Milý Evan Hansen

Dear Evan Hansen je jeden z nejúspěšnějších divadelních muzikálů posledních let, snaha o realizaci filmového zpracování se tak dala očekávat velmi snadno. Tyhle muzikálové adaptace sice mohou dopadnout i velmi zle (mrk mrk Cats!), právě filmové Milý Evane Hansene vyvolávalo důvěru alespoň v tom, že se ho chopil Stephen Chobsky, který svými filmy Charlieho malá tajemství a Wonder dokázal správně chytit za srdíčko. Jenže u filmového Milý Evane Hansene je to trochu komplikovanější. A na vině přitom není pouze to, že si tentokrát Chobsky nenapsal scénář. Celé filmové Milý Evane Hansene je vlastně velmi podivuhodný zážitek. Problém přitom nastává už v případě obsazení hlavní role. Ben Platt sice roli ztvárnil už na divadelních prknech a obdržel za ní cenu Tony, ve svých 27 letech je ovšem na roli středoškolského studenta tak trochu starý a nezachrání ho ani fakt, že má pořád hrdlo jako slavík. Celkově je obsazení vlastně tak trochu zvláštní, přičemž to ovšem pořád není to jediné, co z Milého Evana Hansena dělá tak rozporuplný film. Milý Evane Hansene působí jako přesně ten typ muzikálu, který by chtěl být velmi inspirativní. Dost možná by chtěl vlastně podpořit všechny mladé trpící sociální úzkostí či podobným typem psychických problémů. Od začátku se ovšem snaha míjí účinkem a celé to působí neskutečně naivně. Tento coming-of-age muzikál se neobejde bez klasických depresí, šikany, sebevražedných stavech a celkově jde vlastně na papíře o tak depresivní námět, že na první dobrou vůbec nesedí k muzikálovému pojetí. Na samotných záznamech poté muzikál působí skutečně zajímavé a v divadelních sedadlech zřejmě musí jít o velmi silný zážitek. Jenže ten film...... Kaitlyn Dever, Amandla Stenberg, Julianne Moore či Amy Adams nejsou rozhodně špatní herci. Ani v případě Milého Evana Hansena nehrají špatně. Problém je ve scénáři, který postavy vůbec neprodává, v podstatě kdovíjak zajímavě nevykresluje a to i především právě svého hlavního hrdinu, který by měl celý příběh vézt. Z Evana Hansena se v průběhu vyprávění stává úplně jiný člověk a ty emoce u toho vůbec nefungují. Nejzajímavější výkon ve finále prodává právě Dever, což je i tím, že má v podstatě nejzajímavější postavu. Právě účast Stephena Chobskyho je nejvíce překvapující. Jeho Charlieho malá tajemství byli autentickým a působivým pohledem na depresemi zmítanou mladou generaci, kde to celé emocionálně fungovalo. Milý Evane Hansene působí přesně opačným dojmem. Chobskyho slušná režie jinak ničím neuráží, v rámci muzikálového žánru jí ovšem chybí pořádná energie. Písně převzaté z původního muzikálu jsou přitom povedené a Ben Platt při zpívání nechává zapomenout na to, že je na tuhle roli skutečně už příliš starý. Paradoxně se při pokusu být vážnější a vážnější stává filmové Milý Evane Hansene vlastně ještě směšnějším, především v momentě, kdy chce důležité dějové přechody dramaturgicky vybalit během muzikálových čísel a to opět neskutečně směšným způsobem. Chobsky přitom u svých minulých filmů dokázal, že by zvládl natočit působivý film o mentálně nemocném mladém člověku. Milý Evane Hansene bohužel příliš působí jako film, který by hrozně chtěl dojmout, ve finále je ovšem skutečně spíše úsměvný. Je vlastně strašně zajímavý sledovat, že to přitom není úplně marný. Ten muzikál má na divadelních prknech zřejmě něco pro sebe, ty herci na to očividně nekašlou a někdo si snad skutečně na place myslel, že točí zásadní událost podzimu. Milý Evane Hansene je jeden z nejzvláštnějších a bohužel i nejslabších filmových muzikálů posledních let. Zamrzí to i kvůli účasti Chobskyho, fajn herců a faktu, že to celý není vyloženě na hovno. Ten film nejspíš bude rezonovat u lidí, kteří si sami aktuálně procházejí coming-of-age, většina ovšem celou tu naivitu a snahu o něco víc velmi snadno prokoukne. Průměrné artové drama průměrného chilského režiséra na průměrném artovém festivalu dá člověku více než Milý Evane Hansene. A na 98% se u něj nebude zpívat! (21.09.2021) (menej) (viac)

