Šógun

Obdivuhodná výprava, jenže s přibývajícími epizodami se děj začíná až nesnesitelně táhnout a utápět v těžko čitelných a uchopitelných intrikách a motivacích postav vrcholících místy ve výstupy hodné telenovely. Také škoda sloučení angličtiny s portugalštinou, která by bývala byla vítaným zpestřením. (10.05.2024)

Šogun je rozhodně zjevení na seriálovém poli letošního roku a měl by jej vidět každý, avšak do 5. dílu jsem si byl jistý 5 hvězdou, poté mé velké nadšení lehce začalo opadat, jelikož víra v nějakou epičtější bitvu začla být čím dál mizivější a nakonec to dopadlo tedy hodně komorně. Seriál má velkolepou výpravu, skvělé herecké výkony Sanada boží, Mariko snad nejhezčí asiatka vůbec!! a Adžin je také super, má to pečlivé dialogy, skvělou atmosféru, silné emoce ( 9 díl je asi nejšílenější!) a je to také dost napínavé. Hezky tu ukazují japonskou kulturu se všemi pro nás Evropany divnými tradicemi ( scéna se zahradníkem-krocan až k neuvěření), Seriál je vlastně ve všech ohledech bezchybný teda až na absenci akčních pasáží a to bohužel odpustit nemohu, protože samurajové nevedli jen politické intriky, ti se i řezali a tady očividně rozpočet byl, takže 15 minutovou bitvu v těch 10 hodinách klidně narvat někde mohli. Když se celý 4.díl věnoval dělům ( došlo i na nejlepší gore scénu seriálu), tak zamrzí, že je už v průběhu seriálu nevyužijí ani jednou a závěr mě zkrátka zklamal, protože se pořádně nic nevyřešilo. Mrzí mě to, protože takhle výpravný film/seriál z prostředí samurajů tu už pěkně dlouho nebude. Užil jsem si to i tak, ale na ejakulaci nedošlo. 8/10. (30.04.2024)

Dokoukáno, dobojováno. No, těch bojů mohlo být více, ale co...bylo to komorní, detailní a precizní. Sanada, můj letitý oblíbenec, výborný. Stačil trochu jiný pohled, nepatrný pohyb koutku úst, bylo to dokonalé. Precizní Japonsko své doby a těžký život v něm, předložený do posledního, bravurního  detailu. Krásná Mariko a těžký život žen. Na Cosma Jarvise jsem si zvykala , pořád mi připomínal těžkopádného medvěda troch cinklého mírnou retardací, leč v posledním díle si to napravil. Celkově skvělý zážitek. (29.04.2024)

1. séria - 85%. Konečne nejaký historický seriál, ktorý okrem toho, že aj dobre vyzerá je aj kvalitne napísaný, zrežírovaný a zahraný. Prvých 5 dielov bolo super, malo to dobrý nástrel príbehu a smer, zaujímavé postavy, drsné akcie a skvelých hercov. Od polky to ako keby stratilo tempo, sedelo sa na jednom mieste a taktizovalo sa až do samotného finále. A zrovna finále je niečo, čo ma dosť sklamalo. Neviem, nečítal som predlohu, ale celý čas som očakával aspoň jednu mega bitku, keď už máme tak super kostýmy a všetky tie dobové katany a zbrane. Keď už oznámili, že Shogun nebude mini séria, ale bude sa pokračovať ďalej, verím, že neskôr sa dočkáme aj akčnejších pasáží. Zhrnuté a podčiarknuté, vizuálne nádherný seriál s feudálneho Japonska, ktorý v závere trošku stratil dych a ťah na bránku akú mali prvé časti. (25.05.2024)

"Together... forever." Jak je u Japonců zvykem, je to hodně kecání, hodně politiky, kdo koho za co urazil, kdo se snaží předstírat že je to či ono a hlavně "kdy a proč bude nejbližší příležitost k seppuku?" - vše samozřejmě s obřadní nenuceností a stoickým klidem. Nicméně, jak mi blízký přítel naznačil, máloco ho chytilo ke čtení tak, jako Clavellův 'Šógun' a jen z příběhu je člověk jasné proč. Do Japonska se doslova na poslední chvíli, na prahu smrti, dostává posádka a loď protestanta Johna Blackthornea (mimochodem geniální casting Cosma Jarvise, kterého jsem tak rok zpátky viděl v neméně úžasné roli v Calm with Horses) a ten se velmi brzy dostává do popředí zájmu lorda Jošiho Toranaga (Hirojuki Sanada, mainstreamově nezapomenutelný už od Posledního samuraje [2003] ale konečně v řádné větší roli, navíc sympatické, což je podle mě důležitým prvkem proto, aby tohle fungovalo, že Joši bude charismatický), proti kterému se snaží plotovat Rada regentů, po smrti posledního Šóguna, který nechal svého syna příliš mladého k vládě a jehož byl Joši jaksi oblíbencem "na pokec". Joši sice tvrdí, že chce hocha vidět vládnout, ale zbytek rady mu to moc nežere. Takže problém typické závisti vede zbytek lordů k tomu se k Jošimu stavět od začátku jako k někomu, koho je třeba odstranit (a v kontextu konce je zajímavé se na tuto otázku podívat znovu), takže vše se přetavuje v politický cíl, každý akt, dvojití agenti. A jestli si myslíte, že víte, co se děje, nevíte. Politika. Blackthorne se postupně sbližuje s kulturou a dokonce u Jošiho stoupá na ceně (Jošiho odůvodnění ve finále, proč ho nechal žít, lol), jak postupně představuje efektivnější užití děl, ale hlavně i fakt, že (jak je jeho primární cíl plavby a i Jošiho záměrem) je silně postaven proti jezuitům a portugalským obchodníkům, kteří znásilňují Japonsko skrze kontrolu některých lordů (skrze víru) a mezi ně chtějí použít tento náboženský rozkol, jako klín. Je nutno zmínit ještě jednu důležitou postavu a tou je Mariko (mimochodem, i přes rysy, neskutečná novozélandská kráska Anna Sawai), která drtivou většinu příběhu tráví jako překladatelka, prostředník a vlastně mučedník. Vše je ale samozřejmě trochu jinak a tentokrát tu opravdu nemám prostor na to, rozepisovat celý příběh, protože kniha má v originálním vydání nějakých 1100 stran a primárně je to vážně to typické japonské, zdlouhavé... no prostě ping pong a hutnej ping pong, adaptace má 10 hodin a vleče se to, speciálně, když to chcete sjet, vědět, jak se příběh dál vyvrbí. Za co určitě veliké plus taky je užití japonštiny, respektive všech možných jazyků, dodává to více elementů, než když vše zjednodušíme na jeden, jak se u filmů často děje. 'Šógun' nabízí určitě i mnoho zajímavých postav (např. Kashigi Yabushige) a definitivně konec, který vás nechá ve své otevřenosti v asi tak pravdivém rozpoložení, jak to jen jde. Člověk, co čeká po takovém času nějaké closure, je naivní, to není život, jak vím moc dobře. (25.04.2024)