Big Bear

Na počátku byla Věc. ------ Ultimátní záležitost po všech stránkách ! Viděno po letech, byl jsem z toho stejně paf jako tenkrát. Samozřejmě odpadl moment překvapení, ale vystřídala ho úcta. Tohle byl druhý sci-fi horor (po Vetřelci), který mě dostal i ty triky jsou na svoji dobu skvělé. Vůbec celý scénář o psu, Norech, americké polární základně izolované bouří... Ideální prostředí, kde osazenstvo musí být pohromadě, protože venku je -40 °C . Pak stačí jeden nakažený a - Věc je hotová. :-) . Za mně je to za 4 kapky krve. * * * *

Knihu jsem nečetl, takže nemohu srovnávat. Mně se film líbil a jeho opravdu nízké hodnocení zde moc nechápu. Jako sci-fi slušné, člověk se moc nebál, ale momentů překvapení tam bylo dost. Hvězdami nadupaný tým hraje dobře a já se fakt divím těm procentům. * * *

Cyklista je velmi silný film. Můžeme stokrát slyšet, že pro islamisty je žena až na posledním místě, ale pro Afghánce Nasima není žádná oběť marná. Poté co se mu nepodaří při kopáčské práci vydělat dostatečný obnos na pobyt své těžce nemocné ženy v nemocnici, přijme šílenou nabídku. Jeden obchodník jej zaměstná jako bývalého reprezentanta ve vytrvalostní cyklistice na sedmidenní maraton v jízdě na kole. Cesta však nevede krajinou. Nasim jezdí po malém náměstíčku stále dokola. Evropan tak má možnost sledovat nejen osudy hlavního hrdiny, ale zárovéň vidět tolik odlišné prostředí Íránu. A upřímně, když vidím ten věčný prach, hliněné domky, tu jejich nemocnici, všechny ty voušáče... Nechtěl bych tam žít ! * * *

Upozornění: Lidé s vysokým tlakem by si měli před sledováním filmu vzít jednu až dvě pilulky na tlak a řádně zapít vodou. Tohle totiž i jedinci bez hypertenze hned v prvních minutách tlak spolehlivě zvedne spolu se srdečním tepem. Z hlediska filmu točeného na základě proběhlé skutečné události jsem podobné pocity zažil u Hotelu Rwanda či u Vražedných polí. Affleck v roli režiséra se fakt pochlapil a snímek svižně odsýpá. Je tam toho spousta co schválně šponuje nervy diváka. Telefony se zvedají až na to poslední zazvonění, děti dávají skládačku do sebe ze skartovačky do poslední minuty, gardy jsou nedůvěřivé, ploty a brány zamčené... atd... Ale proč ne? Na mne to půbilo a pobavil jsem se! Ztvárnění nejen Íránu ale i Ameriky sedmdesátých let se všemi těmi týpky s knírky a fousáči v obřích slunečních brýlých ala Jeff Lyne z ELO bylo skvělé. Chvilku jsem měl pocit, že sleduji dokument. Smekám před Tony Mendezem i velvyslancem Kanady Kenem Taylorem před jejich osobní statečností - zejména velvyslancova účast je zde omezena na diváckou roli ačkoliv to byl on, kdo alrmoval Washington, učil ukrývané kanadský přízvuk a jel jim pro letenky... Závěr byl krapet přikrášlen, civilní Boeing 747 nepronásledovala žádná vozidla policie a revolučních gard, prostě po odbavení a povolení ke startu klidně odletěl. Stejně tak bylo nefér vůči Britům a Kiwiům jejich nařčení ze zbabělosti. První azyl který šestice dostala byl od Britů, kteří sami měli ambasádu v obležení. Takže to - natočeno podle skutečné události, je nutno brát hodně s rezervou. Hollywood si vždy něco schová a něco přidá a nakonec to celé navoní mejdlíčkem. Affleck nakonec sám řekl, že se ,, jen inspiroval ''. Jsem alergický na všechny závěrečné scény, kde se tleská. Ať už jsou to hasiči stojící v Ground zero, členové řízení letového provozu NASA na Floridě či zde zde osazenstvo ústředí CIA při zprávě z paluby letounu. Rodinné (a zcela smyšlené) trable hlavního hrdiny si také mohl Affleck odpustit a tudíž i ten závěr po návratu. Přesto přeze všechno film doporučuji vidět, je strhující! * * * *

