Réžia:
Darren AronofskyKamera:
Matthew LibatiqueHudba:
Rob SimonsenHrajú:
Brendan Fraser, Sadie Sink, Hong Chau, Ty Simpkins, Samantha Morton, Sathya Sridharan, Huck MilnerObsahy(2)
Charlie vedie online kurzy štylistiky na univerzite. Snaží sa svojich študentov naučiť písať jasne a presvedčivo. Len tak môžu svoje myšlienky efektívne predávať ďalším. Chce, aby boli úprimní a autentickí. On vidí svojich študentov vo svojom notebooku, ale oni jeho nie. Vyhovára sa na pokazenú kameru, ale v skutočnosti nechce, aby ho videli. Má totiž takmer tristo kíl, je osamelý a pod ťarchou vlastných tráum sa len zložito vyrovnáva s minulosťou. Uzavrel sa vo svojom byte a stresové situácie rieši prejedaním. Hoci jeho zdravotný stav je čoraz horší, odmieta ísť do nemocnice a spolieha sa len na svoju kamarátku Liz, ktorá je ošetrovateľkou v nemocnici. Liz neustále v sebe rieši spor medzi jej povinnosťou rešpektovať želania priateľa a jej túžbou udržať ho nažive. Napriek svojmu psychickému a fyzickému stavu však okolo seba naďalej šíri nákazlivý optimizmus a v ľuďoch vidí len dobro. A snaží sa nájsť cestu späť k svojej dospievajúcej dcére Ellie, ktorú spolu s jej matkou pred ôsmimi rokmi opustil. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (440)
Další Aronofskyho variace sebedestrukce i snahy o vykoupení, která opět zvládá vyvolat psychickou i fyzickou nepříjemnost, opět je v rámci vztahu k vyprávění důležité vcítění diváka. Aronofsky opět jde pod kůži, opět dokáže diváka snadno rozdělit, výsledkem je ovšem působivá podívaná, která nutně nestojí pouze na Fraserovi, přesto je právě on srdcem celého filmu.... ()
To, že film režíruje Darren Aronofsky, může už kdekoho připravit na fakt, že zde se dočkáte ryzího lidského martýria. Náročný film na emoce, ale od začátku ho nelze sledovat jinak, než s čirým zaujetím. Brendan Fraser tu totiž vypadá tak, že byste ho skoro nepoznali. Navíc tu hraje jako Bůh (nebo jako Ďábel, záleží z jakého úhlu na to koukáte), což byste od něj prostě také jen tak nečekali. Velryba je ukázkový film. Připomíná, že filmy tu jsou pro nás od toho, aby z nás vycucli emoce. A když to dokážou, máte o zážitek postaráno. ()
Tak přesně tohle se vám, kluci, přihodí, když budete prcat chlapy a furt dokola číst tu Melvillovu přeceňovanou kudlankovsko - narkoleptickou sračku! Poslední vepřový týden Brandoráda Prasera je jedním z mála filmů houbičkového artisty Darrena, u jehož sledování neobrostete esotericko - psychodeliktickým mechem, a ani nemáte nutkavou potřebu v pravidelných intervalech zvracet pseudoyntelechtuálně nestravitelné kusy Schopenhauera nebo poťouchlé zbytky biblických metafor. Přisuzuji to zejména tomu, že mu autor vcelku solidní divadelní hry i scénáře nedal prostor příliš fetovat a projevovat obvyklou metadonovou „tvůrčí kreaturivitu“, a především veskrze dokonalé a až uhrančivě odpudivé kreaci samotného, dnes už i civilního keporkaka, Prasera, jehož jsem vždy považoval za skvělého kašpara, a je věčná škoda, že nezvládl přechod a vyžral se z mumijního fešáckého lumena skoro na porážkovou váhu hrdiny tohoto kusu. Ale aspoň na něj nemuseli patlat moc silikonu a role na tělo se pro něj zjevně pořád najde. Až mi bylo líto, že to pro podtržení té obskurní chrochtavé atmosféry nenatočili v 5D a projekce nepřenášela i otřesy sténajícího sedacího nábytku a pachy žluklého potu a tříselných mykóz. Jelikož neurazí ani samotný psychologicky solidně propracovaný příběh moderně náhle zbuznělého intelektuála, jehož religiózně rozpolcený klystýr pošel na anorexii, a on se na protest rozhodl užrat xmrti, přičemž kvůli neutuchajícímu životnímu optimismu nevidí, že je jeho homozanedbávaná dcera odporná charakterová mrdka, uberu pouze 1,5004243582 hvězdy za předchozí Darrenův audiovizuální terorismus a docela spokojeně se odeberu na posezení sežrat nějaký ten maxikyblík z Kentucky. ()
Nejsem rasista, homofob, xenofob. Obézní lidi mi ale vadí a ve spoustě případů mě rovnou serou. Tím spíše, že obezita jedince není ve většině případů dána životní tragédií nebo zdravotním/psychickým stavem, ale prostou nenasytností, obžerstvím. Pro takový lidi je obyčejný jídlo stejná droga, jako je perník pro smažky. The Whale je ale ve svojí minimalističnosti a drobných nuancích natolik dechberoucí podívaná, plná osobních tragédií a neblahých osudů, že mě to třikrát upřímně rozbrečelo. Režijní, scenáristický a herecký mistrovství, kde se na prostoru jedný místnosti střetává kontrast víry a ateismu, dobra a zla, života a smrti, reality a (ne)splněných přání. Vždyť Aronofsky nám vrátil Brendana Frasera! ()
Celé to stojí na výkone Brendana Frasera. A ten je famózny. Zvyšok filmu je iba ok. Občas zbytočne natiahnutý, občas sa príliš okato snaží dojiť slzy (záverečná scéna je kruto cez čiaru). Vo výsledku to však aj tak stále všetko končí pri hlavnom hrdinovi, ktorý zachraňuje mnoho problematických aspektov filmu. Okrem Pi za mňa najslabší Aronofsky. Ale v rámci (veľmi) komorných drám stále nadpriemer 7/10 ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (19)
- Prvý digitálne natočený film Darrena Aronofského. (Arsenal83)
- Na filmovém festivalu v Benátkách se dostalo Brendonu Fraserovi (Charlie) 6minutového potlesku publika ve stoje za herecký výkon v tomto filmu. (sator)
- Scenárista filmu Samuel D. Hunter slúžil ako dvojník Brendana Frasera. (Arsenal83)
Reklama