Tosim

"Vždyť je to samej papundekl!" Režisér několika epizod (!!!) Milan Šteindler to vystihl přesně, leč nezáměrně. Kdo vydrží v polorozpadlém domě, získá dědictví třicet miliónů. No jistěě, když už, tak to přežeňme, nic středního nám nejde, ale co s takovým námětem, který by se dal zpracovat jako pěkné sousedské peklíčko, když skončí opět jako vztahovka, vy máte teda fantazii. Na rovinu - viděl jsem první, druhý a sedmý + osmý díl a mám jasno. Diváci alespoň jednu z letošních podzimních sraček ignorovali. Konečně měli trochu rozumu.

Spíš psychologické než romantické, občas se zajímavými vypravěčskými postupy. Proč ne? Takoví Manželé a manželky jedenadvacátého století. Zajímavý film scénáristky sci-fi Svěrací kazajka. 70%.

Zatím nejlepší snímek mladých tvůrců z okruhu Samira a Chlupáčka, klasika v novém kabátě, vizuálně vynikající, jen škoda, že příběh vyšumí poněkud do ztracena. 70%.

JDE O MŮJ SVĚT. Tak nevím, zda jsem si na Snyderův a Goyerův styl od minula zvykl, nebo v něčem ubrali, bylo to IMHO víc o Batmanovi, proč ne, ale některé věci, co už jsme ikskrát viděli (vražda rodičů, noční můry, netopýři), si mohli tvůrci odpustit, snímek zkrátit a trošku ubrat na patosu. Závěrečná příšera mě bavila a nejvíc jsem si užil Lexe Luthora, to, že i tady je vzdělaný pošuk.

Nejdříve musím napsat, že případ Olgy Hepnarové znám cca patnáct let z televizního dokumentu, natáčení snímku jsem sledoval s napětím, hlavně, když to vypadalo, že mu hrozí nedokončení. Film umělecký, psychologický, nestranný, až tak, že závěrečný dialog hlavní hrdinky s obhájcem a její proměna vás pomalu ochromí. Snímek pomalý, hypnotický, připadlo mi, že točený tak, že každý záběr, scéna, mají svoji pointu, vyvrcholení a význam. Dílo tak přemýšlivé a NEČESKÉ, že jen nechápavě kroutíte hlavou. Dumáte o něm minimálně několik dnů a několikeré zhlédnutí je povinnost. 90% - zbytek si nechávám jako nezbytnou rezervu pro pozdější vytříbení svého názoru. Aspirant na nejlepší český film za ... nevímkoliklet. :-o

Scénárista Martin Horský se po relativně slušném filmu Láska je láska (pokračování jsem neviděl), pustil do tohoto (zde uveden jako "autor projektu"), ehm, paskvilu, ve kterém se nic neděje, téměř vše je odtrženo od reality a divák má co dělat, aby nechcípl nudou. Prostředí je skoro jak z bezčasí, herci nemají do čeho píchnout, vrcholem je Hugo v podání Lukáše Langmajera, neustále se přitrouble usmívající, který působí jako (zda nechtěný či záměrný, je dost těžké určit), idiot. Výsměch jakémukoliv dramatickému tvaru.

Můj problém je, že mám rád detektivky, takže jsem se po počátečním překvapení nechal (doslova?) ukolébat tímto žánrem, který mi spolu se dvěma hlavními představiteli relativně nevadí. Na rozdíl ode všeho ostatního - máme definitivně potvrzeno, že sestry Bártů talent nemají a je třeba otevřeně přiznat, že tenhle seriál je plagiát. Docela bych se, být primou, začal i bát. 30%.

Jákl, na to, že je původně (ceněný) kaskadér, má řemeslo skutečně v malíčku a i když snímek připomene mnoho jiných (Záhada Blair Witch), za výsledek se tvůrce stydět nemusí. Upřímně mě docela zajímá, s jakou si režisér příště poradí s tak mnohovrstevnatým tématem, jako je život Jana Žižky.

Občas by napětí chtělo vypilovat a i vyprávění trošku natáhnout (přidat neknižní motivy a třeba udělat minisérii), pachatele neprozrazovat tak brzo a hned by se na to dívalo líp. I to jsou důvody, proč jsem přesvědčen, že v severských krimi je Jussi Adler-Olsen zatím nejslabším článkem. 70%.

Člověk by rád propadl roztomilosti Lidsay Lohan před obdobím sexu, drog a rokenrolu, omámí ho láskyplná rodinná nálada snímku (a klasická předloha) i jistá režie Nancy Meyers, při zpětném pohledu se ale jedná o jednu klasickou situaci za druhou, takže dojmout jsem se nechal rád, ale v hodnocení -v tomto případě- rozum nepotlačím.