Né všechny ,,epizodky'' mi sedly a ne všechny do sebe zapadly aniž by to skříplo, ale to neva. Dobře jsem se bavil a zhulenej Macháček je pro mně doposud nepřekonanej i když mu na paty šlape zhulenej dredař z Vorlova Gymplu :-). Osobně bych to nazval solidním nástupcem Knoflíkářů. Kdo mi tam nesedl byla Labina Mitevska. Ale jinak super a další z filmů, který češtinu obohatil o pár kultovních hlášek. * * * *

Půjdu proti proudu. Mně se tohle líbilo víc než Samotáři. Bylo to správně ujeté, plné černého až anglického humoru. Trochu mne mrzelo opakované nasazení Macháčka. To je taková česká nemoc. Stačí jeden úspěšný film např. s Holubovou a pak ji máme ve všem, včetně reklamy... Tak moc až se na ní nasereme a nechceme ji ani vidět. Chápu, že Ondříček ho má asi jako oblíbence. Mně také sedí už z dob rádia Limonádový Joe, ale člověk nutně musí srovnávat se Samotářema. Závěr byl úlet a Trojan je buď opravdickej šílenec, nebo neskutečnej herec :-). * * * *

Želary jsou slušné drama odehrávající se za druhé světové války. Řadím je hned za Sekala, ale neměly na mne takový účinek. Aňa byla skvělá jako vždy, časem jsem si zvykl i na Györge. Lecos z děje se dalo očekávat a místy mi to přišlo takové zbytečně jednoduché. A konec to zazdil, což je velká škoda. Nechci spoilerovat. Jelikož filmy z tohoto období mám rád a jelikož se mi líbila kamera, zvuk i herecké výkony dám za 4 ale je to s odřenýma ušima. * * * *

Tohle mělo všechno. V atmosféře parného léta kdesi v odříznuté dědině, kde i válka byla celkem vzdálená se odehrává příběh o vině, trestu a zradě. Není tu nikdo vyloženým klaďasem, každý má své hříchy.... Ať si to tu shazuje kdo chce. Sekal byl film evropského formátu. Z výkonu Lindy jsem byl paf. S akademií často nesouhlasím, ale tady ten lvinec byl na místě. Nasazení polských herců byla skvělá trefa. Tohle si kdykoliv rád zopakuji. * * * * *

Podpořím Avalona820 a trochu tu zamíchám hodnocením všech těch znuděných a bojechtivých uživatelů, které zklamalo že Radcliffe v tom nelétal na koštěti.... Předpokládám, že o Kiplingovi vědí akorát to, že napsal Mauglího (správný název nečekám) a věřím, že někteří nevědí ani toho Mauglího. Rudyard Kipling žil Británii v době její největší slávy, byl obrovský vlastenec a tak se také díval na evropskou politiku. Proto když Skopčák začal srocovat muže na hranicích tolik propagoval válku. Očima roku 1914 případný střet vypadal úplně jinak. Všichni tvrdili, že do vánoc jsou chlapci doma a válka bude rychlá a samozřejmě vítězná. Zbabělost se v Británii moc netolerovala. Bavíme se o začátku dvacátého století ! Nikdo neměl tušení o tom jak šílená válka bude, jak bude vleklá se všemi těmi bahny Francie, yperitem a dalšími vraždnými svinstvy... Nikdo nutušil, kolik milionů mrtvých přinese, kolik mrzáků se vrátí domů, kolik mužů dožije psychycky narušených s postraumaty, že celé ulice přijdou o mladé muže, protože všichni byli odvedeni v jeden čas a všichni se dostali do jednotky, která to těžce schytala při bodákovém útoku na zakopané pozice nepřítele... Kdo toto zná, chápe pohnutky Kiplinga i když i mně jako otci jeho chování někdy přišlo až moc... Haig zahrál Kiplinga skvěle a podobal se svému velikému vzoru. Jeho ženu si zahrála Kim Cathrall - známá dračice ze Sexu ve městě. Tady hrála pravou anglickou lady a matku. Radcliffe nemám naštěstí zkresleného jako Harryho tedy mužskou obdobu české Saxány, čarodějné mánii jsem naštěstí nepodlehl a v roli Johna Kiplinga (* 17.8. 1897 - 27.9.1915 +) se mi líbil. Film má několik silných momentů. I hudební doprovod byl skvělý a místy mi běhal mráz po zádech. ---- Kipling se se smrtí syna už nikdy nevypořádal a prakticky nic už nevydal. U mne mají tvůrci tohoto primárně životopisného TV filmu čtyři hvězdy. * * * *

Travolta jako anděl byl fakt dobrej. Z tohohle setkání by asi spadla čelist každému. Michael je vcelku příjemná komedie k zamyšlení. Ale jak říkám, už jen kvůli Travoltovi to musíte vidět. ! Tři pírka. * * *