3DD!3

A mě to přišlo zábavnější než jednotka. Mírně nadhodnotím, protože po těch odkladech, přetáčkách a průseru s Amber to mohlo dopadnout o dost hůř. James Wan doplavil zábavnou blbinu, která dobře odsýpá, dobře vypadá a nějaké větší ambice v době přestřihávání vzdala. Že za globální oteplování může černoch s hlavou v akváriu a vstup od OSN neberu za ambice, ale podvratný pokus o komedii. Scény s dítětem, cheeseburgerem a švábem, nebo běháním jsou mile over the top a vyrovnávají přehnanou vážnost, co mi vadila v jedničce. Jason Momoa si roli vychutnává a mačká z ní maximum. DC to vlastně neukončili zase tak špatně. I am Aquaman!

Vizuální stránka je špičková a to nejen na český film, ale ve světovém měřítku. Záběry na futuristickou matičku Prahu musí každého (kdo neskáče není Čech!) zahřát u srdce. Parádní kamera Filipa Marka, k tomu dramatická hudba kopírující slabšího Zimmera a docela slušný příběh, který dává smysl a je koherentní. Ale bohužel je ke své škodě překombinovaný, strašně ukecaný a moc převratného nepřináší, navíc disponuje zvraty jak z filmové školky. Taková kriminálka Florenc zasazená do blízké budoucnosti. Herecky nevyvážený ansámbl a málo akce ukazují limity, na které je třeba se příště soustředit. Hloz ovšem odvedl neskutečnou práci a klobouk dolů, že se mu to podařilo natočit. Nejzajímavější byli paradoxně “teroristi”. Paní Dudková?

Poctivé řemeslo, nádherný příběh. Dnes už klasická intelektuální sci-fi Roberta Zemeckise o tom jestli jsme ve vesmíru sami. Výborná Jodie Fosterová a mladý McConaughey zdatně sekunduje. Pozvolné vyprávění nezapomíná na široké měřítko, které ukazuje lidstvo v celém svém důvěřivém i skeptickém rozsahu. Když se nad tím zamýšlím, tak Problém tři těles je temnou odpovědí na otázky nastolené právě v Kontaktu. Krásně mi to teď zapadá dohromady.

Zajímavě zahraná atmosférická vztahovka. Bohužel scénář je děravý jako paměť hlavní paničky. Věnovat se hodinu a půl vykreslování světa a to zajímavé, nosné odbýt během chvilky, to zamrzí nejvíc. Nahozené motivy vztahu muže a ženy v současné společnosti jsou odbyté... zabité bez patřičného kontextu. Chování některých postav, je vyloženě zarážející. Pine a ten jeho odchod měl znamenat co? Florence Pugh ale hraje jako o život a i toporný Styles vedle ní pookřává. Hodně zachraňuje suveréní režie Olivie Wild, ale v závěru se rozpadající příběh jí dost podráží nohy. Vizuální stránka ovšem super. Příště jistější scénář a dopadne to. Powellova hudba famózní.

Zábavná amorální komedie o gamblerství a ztrátě paměti. Nejlepší hráč na světě zakopne, spadne ze srázu a nic si nepamatuje. Chow Yun-Fat se tak ze sebevědomého gamblera stává infantilním děckem, které chce jen svou čokoládu a dva druhořadí zlodějíčci chtějí využít jeho schopností ke svému obohacení. Vtipné příhody, pohodové scénky a rostoucí kamarádství pak střídají krvavá jatka a brutální přestřelky. Má to strašně kolísavé tempo a pochybnou dramaturgii, ale je to hodně originální.

Zpočátku to vypadalo nadějně a mysteriózní linka s hledáním otce sloužila jako zajímavé lepidlo flashbacků do minulosti a založení organizace Monarch. Budování mytologie. Příšer bylo poskrovnu, ale vzhledem k rozpočtu se to dá pochopit. Kurt Russell byl za tahouna, ale jeho útěk z domova důchodců a výlet na Aljašku předznamenal brutální kvalitativní sešup. Roztahané vztahové třenice, zvláštni a neopodstatněné změny v chování postav i LGBT úlitby zabíjí solidní základy z prvních dílů. Spolutvůrce seriálu Matt Fraction dál dohromady slušnou kostru, ale prostřední tři díly malém poslaly celý seriál do kytek. Závěr je i přes logické lapsy a klišé zvraty poměrně fajn, ale je škoda že Monarch není kratší a za ušetřené prachy mohlo přijít víc monster. Ve výsledku hodně rozpačitá cesta k babičce, která si pokračování nezaslouží.

Kuchařské psycho pokračuje. Tentokrát je ale třeba budovat nějaké ty dobré věci, aby zase bylo z čeho brát takže dostáváme vysněnou restauraci a Clairebear. JAW jede na plný výkon a zhruba uprostřed při Vánoční epizodě dostává takové herecké parťáky až z toho vstávají všechny chlupy na těle. Překvapivě, ale nejde o nejlepší epizodu, ta následuje hned po ní, kde se uzavírá dějový oblouk té nejvíc v prdeli postavy a EM-B ho zvládá s přehledem. Závěr v mrazáku je ovšem odzbrojující, bere všechnu radost nechává ji u ledu. Nemůžu se dočkat další řady.

Mann si vybral ke zfilmování epochu Enzova života, která by z většiny lidí udělala v posteli se třesoucí, brečící trosky. Úvodem načrtne vztahovou situaci, hodnotové měřítko a nechá někoho umřít. Mistrná expozice s naprosto přesným Driverem a děsivou Cruzovou. Příběh silný v detailech. Nervydrásající rodinné drama katastrofami stiženého továrníka, střídá neméně strhující závodní inferno, které vás, pokud nevíte co se tenkrát v Mille Miglia dělo, sežvýká drobnou odbočkou do života jedné italské rodiny. Erik Messerschmidt vtáhne přímo mezi burácející vozy, Mann si rovněž pohlídal zvuk takže motory ryčí a plechy kvičí jak podsvinčata. K tomu se přidává Enzovo brilantní taktizování = lhaní a křivení skutečnosti, pro každého ze závodníků ušité na míru. Péče o jednotlivosti ukazuje sílu Mannovy filmařiny a já doufám, že na další takovou chuťovkou nebudeme čekat tak dlouho jako na Ferrariho.

Velká paráda. Staromilský přístup a Madsův zarputilý výraz v poctivém bijáku s povedeným scénářem, který chytne za srdce. Dánská vřesoviště a krásné záběry na drsnou krajinu. No a samozřejmě jeden zmrda, kterému přejete to nejhorší a celou dobu si říkáte proč mu kapitán neprovrtal hlavu kulí hned na začátku. Skvělý příběh se silným závěrem a hodnotnou pointou.

Šťavnatá kovbojka s výborným netradičním scénářem o spravedlnosti, věšení a morálce. Clint parádní a úvodní lynč hodně překvapivý. Závěrečná přestřelka je dost neobvyklá stejně jako její koncovka. Ani ta romantická linka není zrovna běžná. Prostě velice originální pojetí westernu. Prezentace veřejného věšení, kde se prodává pivo a preclíky nemá chybu. Hudba tam úplně nepasuje být není úplně marná.