pytlik...

Nevím, proč Moskalyk cítil potřebu měnit syrový a sám o sobě velmi dramatický příběh Jana Veselého a Jana Kubra a přidal do něj vymyšlené věci, které pak z filmu udělaly nelogický guláš. Jelínek je na tom údajně děsivě špatně, přesto ve filmu vyhraje druhou etapu. Takže pak zní velice uvěřitelně, jak neustále opakuje, jak je starý a už na to nemá. Dalšími nesmysly jsou jeho hysterické výstupy na schůzích družstva. Na druhou stranu je ve filmu spousta pravdivých věcí. Třeba to, že navzdory svému jménu se v Závodě Míru nikdy nijak rytířsky nebojovalo. Když měl soupeř defekt nebo si potřeboval odskočit, zkrátka se mu nastoupilo a ujelo. Nebo že byla upřednostňována soutěž družstev a tak jsme přišli o pár mnohem cennějších individuálních ocenění. A jen tak pro zajímavost, soudruhům exemplární potrestání těch dvou závodníků moc nepomohlo. Několik následujících let nebyli čs. závodníci schopni vyhrát ani etapu, natož celkové umístění.

1. Realistické v tom, že jediným důvodem, proč by se nám zjevili mimozemšťané, je ten případ, kdy by nás chtěli zničit. Nepochybuji o tom, že mimozemšťané existují či existovali, ale jaký důvod by měli pro to, kontaktovat nás? Pokud dokážou cestovat mezi hvězdami, jsou nekonečně pokročilejší než my. Co bychom jim mohli my dát na oplátku? Nic. Podobně jako my dokážeme o mravencích zjistit všechno pouhým pozorováním, aniž bychom se s nimi bavili, mimozemšťané o nás dokážou zjistit cokoli z rádiových, televizních vln, přímým pozorováním, aniž by se dali vidět, pokud tedy vůbec o nějaké poznatky o nás mají zájem. A jako my bez větších výčitek svědomí zašlápneme mravence, oni podobně zabijou nás. 2. Další realistická věc, nepochybuji o tom, že by mimozemšťané byli vytunění nějakým bionickým oblekem, byť tedy asi estetičtějšího stylu, či by to byli poloroboti-položivočichové. Je dost naivní si myslet, že by tu pobíhali nazí jako Predátor či ET mimozemšťan a že by byli na úrovni divokých zvířat jako Vetřelec. 3. Tím ovšem realičtičnost končí. Musí skončit, protože jinak by lidé (lépe řečeno Američané, kdo taky jiný, proboha!) proti nim neměli nejmenší šanci. A tak, zatímco vesmírné lodě jsou nekonečně dokonalejší než cokoli, co jsme dokázali vyrobit, stíhačky, které je chrání, jsou na úrovni amerických strojů. A patrně jen smysl pro fér plej, touha po adrenalinu do nich nutí mimozemšťany sednout a podstupovat dog fighty s jejich americkými protějšky. Jinak by mimozemšťané samozřejmě používali autonomní stroje a Američané by byli sestřeleni dřív, než by je vůbec napadla myšlenka nasednout do svých stíhaček. Pro teorii fér plej hovoří i to, že mimozemšťané nezačnou s ničením hned, jakmile přiletí. Ale pěkně čekají spoustu hodin, aby lidem dali nějakou tu šanci.

Se divím, že po tomto filmu aerolinky nenařídily pilotům, aby chodili do práce ožralí a nafetovaní. Jak vidno, jejich schopnosti pilotáže by to jen vylepšilo.

Pěkný dokument, který potěší i ujištěním, že to s naší důchodcovskou generací není tak špatné, jak by si člověk pomyslil z internetových diskuzí a z bojů o zlevněné zboží v kauflandu. Ti mluvící pánové to měli i ve svém požehnaném věku v hlavě parádně srovnané. Vcelku mě překvapilo, že na začátku padesátých let Gottwald dal hlavním představitelům kuratoria milost, místo popravy doživotí. To jsem nevěděl, že to byl takový lidumil. No, možná si jen nostalgicky zavzpomínal na časy, kdy byli komáři a nacisti jedna ruka a jedna duše.

