Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Krátkometrážny
  • Horor
  • Akčný
  • Krimi
  • Komédia

Recenzie (8 626)

plagát

Hyde Park (2010) (relácia) 

Býval to vcelku dobrý a snesitelný publicistický pořad, který se svého času těšil velké oblibě. Hlavně i díky těm „live přenosům“ a některým speciálním dílům. Moderátoři Daniel Takáč nebo Dolanský si vedli velmi dobře – kam se na ně v dnešní době takový kokotek jako „Jarda Soukup“ hrabe…

plagát

Válka skladů (2010) (relácia) 

Když je nuda, tak sem tam na nějaký ten díl mrknu, ale že bych to musel sledovat pravidelně, tak to teda ani náhodou. Občas se však dá v některé kóji skutečně narazit na něco velmi zajímavého a cenného. A tady se tedy sešla partička (ne)pěkných kokotů a slepiček – co přišli se přehrabovat v tom všem bordelu, aby vydělali nějaké to „love“. Škádlení ocasa Davea Hestera a buřta Reneho Nezhody či s ostatními – to nikdy neomrzí. Na víc jak průměr to však nevidím…kvalita jednotlivých dílů je totiž dost odlišná…

plagát

M is for Mangy (2013) 

A to já dám alespoň jednu hvězdu za toho psa. Ačkoliv jinak stál celý tento amatérský krátkometrážní počin úplně za hovno a vlastně v něm ani nic hororového k vidění není (nepočítáme-li celkové ztvárnění a fakt, že je úplně o ničem). Jen ten pes…

plagát

M is for Mailer Deamon (2013) odpad!

Ups – tak už i Australané dokáží natočit vážně otřesné sračky – naštěstí zatím jsem narazil jen na tento krátkometrážní kousek. Hnusně rozostřená kamera, vystrašený maník lítající po budově, nulová atmosféra a další maník omotaný toaleťákem…tož málem jsem si nasral do kalhot. ODPAD jak vyšitý, absolutní ztráta času…

plagát

Tomáš Arsov v akci (2019) (relácia) 

Rozhodně nebudu nějak snižovat nebo pomlouvat práci kadeřníků a kadeřnic – je to práce jako každá jiná, navíc by bez nich asi dneska spousta lidí „nepřežila“. Jo taková ministryně Alena Schillerová to je jiná liga, ale to sem nepatří. Osobně si vystačím s holicím strojkem, páč chodím skoro celý rok téměř dohola, ale když se někomu chce utrácet tolik prachů za vlasy, proč ne – je to jeho věc. Nicméně si nemyslím, že zrovna tenhle pořad je něco, co má být v televizi. To by musel být Arsov trochu jiná liga a už vůbec by neměl lozit na TV Barrandov, kde doslova zapadne mezi ty ostatní sračky, co Soukup produkuje…

plagát

Battle at Big Rock (2019) 

Ale jo, pěknou kůlničku na dříví jim z toho udělal. Tento krátkometrážní kousek s dinosauří tématikou nám vskutku nabídnul vcelku pěkné efekty, jen to řvoucí děcko mě dost sralo a taky fakt, že tam vlastně nikoho nesežral. Marné to však rozhodně nebylo a atmosféra rovněž nebyla vůbec špatná.

plagát

Chata (2019) 

Už hodně dlouho jsem se necítil tak podvedený, jako při sledování tohoto filmu. Všechna ty vysoká hodnocení i chvalozpěvy slibovali excelentní psycho jízdu s úžasně vystupňovanou atmosférou a nezapomenutelnou podívanou, přesto jsem se dočkal spíše přesného opaku. Že nejsem vadný já, se navíc projevilo i v tom, že za poslední dny - týdny šlo hodnocení napříč internetem rapidně dolů a já se vůbec nedivím. Našlo se totiž dost diváků, kteří odhodili růžové brýle a mají na to podobný názor jako já. Vždyť prvních cca 40 minut bylo tak nudných, že jsem měl sto chutí to vypnout už „v poločase“. Jediná kdo mě více zaujala, byla už dosti zestárlá a napuchlá Alicia Silverstone, která má však už svá nejlepší léta už dávno za sebou, leč ta se tu moc dlouho neohřála. Po odjezdu otce konečně došlo ke zlepšení, ale ani tak jsem se žádných zázraků nedočkal. Je však pravda, že celý film táhla hlavně Elvisova vnučka Riley Keough, která si nevedla vůbec špatně a hlavně díky ní to nakonec tahle Chata dotáhla alespoň na průměrnou úroveň, i když to bylo doslova o „její prsa“. Navíc si tu na chvíli zahrál i její skutečný otec Danny Keough (jak jinak než jejího sektářského fotříka). Jaeden Martell (Lieberher) si mnohem lépe vedl v novém TO, ale společně se svou filmovou sestrou taky předvedli jakžtakž snesitelné výkony. Teprve po polovině filmu se konečně dostavila i ona slibovaná atmosféra, která sebou skutečně kromě mrazu přinesla i několik světlejších okamžiků. Psychický nátlak na macechu však postrádal pořádnou šťávu, přesto to na její nakřáplou palici nakonec stačilo. Byla celkem škoda, že tvůrci nepustili nohu z brzdového pedálu a nedali více průchod své fantazii. Potenciál by se tu určitě našel a rozhodně se z toho dalo vymačkat mnohem více. I z toho důvodu tomu prostě nedám víc jak průměrné ohodnocení. 50%

plagát

Runner (2018) 

Dle předchozího komentáře jsem tedy čekal – kdy že se konečně objeví ta napínavá atmosféra a šokování, leč marně. Snad jen ten zvukový doprovod stál za povšimnutí, jinak nic moc. Podobných amatérských kousků existuje celá řada a v některých se dočkáme i více, než jen trošku krve na noze a lesní naháněčky.

plagát

Daphne a Velma (2018) 

Lituji dnešní děcka a omladinu. Musí furt čumět na všechny ty novodobé sračky, obohacené o komiksové hrdiny v „homo“ latexových oblečcích, všechno ta multi-kulti vyváženost, znehodnocování starých klasik…Ty vole tohle vidět jako vůbec první, v životě bych se na Scooby-Doo už nepodíval. Měl jsem to štěstí, že jsem vyrůstal v době, kdy se ještě točili solidní animované kousky (seriály) a kdy dávali děcka přednost čtení komiksů a knih, před běhám do kina na podobné sračky. Tohle nemělo pomalu ani hlavu ani patu, neskutečně trapné dialogy, triky i dementní scénář, který ještě okořenili o mulatku Daphne – minule zas udělali z Velmy asiatku…vracím se zpět k původnímu animovanému seriálu a na ty hrané filmy už z vysoka seru…Tohle nemohlo bavit ani 10-12 děcka, pro které to bylo viditelně cílené…

plagát

Scooby-Doo: Záhada jazernej príšery (2010) (TV film) 

Nejlepší na tom všem byla asi hlava Michaela Berrymana na talíři a cca posledních 10 minut. Zbytek tohoto dílu totiž byla až přeslazená romantická srágora, která s původní myšlenkou Scooby-Doo už měla pramálo společného. Já to furt říkám, že ty animáky byli mnohem lepší než filmové verze, navíc tohle obsazení moc charisma nepobralo. Příběh o čarodějnici a jezerní příšeře by sám o sobě nebyl vůbec špatný, ale tragické bylo hlavně to, že se ve větší polovině zápletky řeší vztahy a romantika mezi naši partičkou – což byla až na pár okamžiků docela nuda…Podprůměrná záležitost...