dO_od

// Nejpříjemnější romantika od... sakra, už to bude nějakej ten pátek. Hlavní dvojice je sexy, vtipná i roztomilá, scénář zvládá být jak moderní, tak tradiční, takže naplňuje všechny žánrové parametry, ale přitom se drží nějakých současných trendů, aniž by působil protivně nebo křečovitě, a celé je to zkrátka tak sympaticky, nekýčovitě, svižně a zábavně prezentovaný (včetně výběrů songů a závěrečného sestřihu), že mi ten přiblbej úsměv na tváři vydržel celých 100 minut a ještě jsem se na konci dojal k slzám. Romcoms are not dead, thank Will Gluck. 8/10

// ♫ ♪ "Baby, can't you see I'm calling? A guy like you should wear a warning. It's dangerous, I'm falling..." ♪ Epesní needle drop a nejmrazivější epizoda páté řady so far. Tady je fakt zaděláno na nejlepší řadu Farga vůbec, ta dekonstrukce různých toxických vztahů na pozadí amerického venkova, kde nikdo neví, kde končí zákon, a kde naopak začíná kult osobnosti, to je normální scenáristický majstrštyk. V kombinaci s bezmála filmovou kamerou to je strhující podívaná, která bude za rok sbírat Emmy jako na běžícím páse.

// Už jsem chtěl jít napsat, že tady někdo poctivě vykradl soundtrack ke Ztraceným, ale když se mistr opakuje sám, tak mu to vlastně ani nemůžu mít moc za zlé. Letadlo jako letadlo, žejo. Jinak 140 minut je přepal, v klidu by se to vešlo pod dvě hodiny a stejně tak musím říct, že Nic nás nerozdělí (který jsem okamžitě dostal chuť si pustit) byl daleko intenzivnější a sžíravější zážitek, nicméně Bayonovi ty survivaly jdou, a po velmi explicitní scéně samotné havárie servíruje další silnou podívanou, která testuje divákovy nervy, žaludek a bohužel místy i trpělivost. Mocné finále i parádní kamera to každopádně zpečetily na 7/10 a Netflix si tak zkraje roku připisuje vzácně povedený filmový zářez.

// Další Scottův banger. They dont make 'em like this anymore. Ponorkovej nail-biter od začátku až do konce s opět prvotřídními výkony Denzela, Hackmana, Mortensena a hromady dalších herců, "který odněkud znáte" a ještě k tomu fantastickým Zimmerovým soundtrackem (když ne top 5, tak určitě top 10). 9/10

// Nejlepší britská krimi od skončení Broadchurch se vrátila v plné síle a opět prokázala, že na ostrovech tenhle žánr umí pořád nejlíp. Sarah Lancashire už se měla dávno dostat k podobným rolím jako Olivia Colman. 9/10

// Gympl trochu předběhl dobu, po neplánovaném zhlédnutí ho ale patřičně doceňuju nejen kvůli ikonickým hláškám a reflexi doby, ale už i za tu nevšední kameru a soundtrack. Plus role Holubové, Mádla, Schmitzera. Kdyby s tím Vorel přišel dneska, je to hit. O sequelu se tohle ale bohužel říct nedá.

// Kdyby to točil Tony Scott, patřilo by to zcela jistě do výkladní skříně devadesátkových thrillerů, takhle je to "jen" zatraceně povedenej film s překvapivě nabušeným obsazením (tvle Denzel, Bening, Willis a ještě Monk?), mladým Deakinsem za kamerou a mrazivě prorockým příběhem, který Zwickovi krásně sednul. Přehlížená pecka. 8/10

// Oproti prvním dvěma filmům strašně ospalý. Itálie malebná, idylická, z tohohle neoficiálního shledání hvězd Muže v ohni šlo ale rozhodně vytřískat víc. 6/10

// Herecky výborný (předčasný odchod Lance Reddicka je jedna z nejhorších věcí, co se letos ve světě filmu stala), příběh se dá zjevně aplikovat na jakoukoli éru a jako soudní drama scénář vždy skvěle obstojí, ale vizuálně je to fakt strnulý. Tam nebyla bohužel ani snaha to nějak oživit, člověk nepotřebuje hned kameru Dvanácti rozhněvaných mužů, ale od Friedkina je tohle až překvapivě suchý. 6/10

// Epická paráda. Už ani nepotřebuju tu hranou adaptaci Ghost of Tsushima, tohle byla jedna z nejlepších samurajských fikcí vůbec s přenádhernou animací, bravurním příběhem a senzačním vyvrcholením. Arcane level kvality. Těším se na další řadu. 10/10