TheDarKnig

Vydatná dávka lore v krátké překvapivě šokující sekvenci, představení další velmi sympatické postavy a na závěr ukázka toho, že trpaslíky netřeba podceňovat, ať mají jakékoliv sny. A Marcille se konečně dočkala jídla, které ji prvotně netraumatizovalo!

Scénáristický, dramaturgický, vypravěčský, herecký koncert. Satirické podtóny téměř úplně zmizely a zbylo jen syrové (a šíleně realistické) vyrovnávání se se životem a jeho nezastavitelným během. V dobrém i zlém.

Po dvou úvodních epizodách jsem touto nekompromisní, pionýrskou výpravou protestantů na východ zcela pohlcen. Výborní, extrémně charismatičtí herci prakticky ve všech rolích, na seriál opravdu nádherná a velkolepá produkce a spletitý, napínavý děj, který naplno využívá jak pro mnohé z nás gaidžinů stále exotické (a v mnoha ohledech i nepochopitelné) prostředí, tak z historického hlediska zásadní období, do kterého je zasazen.

To, co začne jako (v rámci mezí) spravedlivá křížová výprava a zároveň brutální "občanská" válka, která má potenciál zničit mediální impérium Logana Roye, se brzy překlopí v obzvlášť depresivní ponor do zvrácené satiry o realitě amerického snu, americké demokracie a moci korporací. A do bolestivé studie fundamentálně poničené vztahové dynamiky rodiny Royů. Tentokrát mi opravdu přišlo vše méně příjemné, hnusnější a v rámci zkoumání pošramocené rodiny ještě komplexnější než kdy dřív, což se odrazilo i v tom, že zejména v druhé polovině série i přetrvávající absurdní a humorné chvilky začaly působit náhle mnohem více než předtím jen jako snaha všech postav zakrýt veškerou tu podvědomou povrchnost, nechutnost a osamělost vlastních existencí. To ovšem neznamená, že by u nich okamžitě došlo k nějaké sebereflexi či zpytování svědomí, na to byly stále všichni zahledění příliš do sebe a příliš milují ten opojný pocit moci. Do špinavého bahna zdejšího korporátního předpeklí tak definitivně zapadla např. i komediální postavička Grega. Závěrečné nečekané (alespoň) částečné vykoupení (ach Kendalle!) a hlavně smíření bylo však díky předchozímu drsnému a nevybíravému prokreslení postav o to uspokojivější a krásnější. I za tu cenu, která musela být zaplacena. Možná to bude ten přelomový okamžik, který všichni potřebovali. Nebo taky ne. 9/10

Jedna z nejlepších epizod seriálu. Dokonale absurdní tragikomedie, plná králíků, rozinek, láskyplných žalob, infekcí močových cest, syfilidy a všeobjímající pýchy a narcisismu. Chechtal jsem se prakticky celou stopáž. S návratem krále v závěru epizody se ale znovu vrátila i smutná realizace: Opravdu není divu, že jsou všichni sourozenci tak "royally fucked up". "He’s so annoying."

