Wewerush

Proč musí američané do všeho strkat nos a vše přetvářet k obrazu svému? Neříkám, že se film nepovedl, ale původní verze je prostě lepší. Kdyby tak Fincher přenesl svůj um na něco nového spíš než na snahu zlepšit již dokonalé.

Prototyp klasického hollywoodského krimi/gangster movie, co dodat..

Ten nejsympatičtější nacista, kterýho jsem kdy viděla!

Skvělé, není co dodat.

Caouetteův biografický film byl pro mě spíše psychoanalýzou jeho vztahu k matce stejně tak jako vztahu k "normálnímu" světu tam venku. Prostřednictvím pop-artových videonahrávek ve stylu Warhola se tak snímek mění v narcisticko-exhibiconistický dokument, skrze který se Caouette snaží pochopit sám sebe.

Rozhodně dokument, který problematizuje definici dokumentu stejně tak jako rozdíl mezi dokumentem a fikcí. Nikdy nemůžeme vědět, co všechno před námi režisér zatajil-a to i v případě, kdy se film snaží odhalit pravdu - "opravdovou tvář" byznysu.

Mě to nějak vůbec nepřišlo vtipné ani nijak jinak hodnotné-spousty slow motion, spousty pitomejch keců, zpocenejch svalů a skutek utek. Toto mě opravdu neohromilo

Fuuha. Po první půlhodině, kdy odejde polovina publika se divák začně do filmu konečně prokousávat. Čekala jsem něco jako Final Cut, ale dostalo se mi tvrdého políčku. Lon Chaney je zde zobrazen jako rozpolcená osobnost, která bojuje se svým ID-s netvorem v sobě. Film se zaměřuje na Chaneyho jakožto umělce, který byl schopen zahrát téměř všechno-od číňana přes babičku až ke všem možným zrůdám. Materiál je rozhodně výborný, ale asi bych dala přednost filmu, který by byl víc otevřený divákovi-někomu, kdo se jde do kina na několik desítek minut ztotožnit s příběhem či postavou.Tento film bude mít podle mě velice úzké obecenstvo cinefilů a lidí, kteří mají rádi šílenosti bořící zajeté filmové techniky a to je škoda.

Citlivé drama, které popisuje vztah postaršího muže s malým chlapcem. Oceňuji jednak komorní provedení, zasazení do apokalyptické reality, která je ovšem vnímáne z úplně jiného pohledu, než na jaký jsme zvyklí a jednoduchou ale přesnou práci s mizanscénou, interiéry a kamerou.

Obecně křesťanskou tématiku příliš nevyhledávám, ale u tohoto filmu se i takový náboženský ignorant jako já zamyslí a řekne si: "Jo, tak na tom něco je." Film je vhodný spíše pro náročnější diváky, kterým nevadí přes dvě hodiny pozorovat proměnu jednoho chlapce ze "zlaté mládeže" v člověka, který chce žít život Ježíše. Příběh není vystavěn na narativní polaritě: hodní protestanti a zlí katolíci, na čemž většina podobných filmů upadá. I mezi katolíky jsou ti, kteří věří v osobní pojetí víry a mezi protestanty ti, kteří-i když by to nikdy nepřiznali-nedokážou žít bez řádu, pravidel a zákonů, které nepřímo zavádí katolická církev.