Den, kdy se zastavila Země

Od Dne, kdy se zastavila Země neočekávajte žádné scifi béčko, ale pořádnou mimozemskou podívanou. Film vznikl v době počínající studené války, na prahu "atomového věku", kdy se svět obával nejhrozivější války, v Americe sílil mccarthismus a dohoda mezi Spojenýmí státy a Sovětským svazem byla utopií. Z tohoto hlediska se jedná o význačný pacifistický snímek. Poctivá filmařina, jejíž remejk je předem odsouzen k záhubě. (11.05.2009)

Řada obrazů a výjevů z této klasické sci-fi už dnes sice působí trochu úsměvně a divákovi odkojenému na filmech Rolanda Emmericha se asi bude zdát divné, proč emzáci nevytáhli lazerové pušky a nerozstříleli Bílý dům jak se říká napadrť, ale většina prozíravých fanoušků by přesto měla být nadšena. Jedná se totiž - i po těch letech - o velmi intenzivní žánrovou pecku, která chytře využívá oblíbeného mimozemského fenoménu ke zprostředkování stále aktuálního a globálního námětu o smrtících atomových hrozbách. A jelikož mezi hlavní motivy patří i neopomenutelné efekty, iracionálnost americké armády a nepřemožitelný robot, je navzdory serióznímu námětu postaráno i o příjemnou žánrovou zábavu.. 80% (13.04.2014)

Sympaťák Klaatu přilétá na Zemi spolu s gumovým robotem 'bez limitů', aby nás varoval, že teď už nám kosmické společenství nebude tolerovat žádné agresivní chování, protože se vznikem atomových zbraní už neohrožujeme jen sami sebe... Bohužel, lidi jsou zabedněnci a tak má čas i na malou procházku Washingtonem./ Takže tohle není žádný sci-fi béčko, jedná se o docela duchaplný film. Efektů je minimum a dojem z nich tak trochu kazí (no spíš zlehčuje) robot Gort, který vypadá až moc vtipně na to, že je ve skutečnosti dokonalým strojem na umravňování planet. No ale tomu budiž odpuštěno, vzhledem k náplni snímku je to totiž beztak vedlejší věc. Původní Day the Earth Stood Still je rozhodně povedená záležitost! (screeny) (13.12.2008)

Než začnu komentovat, tak musím udělat jedno přiznání (Samozřejmě jí bylo osmnáct. Jedná se jen o filmové přiznání). Než jsem si pustil The Day the Earth Stood Still tak jsem o filmu pouze věděl, že se jedná klasiku sci-fi a viděl jsem plakát. Takže jestli máte alespoň takové IQ, aby jste se nohou trefili do správné nohavice, tak si zřejmě logicky dokážete odvodit, co jsem od filmu očekával. Už se mi sbíhaly sliny na pořádné béčko, kde chlapík v gumovém kostýmu ničí kartónové město a unáší polonahou divu. Místo toho jsem dostal chytrý konverzační sci-fi, které má sice poselství jako každý druhý videoklip Michaela Jacksona, ale i tak to v době zuřící studené války muselo mít co do sebe. Díky krátké stopáži a příjemným hercům, kteří podali dobré výkony se na film hezky kouká a celé to rychle uteče. ,,Klaatu barada nikto" (17.07.2008)

Od tohoto filmu, byť proslaveného, mě vžycky na první dobrou odradil dobový plakát, který mě matl a působil, jako by mělo jít o jeden z mnoha šílených brakových sci-fi a hororů, jakých v Americe v 50. letech vznikaly na tucty. Naštěstí jsem dal na doporučení Mr.Apache a podíval se konečně na tuto žánrovou klasiku, která mě po všech stránkách včetně té vizuální velmi mile překvapila a nebál bych se Den, kdy se zastavila Země označit za jednu z vůbec nejzdařilejších a nejvíc nadčasových sci-fi natočených před přelomovou událostí prvního letu do vesmíru z roku 1961. Ačkoliv byl zde hlavní postavou až nezvykle hodný mimozemšťan na své mírumilovné pozemské misi, samotnému filmu to stejně jako rok vzniku vůbec neubírá na skvěle budovaném napětí a silné atmosféře. Scéna rozhovoru Carpentera s Helen v zaseklém výtahu patří k těm, díky nimž si opakovaně a zas uvědomuji ono mnohdy nenahraditelné kouzlo filmové atmosféry vytvářené černobílým obrazem. I přes naivně optimistický nádech v závěru s reálně nejspíš neuskutečnitelnou vizí absolutního míru se jedná o krásný snímek, který se díky zasazení do rodinného prostředí se sympatickými postavy stává obsahově snadno přístupným pro všechny generace. Dobový klenot žánru... a vlastně nejen dobový. [90%] (24.01.2022)