Big Bear

Drsná válečná záležitost, místy velmi odporná. Ale taková válka je a tak to tvůrci chtěli. Ať už je to prostituce za jídlo, kanibalská hostina či zbytečná smrt civilisty pod pásy Shermana... Spíše než o ryze válečný film se spoustou bojů se však jedná o psychologické drama z období osvobozování Itálie americkou armádou. Z tohohle pohledu na válku budte mít kocovinu. Velmi věrné zpracování podle knižní předlohy !!! * * * * *

Díky zvučným jménům jsem čekal více. Srovnání s garážovými Gaunery se nabízí díky zpackané akci, kterou mafiáni zvorali. Tím ale srovnávání končí. I když se všichni snažili co to dalo, bylo to o level níž. Mám rád mafiánské filmečky, ale tohle byl takový filmík na sobotní večer který vám adrenalin moc nenapumpuje.... Průměr. * * *

- 158 - Veřejná bezpečnost! Když jsem tak sledoval Tísňové volání, vybavil se mi mnohem mladší film s N. Cagem - Počítání mrtvých. Jezdí tam jako člen záchranné služby po nočním New Yorku a sbírá feťáky, ožraly, noční zraněné a vozí je do špitálu. Během té dlouhé únavné práce už ví koho poveze zítra znovu, koho nemá cenu sbírat protože se probere sám a kdo je na tom fakt blbě... V Tísňovém volání se ocitáme na palubě žluto-bílého žigulíku VB a trávíme s hlídkou několik ,,běžných nocí'' roku 1985. Vozidlo řídí zkušený poručík mazák Vinklář, sekunduje mu parťák Štěpnička. Máme možnost nahlédnout pod noční pokličku Prahy těch let, noční kabarety, valutoví šmelináři, prostitutky, opilá mládež, pankáči i galérka to vše je hlídáno bedlivým okem osádky žigulíku brázdícího nočními ulicemi. Nevím co to mělo vše v souhrnu říci. Měla to být kriminálka očima hlídky VB? Film propagující a ukazuijící těžkou práci střážců půlnočního království Gustava Husáka? Je to takový maglajz, jehož (byť notně koncentrovaně) jediné plus vidím ve znázornění a vlastně zdokumentování tehdejšího nočního prostředí našeho velkoměsta. Ty diskárny, bandy punkerů, hospody i olezlé fasády všech baráků ve všech ulicích fakt stojí za vidění.... Zkrátka další socialistická konzerva. Dvě brýlové obroučky. * *

,, Jen seno a stáj, tak voní náš kraj, i do oblak máš tu blíž... a nad údolím, kde zvedá se dým, dusot koní uslyšíš.. '' Kvůli tomuhle filmu jsem se naučil v mládí celou úvodní píseň -- a mezi klasikou písniček ,,k táboráku´´ celkem zapadla. Smrt v sedle je takový pokus o kriminálku šmrncnutou westernem. V tomto případě vyjímečně přecházím dobu vzniku filmu i jeho jistou naivitu. Bavilo mně to a na tohle se někdy klidně podívám znova. * * *

---- "Všechno co skutečně potřebujeme, můžeme celkem levně koupit, jen zbytečnosti jsou drahé. Opravdu krásné věci se neprodávají vůbec. Kdykoliv můžeme hledět na východ a západ slunce, na oblaka plující po obloze, na květiny u cesty. Také do síně noci, osvětlené pravými hvězdami, se žádné vstupné neplatí." ------------ David Attenborough je pro mne ikona a frajer. Zázračná planeta je Rolls Roycem mezi přírodopisnými dokumenty. Tohle je na plnou palbu hvězd celému teamu z BBC!!! * * * * *

Nevím jestli záměrem tvůrců byl ryze válečný film. Soudím spíš, že se hlavní myšlenka měla točit kolem záměn hlavních aktérů pomocí jedné vojenské knížky. Tenhle snímek mi vzal vizuálním zpracováním dech. Hned první scéna se záběry fronty kdesi u Haliče s rozstřílenými zákopy, kupami různě zpřeházených, potrhaných či částečně zasypaných těl vojáků, vrak nákladního vozidla a sestřeleného Fokkeru vás okamžitě vtáhnou do děje.. K tomu šedivé filtry a ponurá hudba. Divák hned ví, že to na frontách za první světové bylo opravdické peklo v bahně. Další fakt co mě opravdu velmi překvapil je to, že film dali do kopy Chorvaté. Tohle bych od nich zkrátka nečekal a bylo to stejně překvapující jako by mistrovství světa v ledním hokeji vyhrál Egypt... Celý děj se točí kolem záměny identit, zbytek je jen kulisou tohoto námětu. Poté co se přes rakouské linie přežene ruský útok, zůstane na živu jen pár těžce zraněných... Ti jsou Rusy systematicky dobíjeni kulkou z pistole nebo šavlí. Na jednoho omráčeného vojáka se však zapomene. Ten po odchodu Rusů přide k sobě a jelikož je jen v košili, tak z nejbližšího nejméně potrhaného mrtvého stáhne seržantskou uniformu. V kapse aniž to ví je vojenská knížka na jméno Josef. Tím se začíná zajímavý kolotoč kolem této knížky, která během filmu několikrát změní majitele... Více prozrazovat nebudu, nechci kazit zážitek dalším. /// Teprve po skočení filmu člověku vyskočí v mysli řada otázek a souhlasím s uživatelem BGH. Já do první světové zas až tak moc nevidím, hlavně co se uniforem týče. Ten rudý Fokker (trojplošník?) tam asi také nepatřil. Účast Kavkazanů i divoženky byla také zvláštní. Navíc se první boj i poslední odehrával v tom samém zákopu (dle podivně ohořelého stromu), zde se asi spoléhalo, že si divák nevšimne.... Kdyby to bylo z druhé světové asi bych byl přísnější, mně se film ale líbil, jeho syrovost a krutost přesně odpovídala té době o níž pojednával. Naví filmů o tomto období je jako šafránu a to se cení.* * * *

