Proces

Wellesova strhující režie a naprosto nepřístupný a neuchopitelný film. Kinematografie má velké štěstí - má jen málo zneuznaných umělců, protože ti ne moc často dokážou skrze složitý a financemi podmíněný vývoj svůj projekt i uvést. Welles to dokázal nejednou (bohužel ne vždy)... Menší štěstí má film na Perkinse, který zkrátka nebyl dobrý herec. V Psychu to nevadilo, tam to byl prostě tichý magor. Tady to trochu vadí. Po opětovném zhlédnutí ihned po opětovném přečtení mám ale přesto potřebu dát plný počet. Především pro zajímavý kontrast přímého a minimalistického Kafky a avantgardně hyperaktivního Wellese. (06.05.2012)

Plejáda neméně slavných hereckých jmen tvoří tento původně slavný Kafkův román (1925) v chytré filmové dílko. Josef K. vynikající A. Perkins se stává obětí procesu, o jehož pozadí nemá nejmenší tušení. A to je natom právě to vzrušující ale jako pouhá představa je to děsivý! Josefovy pokusy rozumově se vyrovnat s procesem a ovlivnit jeho neblahý průchod ztroskotají, a hlavní hrdina končí...? Film Proces považuji za velmi originální a opravdu velmi zdařilé zpracování Kafkova hrůzostrašného tématu. Bohužel občas se svými velice drsnými až nadbytečnými scénami duchovnímu světu své literární předlohy (ze které jsem měl tu čest si i pár stránek přečíst) vzdaluje. Proto také ani kritiky a všem kdo můžou tyto dvě na hony vzdálené kulturní oblasti porovnat, tak často není uznáván za adekvátní filmovou podobu svého literárního díla. Zajímavost : film se natáčel, tedy alespoň jeho interiéry v ateliérech v Boloni a v Zábřehu. (21.11.2006)

První filmový přepis Kafkova nedokončeného Procesu (1914/1915). Je poměrně složité hledat hranice mezi Kafkou a Wellesem, stejně tak je určitou výzvou sledovat tento příběh mimo reálie starého Rakousko-Uherska. Ale jsem ráda, že obsazení je mezinárodní. Přítomnost italských, francouzských nebo německých hereček pomáhá globální srozumitelnosti. Romy Schneider hraje Leni (v českém překladu Lenku) pečující o starého advokáta. Pro ni tato role znamenala výrazný bod přerodu v době, kdy hledala novou kariéru. (14.02.2023)

Wellesova adaptace Kafkova románu Proces s sebou přináší hned několikerá překvapení. Zaprvé - tenhle příběh měl zůstat písmenům a stránkám. A přesto jej Welles zpracoval náramně, velkolepě a nadmíru poutavě - kamera kouzlí náramné obrázky, atmosféra postupně houstne a herci hrají lahodně. Zadruhé - I přes nesporné kvality filmu se potvrzuje první věta, měl zůstat knihám. První hodinu a půl je totiž zajímavou pouze ta filmařská stránka věci. To, co se ve filmu děje, už podstatně méně. Ovšem závěr dojem napravuje. (03.07.2013)

Takto doslovne sfilmovaný Kafka pôsobí miestami trochu tézovito, akoby sa napriek presne citovaným replikám niekam vytratila časť bezútešnej atmosféry obsiahnutej v nesmrteľnej knihe. Vďaka Wellesovmu filmárskemu kumštu, ktorý dal dohromady takúto hereckú extraligu v takto masívnom projekte, sa však stále dá hovoriť o celkom vydarenej adaptácii. (12.04.2020)