1. Paradoxní je, že kovboje na Divokém západě hrálo v tolika filmech Dřevo z Východu. 2. Film prozrazuje, že na Západě měli asi dost odlišnou definici přiměřené obrany, neboť kulka mezi oči za pár zesměšňujících fórků nepřišla nikomu přes čáru. Podobně tak definici znásilnění. Veškerý odpor a mnohokrát opakované "ne" na konci smázne jedno zvadnutí a obejmutí. Anebo to možná bylo tím, že "dřevo" v Clintově příjmení neoznačuje herecký výkon, ale charakteristiku jeho jisté tělesné části? Každopádně, o znásilnění se znovu začne jednat jen v tom případě, když se kovboj minimálně den slečně neozve. 3. Divím se, že ti vesničané nenechali ty padouchy řádit, větší škody než Eastwood v rámci "obrany" udělat nemohli. 4. Nechápu, že si ti vesničani vůbec Eastwooda najímali, za prvé viz bod tři, za druhé, padouši byli jen tři. Měli je nechat vjet do městečka a střelit do zad. 5. Těch nelogičností tam bylo víc, např. člověk, který je placený za každé dodané ucho, těžko padouchovi jedno ustřelí. Tím byl sám proti sobě, hned bylo 500 doláčů v čudu. Dobrá dobrá, možná k němu nikdy nebyl natočený profilem, aby mu mohl ustřelit nos, ale do nějakého prstu se mu mohl trefit vždycky. 6. Líbí se mi, jak ČT zařazením tohoto filmu na velikonoční svátky prokázala, že u nich mají pracovníci hlavy otevřené. Neb přesně zapadl do ducha těchto svátků, flagelanství k nim přeci odjakživa patří. 7. Konec mě dost zklamal. Žádné protahované souboje, během pár minut vše hotovo. To je nedůstojné byť i průměrných padouchů.

Další z filmů, kdy je divákovi děj víceméně fuk, protože ani jedna postava není dostatečně sympatická či nesympatická na to, aby se o ní bál, či naopak jí přál jen to nejhorší. Nejkladnější postavou byl asi šerif, ovšem kvůli svému nepříliš fešáckému zevnějšku nesklidil úspěch ani u té krasavice, ani u mě. Na druhé místo v kladnosti bych asi postavil bratra toho strejcovitého Stewarta (kterého bych si spíš dokázal představit, jak v molitanem vycpaných kolenech u montérek (© Přemek Podlaha) vkleče vybírá plevel na zahrádce, do role kovboje mi moc nepasoval). Ale zpět k tomu bratrovi, oceňuju, že toho hlavního padoucha nezabil v místnosti, ale vykopal ho ven, aby mohl být sám čacky střelen a závěru s hroby obou hlavních hrdinů tak už nestálo nic v cestě.

Spolu se Smyczkem se ptám Proč? Proč? Proč Chytilová nenechala Sklepáky celý film dělat nezávaznou srandu, proč se do toho snažila naroubovat "vážné" téma? A navíc naroubovat silně nelogicky (původně se mělo jednat o žloutenku typu C, která má příznaky popsané ve filmu, a ne o tehdy moderní ajc).

Morálně poněkud pochybné. Aby pomstil svou mrtvou manželku, pomáhá hlavní hrdina bandě lupičů zabíjet další nevinné lidi.

Z dílu The Phineas and Ferb Effect lze v přímé konfrontaci postav tohoto seriálu (dále v odborném textu označen jako "MaMz") s postavami ze seriálu Phineas a Ferb (dále "PaF") krásně poznat, proč je tento seriál o tolik slabší než ten dokonalý druhý. 1. MaMz je od začátku do konce souvislá řada ničení, boření, zkázy. Troška kreativity slouží pouze k tomu, aby této zkáze Milo a jeho kamarádi unikli. PaF je naopak postaven na tvoření nových věcí a troška toho ničení a zkázy je dobrá jen proto, aby Candy oba hrdiny nenapráskala rodičům. 2. V PaF jsou hlavní i vedlejší postavy až někam do třetí linie jasně vyhraněnými osobnostmi s výraznými charakterovými vlastnostmi. V MaMz je jakž takž vyhraněný Milo, Dakota a pak samozřejmě ty oživlé pistácie. Ovšem už nejbližší Milovi přátelé Melanie a Zak jsou totálně nevýrazní, rozplizlí, nudní, u nich člověk ani po polovině seriálu nedokáže určit, co mají za vlastnosti. 3. A hlavní rozdíl, PaF je mnohem vtipnější.

Děkuji uživatelovi "kiko1101", že se toho nebál a byť Slovák, přeložil název dílu do češtiny. Bez něho bychom tápali! A na oplátku přidávám překlad do slovenštiny, aby ani Slováci nemuseli tápat: [b]Slovenský název:[/b] Phineasov a Ferbov efekt.