Ani nevím proč, nějak jsem se Kukačce vyhýbal. Bál jsem se roku vzniku a dalšího filmu o partyzánech a rudoarmějcích... A to byla převeliká chyba. Je to totiž velmi silný film, řemeslně perfektně zvládnutý. Začátek nás zavádí kamsi na Moravu do vesnického stavení, kde gestapo provádí razii. Při té je Emilčin prchající otec zastřelen a matka zatčena. Emilka je odeslána do třídírny dětí shromážděných z gestapáckýchz razií. Zde se pod odborným dohledem lékařské komise určuje, kdo je vhodný na převýchovu a kdo bude odeslán do koncentračních táborů. Zde se rozhoduje, kdo bude poněmčen ztratí identitu a kořeny )ale přežije) a kdo bude posléze v koncentráku jako nedostatečná pracovní síla zplynován. Emilka má štěstí, podle zvrhlé nacistické nauky o nadřazenosti nordické rasy (a nacisty vypracovaných tabulek) splňuje nordická kritéria ve všech bodech. Tvar hlavy, velikost nosu, brady, barvy blau očí a blond vlasů. Je to zkrátka mädchen erste klasse ačkoliv je aus protektorat Möhren a dcera čechyše švajne. Z třídírny je odeslána na zámeček, kde je spolu s dalšími dětmi určenými k převýchově intenzivně vzdělávána německými řádovými sestrami. Cvičení, němčina a okamžité bití rákoskou mají zatlačit jakékoliv vzpomínky na domov a blízké. Zde si Emilku po roční internaci zakoupí za 50 říšských marek velitel koncentračního tábora. Jeho žena je po pádu z koně ochrnutá a nemohou mít děti. Bezohledný esesman, kterému činí potěšení mučit a zabíjet vězně je náhle konfrontován s citem k Emilce. Tím více film zdůrazňuje jeho zrůdnost. Emilka se snaží víceméně rezignovaně přežít a přizbůsobuje se novému prostředí. V nitru jí však zůstává vzpomínka na domov a hromadí se v ní vzdor, který si její esesácký adoptivní otec plete s hrdostí.... Také já obdivuji sílu filmu, jednoduché znázornění prostředí a ztvárnění násilných scén nebrutálním způsobem. Obdiv je o to větší, že jim to nikterak neubralo na síle. Jak vidno i s minimem se dá natočit perfektní válečné drama, založené na perfektních hereckých výkonech (Součková, Tabakov) a hutné atmosféře. * * * *

Seriál The Lost pro teenagery se nepovedl. Snad první díl mohl lehce zaujmout pádem letounu, ale toť vše. Všichni přeživší byli naprosto nesympatičtí a nechal bych je sežrat ledními medvědy nebo je ponechal je na experimenty DHARMĚ. ODPAD

Sérii o Básnících mám rád. Byl jsem proto hodně zvědav, jak hrdinové zvládli přechod z reálného socialismu na kapitalismus. Zvládli a zvládl to i pan režisér. Dokonce krapet v předstihu než se divák u českých filmů naučil slova jako product placement... Když jsem je viděl poprvé, nějak mi to nepřišlo. Dnes vychován filmy typu veni Vidi Vici, kde reklama je všude, na všem a na všech jsem nějaký citlivější a tak mi tam ty Mazdy, Tety, Monimy atd.. celkem prudily. Ale odprostím-li se od toho tak si Kendy se Šafránkem skvěle sekundovali a řada dialogů byla velmi vtipná. Jako v každém díle tu máme i novou kočičku a já musím uznat, že Michaela Badinková v zrzavém outfitu byla k nakousnutí (i když nám mohla ukázat víc :-). U mne to je solidní průměr. * * *

Na pohádku je to krapet drsné (vypíchávání očí, škrcení, ulička) ale jako baladický příběh to bylo fajn. Krásná kamera, velmi dobré herecké výkony i příběh o režné košili, kterou víla dala odvedénu ovčákovi než šel na Turka aby jej chránila od seků šavlí a od kulí... Také je to asi jediný film, kde pana Smolíka uvidíte jako rakouského generála s pihou krásy na tváři a s parukou... Začátek byl skvělý, ke konci to sklouzlo krapet mimo nastavenou laťku. Ale i tak jsem se zaujetím dokoukal. Dávám tři turbany. * * *