Kto ma sleduje či číta moje komentáre vie, že muzikály sú TOP v mojom srdci, takže to nebude prekvapenie keď poviem, že Dear Evan Hansen je muzikál ktorý som počul mnohokrát, a piesne ako Waving Through a Window či You Will Be Found patria k tým mojim najobľúbenejším v rámci tohto žánru. Úprimne poviem, že mi trvalo dlhšie než by sa patrilo uvedomiť si o čom celý ten muzikál je len počúvaním na Spotify, to až dokým som sa jedného dňa nad tým nezamyslel a navštívil Wiki - Yikes. Je to smutný príbeh, je to príbeh ktorý v mnohom rezonuje vo mne, keďže Evan má isté charakteristiky, tendencie či mentálne problémy s ktorými zápasím aj ja... no taktiež je to príbeh, ktorého hlavná premisa je neskutočne FUCKED UP! a vyžaduje patričnú dávku mentálnej gymnastiky ospravedlňovať mnohé akcie hlavného protagonistu. Ale som sucker pre príbehy ktoré nie sú nič iné než len shameless tearjerkers obzvlášť keď sa jedná o muzikály, takže ten fakt ma až tak netrápil. Toto zmýšľanie som mal dovtedy dokým som videl prvý trailer pre tento film, a to ako Ben Platt vyzeral. No bol som ochotný dať benefit of the doubt. Potom sa začali objavovať prvé recenzie, prvé myšlienky, prvé reakcie a moje srdce začalo plesať - toto bude Cats 2021 som si naivne a nadšene myslel. Dve hodiny odkedy som prišiel domov z kina, hnev ktorý je vo mne len rastie a rastie pretože jediná vec čo ma štvala na tomto filme od začiatku až do konca bol Ben Platt, tvár Dear Evan Hansen od samého pečiatku. Ktokoľvek odklepol tento casting, či ten make-up, či tú parochňu, či všetko čo sa týkalo Evanovej vizáže si zaslúži kriminálne potrestať. Ak by toto bola audiokniha, či rádiová hra, nemám najmenší problém, no to ako Ben Platt vyzeral v tomto filme bolo tak neskutočne mimo, že každú sekundu čo bol na plátne som neznášal. A to ma štve o to viacej lebo Kaitlyn Dever, Amandla Stenberg boli skvelé, ako aj trojica hercov v úlohách rodičov. No keď Ben bol s kýmkoľvek na obrazovke, obzvlášť v tých romanticky ladených scénach s Kaitlyn, necítil som sa veľmi príjemne - creeped out & cringe boli hlavné emócie. Na svojom Twitteri, som napísal, že vyzerá ako creep ktorý požiera deti, je sériový vrah, a že vyzerá ako niekto koho matka je len figment jeho mysle, keďže v skutočnosti jej telo hnije niekde v jej posteli... takže keď takáto je moja vízia hlavnej postavy, je len veľmi ťažké akokoľvek súcitiť s Evanom, či byť zainvestovaný do jeho osudu, či byť schopný odpustiť mu a preniesť sa cez to čo spôsobil ľuďom vo filme. Za celých 28 rokov čo som (žiaľ) na žive som nevidel jediný film, ktorý by som takto veľmi neznášal čisto len na báze miscastingu alebo vizuálneho odprezentovania hlavnej postavy. Neviem či by to bolo 5*, keďže je to až moc seriózny muzikál a ten príbeh má svoje problémy, no určite by som ho mal radšej, ocenil viacej, a samozrejme pravdepodobne plakal počas mnohých scén - no v tomto momente, to aká sa cítim ohľadom Dear Evan Hansen, tá 1* je štedrým hodnotením. Možno jedného dňa sa k tomuto filmu vrátim, a ja sa budem schopný preniesť cez ten JEDINÝ masívny problém ktorý mám s filmovou verziu Dear Evan Hansen, no to určite budú roky rokúce, pretože pevne verím, že odo dnes Ben Platt a jeho filmový Evan Hansen ma budú mátať v mojich snoch *sigh* P.S. Jenny Nicholson odprezentovala môj problém omnoho lepšie v jej videu, ako aj mnohé iné problémy ktoré som ani nezaregistroval vďaka mojej enormnej nenávisti... čo nie je prekvapenie lebo Jenny je jedna z najlepších čo sa video-esejí na YT týka! (28.10.2021) (menej) (viac)