dzira

Miluju atmosféru starých nádraží, jesenické plískanice a Švejdíkův kreslířský rukopis.... 5 hvězdiček je proto jediná možná volba...

Vynikající film, který je nejen kronikou života Teodora Teji Kraje, ale částečně také Srbska (či Svazové republiky Jugoslávie - existovala v letech 1992 až 2003) let 90. Protože zde film již několik lidí velmi trefně chválilo, nebudu opakovat již napsané. Dodám jen zajímavost - autorem hudby je legendární jugoslávský (srbský) hudebník Momčilo Bajagić "Bajaga" (http://en.wikipedia.org/wiki/Bajaga_i_Instruktori), který si ve filmu zahrál také roli kapelníka barové skupiny....

Basket je v Srbsku populární sport, který je patrně také oblíbenou kratochvílí obyvatel bělehradských sídlišť... Usuzuju tak podle toho, že toto není první srbský film, ve kterém hraje nezanedbatelnou roli.

Kdyby to byl první srbský film, který jsem viděl, rozhodně by se ze mne nestal fanoušek srbské kinematografie... Hodně slabé....

Přestože je film orámován sladkým songem opěvujícím to úžasné město jménem Bělehrad, děj není rozhodně pozvánkou k jeho návštěvě (trvalý pobyt vyloženě nedoporučuje). Chladná, téměř černobílá kamera, stylizované postavy gangsterů a nejrůznější bizarní prostředí, ve kterých se děj odehrává, dělají z tohoto thrileru nevšední podívanou...

Divák, který nebude předem vědět, o čem film je může mít pocit, že je přímým účastníkem děje. bude na tom stejně, jako vojáci. Asi do půlky filmu. Dále už je téměř nemožné, vžít se do jejich pocitů. Dlouhé statické záběry bez hudby a beze slov zde mají své opodstatnění.. Vladimir Perišič zvolil ten nejlepší možný způsob, jak k danému tému přistoupit. Nic nevysvětluje, nekomentuje, nechává diváka, aby si s ním poradil sám....

Vzhledem k průběhu filmu a zemi původu musím konstatovat - velmi překvapivý konec :-)

Mnohokrát už bylo téma sedmi smrtelných hříchu zpracováno. V tomto případě je to ale provedeno neobyčejně vtipně a trefně...

Není jednoduché hodnotit tento film. Rozhodně to není žádná tuctová záležitost. Vůči divákovi je také dosti nepřístupný a ten se musí doslova prokousávat každou minutou. Z jednodenním odstupem musím říct, že na mne film opravdu zapůsobil, na druhou stranu pochopím i to, že jej někdo jiný naprosto odmítne. Těžko se nám tento film hodnotí také proto, že nejsme v situaci, kdy na nás dříve tolik obdivovaný Západ háže bomby. Svou reakci na něco takového můžeme pouze odhadovat. Válka zde není přítomna přímo v obraze, je zde zastoupena pouze občasným houkáním sirén ohlašujících letecký poplach. Intenzivně se ale odehrává v nitru hlavní postavy.

V Hollywoodu vzniklo mnoho podobných snímků. Zecevič nepřišel s ničím příliš objevným. Natočil "pouze" velmi solidní žánrový film, do kterého přimíchal špetku klasických balkánských ingrediencí. Je to málo? Neřekl bych....