letadla drhla spodkem trupu, se nám teď najednou válí někde trávě. Celá (v románu naprosto klíčová!) pointa s rukojmími je vyřešena jednou větou, některé zvraty v jednání postav si tvůrci tahají ze zadele a velké finále se odbyde formou trapné vysvětlovačky. Ano chápu, že na pořádnou bitvu nebyly prachy, ale tohle je prostě jen takové hodně smutné vyšumění do ztracena. ()
Nic epického na závěr, ale dalo se to s ohledem na celkové pojetí série čekat. Je to důstojné zakončení, nicméně celkově nijak do vzduchu neskáču. Určitě nepatřím mezi ty, jenž nemohli dýchat a hltali každou druhou scénu. Paní Mariko mělo být umožněno odejít, ale nakonec to dopadlo jinak, což je šokem pro všechny. Ústřední hrdina s vyhraněným postojem (ke kterému jsem si cestu po celou sérii rozhodně nenašel) naopak může z Ósaky odejít živý. Kdo má nicméně v útoku prsty? A proč je jeho loď zničená? Holt jeho osudem není opustit Japonsko… Atmosféra fajn, emoce za mě dost průměrné. ()
Zaujímavosti (1)
- Bitva u Sekigahary, zmíněná v závěru Toranagou, se udála 21. října 1600 a znamenala začátek 250 let šógunátu. Armáda vedená Ishidou byla početnější, Ieyasu Tokugawa (historický předobraz Toranagy) však dokázal mnohé z jeho spojenců přesvědčit, aby se do boje nezapojili a zvítězil. (Jirka_Šč)
Reklama