Oproti první sérii trval rozjezd kratší dobu, všechny jednotlivé dějové linky byly promyšlenější, zábavnější a soustředěnější a závěr (ve srovnání s mrzutě depresivním koncem minule) musel snad u každého vyvolat pořádnou katarzi a pravděpodobně i úsměv na tváři. Tím nijak nechci snižovat stále hodně vysoké kvality prvního setkání s rodinou Royů, protože vše, co se událo tam, stavělo důležité základy pro postavy, svět a příběh této řady a vlastně všech řad následujících. Bez těch skvěle nadhozených vztahů, dějových linek, důležitých charaktery definujících momentů a vývoje postav v první řadě by druhá řada zdaleka neměla takovou sílu. Každopádně, i kvůli všemu, co jsem věděl z první řady, byla opravdu radost sledovat v druhé řadě to brilantní vrstvení velkých korporátních machinací a zvratů na pozadí rodinného dramatu, plného manipulací, nedůvěry, bodání do zad, lží a falešné loajality. Zároveň to radost nebyla, protože mnohdy bylo sledování toho všeho až fyzicky bolestivé. Často takovým tím stylem, kdy je vám za někoho jiného sakra trapno, neboť v tom jsou členové rodiny Royů vskutku přeborníky, ale jindy i doopravdy nepříjemné, když jsem zas a znovu musel sledovat, do jaké míry patriarcha rodu Logan Roy (stále absolutně fenomenální a děsivý Brian Cox, ať už byl v jakémkoliv hereckém módu – přemýšlející, manipulující, vybuchující vzteky) všechny kolem sebe poškodil a nadále poškozuje, poštvává je proti sobě, v tom ne nepodobný diktátorovi, který si takovým způsobem udržuje svoji moc. Nejvíce bolestivé bylo i tentokrát ale sledovat naprosto zlomeného a traumatizovaného Kendalla, možná o to víc, že Jeremy Strong znovu předváděl dokonalý herecký koncert (nebo možná i kvůli tomu, že je Kendall přes všechny své chyby stále ze sourozenců napsaný nejsympatičtěji, tak nějak nejlidštěji). Méně bolestivé a nepříjemné (ale o to více trapné dusno vyvolávající) bylo sledovat snahy Shiv/Siobhan, když si vše kazila sama svými ambicemi, nátlakem nebo naopak nerozhodností. Roman mě naneštěstí nadále často spíše svými excesy otravoval (ačkoliv mě zajímá, jaké hrůzy za tím vším jeho vyváděním jsou), ale ke konci série jeho postava začala konečně mířit směrem, který by mě konečně mohl začít bavit. Doufám, že odtamtud zase nevycouvá. Obecně jsem všem sourozencům zase částečně fandil (proti otci, aby dokázali přes tu zřejmě otřesnou výchovu v sobě najít nějaké dobro a od toho dna se odrazit) a částečně je při neustále opakovaných ukázkách jejich morálně značně špinavých charakterů nesnášel (tady jsem mimochodem zvědavý, zda tvůrci alespoň někoho z nich posunou nakonec někam "výše" nebo v rámci zvolené satiricky přepálené ukázky života zvlášť zkaženého miliardářského rodu je nechají zahnívat až do konce). Další postavy celý ansámbl skvěle doplňovaly v čele s největším a nejzábavnějším generátorem úzkostlivě a koktavě podávaných bonmotů a hlášek (alespoň jedné fakt brilantní na každou epizodu) Gregem a jeho samozvaným pochybným nejlepším kamarádem tak trochu úchylem a slizounem Tomem (nicméně bylo velmi zajímavé sledovat jeho pozici a povahu v rámci rodiny a vztahu se Siobhan). Hudba Nicolase Britella a hlavně jeho ústřední motiv naprosto nezapomenutelný, hodně scén by bez něho a jeho různorodých variací bylo polovičních. Práce kamery, střihu a celkové produkční hodnoty samozřejmě takové, jak se sluší a patří pro HBO. Rozhodnutí točit celý seriál pseudo dokumentárním stylem jako The Office nicméně až překvapivě hodně pomáhá k ještě více pohlcujícímu... a voyerskému zážitku a skvěle podtrhuje veškeré satirické podtóny. Shrnutí: Je opravdu úctyhodné, jak lehce Succession znovu dokázal kombinovat satirický až parodický humor a dialogy s prvotřídním, uvěřitelným, někdy hodně těžkotonážním dramatem. Tentokrát, jak jsem už zmínil na začátku, se to tvůrcům povedlo ještě o kus znamenitěji než minule. To, jak plynule na sebe vše (od osobního rodinného dramatu v rodině přes snahu koupit druhý korporát až ke zničující kauze) navazovalo, vzájemně se měnilo a ovlivňovalo, prolínalo a v posledních třech epizodách vygradovalo, bylo prostě přímo úchvatné. Stejně jako herecké výkony všech zúčastněných. Tomu říkám síla perfektně vybroušeného scénáře, bravurních dialogů a castingu. Ještě že nemusím čekat dva roky na další sérii. :) 9/10

Epizoda zaměřená na Marcille. To samo o sobě už znamená prakticky plný počet. :) Potěšil hlubší pohled na její minulost, její schopnosti, formování jejího vnímání světa a jejího snu. A pak jsme s ní v centru dostali prozatím asi nejlepší střet s monstrem v seriálu nejen kvůli znovu výborné, dynamické a nápadité animaci a práci kamery, ale hlavně kvůli tomu, že tentokrát celý střet měl jinou atmosféru než obvykle. Méně odlehčenou, humornou. Bylo cítit, že tohle je opravdové nebezpečí, kdy jde o život. Čas od času je to fajn i v takto komediálním počinu. Nakonec, není to jen komedie, ale zároveň i stále zatraceně promyšlená, velká fantasy.

Mírné nekonkrétní spoilery. Škoda toho scénáristicky trošku nedotaženého závěru (ačkoliv v rámci dramatického vyvrcholení docela fungoval). Stará škoda kvůli té přetrvávající ztělesněné pachuti z první série v podobě jisté nesmyslné postavy. Nová velká škoda kvůli podivnému rozhodnutí tvůrců eliminovat jinou důležitou postavu již teď. A v neposlední řadě pro každého fanouška navždy smutná škoda, že v tomto vesmíru zřejmě definitivně nebude existovat Noble tým. Ale přes tohle vše jsem konečně dostal kvalitnější epizodu Halo se zaměřením na to, o co by mělo v téhle sérii jít vždy (brutální válka, politické machinace v zákulisí + odhalování tajemných starodávných galaktických mystérií). Se správnou atmosférou beznaděje, odhodlání, heroismu a s několika opravdu dobře napsanými dialogy (John a jeho mince). Jen ta snaha za každou cenu nechat Sparťany bez brnění co nejvíc to jde, je už hodně směšná. Rozmezí 3 a 4, 7/10

Naprosto nádherně a velkolepě zpracovaný výlet do hlubin nezmapovaného labyrintu jak z těch nejlepších DnD/RPG kampaní. A znovu kouzelně zábavný a půvabný díky dynamice mezi postavami a díky naší ztřeštěné elfské "babičce" Frieren a jejímu loot goblin módu.

Udržování ekosystému je stejně důležité jako udržování osobní hygieny. I starý nebo zkušený člověk (nebo příslušník jakékoliv jiné rasy :-) se může vždy naučit něčemu novému a neměl by se tomu za každou cenu bránit. A je jedna univerzální, vesmírná pravda, ověřená tisíciletími praxe - vaření zabijí hnusný breberky. Další výborná epizoda, tentokrát navíc v hodně pěkném a neotřelém prostředí a až po okraj hrnce plná nových zkušeností, poučení a zábavných/smrtících interakcí pro každého člena party. PS: I když nemáte hudební sluch, zpěvu se nebojte a jděte směle do toho! Třeba vám to zachrání život.