andrii

Člověk roků bezčasí, z ostrova samoty. Z hektického davu fauny přírodní živel odvál jej do "klidu" lůna flóry. Jen dary země. Dřeviny, traviny, voda a nebe. Plenéru čirá harmonie. Z pulsující modernosti ke kořenům, prapůvodu mateřských polibků bytí, k sobě samému. Z hukotu prózy do zasněných básní. Libý koncert dechu slunce, šum vln a větroví. Universum zelené existence. Přirozenost prostředí. Tam, kam tíha hodin nemá přístup.

Gregory Peck ze země cikád a oliv. S gloriolami i peckami. Trubadúr životů na plný plyn, na tisíc let. Karbaník s vážností. Nenasytný labužník, šarádník. Štramák brandovský. Šprýmař - žertér s příkladným zápalem a nadhledem. Nezkrotné zlato živelné Itálie. Šelma bohémů ze šantánu SVĚT.

Mrtva je individualita. Sepište nekrolog za člověka.

Příliš trnů na dvě růže, cyankáli při čaji o páté. Dámy na šachovnici dějin. Trůn, jenž nestrpí žádné vrtochy, alotrie, tahy bezhlavé. Ten jen jedna opanuje. Výsostná vládkyně, která má na repertoáru rudé árie.

Ovoce rozkoše rozdrtila krvavá síla vertiga v sirné škrabošce.

Páni, ti se zase něco natropili, páni uniformovaní. Well, ale že to skouleli s Velkým jablkem. Chic a na úrovni.

"Urajzovat se." Až do smrti. Neurazit zaťatost, urazit nejednu z nejklikatějších cest. Cílit na štít vítězství, i přes úrazy, útesy bolesti. Prásknout do bot. Do země nezemě bičíky. Vždyť ony shodně, tkaničky rozvibrované, chovají v sobě hadí ocásky.

A bylo vymalováno. Akty, taktikami žen, které zářily, utvářely, střídaly se jako na orloji.

Legendární matador s nepřehlédnutelným, nezaměnitelným "ďolíčkem" uprostřed brady. Kronikář, žijící klasik doby. Doyen - veterán zlatavého věku drahných odlesků drahých hollywoodských výšin.

... pod rozháraným, rozpáraným praporem, nad kterým toho času teskně vlaje temný rubáš vyšší krve.