Nevka

Definitivně nejvyváženější animovaná série všech dob a jako zakončení éry hraček více než důstojné. Oceňuji, že tvůrci zase změnili prostředí a zajímavě se popasovali s postavou Gábinky. Rozuzlení jiným směrem než u "Mazlíka" mě potěšilo a motivaci hračky jsem chápal. Forky, který přišel s novým typem humoru taky zapadl a scénáristé se opět krásně popasovali s dětským vnímáním světa (Buzzův vnitřní hlas). Tleskám. Byla to paráda.

Celkem často se dočítám, že v této formě je Tarantino nejméně přístupný. Nicméně já ten názor nezastávám. Pokud neberu v potaz typické dialogy, ostrý styl střihu a "panchartovské" finále, asi bych ani neřekl, že na tom dělal Quentin. Většina lidí totiž vyrazí do kina s představou, že dostanou jízlivou a vyčerpávající krvavou jízdu, která bude protkána celou strukturou příběhu. Ale opak je pravdou. Once Upon a Time in Hollywood ve skutečnosti působí spíše jako fiktivní životopisné drama z roku 1969, které se snaží vykreslit trochu jiným způsobem tehdejší dobu. Tomuto účelu tak odpovídá tempo i forma. Navíc to všechno podtrhují fantastické výkony Pitta a DiCapria. Nemůžu tedy ani v nejmenším říct, že bych nebyl spokojený, ale už dlouho se mi nestalo, že bych si po projekci byl tak moc jistý hvězdičkami a nechtěl hodnocení upřesnit i procenty.

Dumbo není zdaleka tak sterilní a nudný, jako Louskáček (kterého jsem mimochodem ještě nedoukoukal), ale na druhou stranu není nijak převratný a zajímavý. Atmosféra je na to, že se o režii postaral Tim Burton docela nevýrazná a příběh děti moc bavit nebude. Začátek je navíc vizuálně naprosto unylý a nebýt Dreamlandu, Michaela Keatona a roztomilého Dumba, asi by to celé bylo úplně o ničem. Nicméně samotné pasáže ze "Země snů" dokáží vytvořit poměrně pěknou kulisu jinak nevýraznému ději a bezpečně ukotví hodnocení na třech hvězdičkách.

Dlouho jsem se tomu vyhýbal, ale televize ten film někdy před vás hodí tak, že nemáte v podstatě jinou možnost, než se podívat. Výsledek byl takový, že Bohuš ztrácí elán, vtipu je poskrovnu a celá polovina (kterou jsem zvládl dokoukat) byla úplně o ničem. Možná se někdy pokusím o druhé zhlédnutí, ale momentálně tomu nedávám moc šancí. Zbytečný film.

Pokud se vrátím myšlenkami k pár dní staré projekci Slunovratu, vybaví se mi naprostý bizár způsobený fungováním severské komunity slavící slunovrat. Právě to je asi nejvýraznějším aspektem filmu a faktem, proč většina diváků nebude vědět, co si o filmu myslet. Sám jsem měl nějakou dobu problém rozlišit, jestli je ten film divně špatný, nebo zvláštně skvělý. Heh... Nakonec jsem se rozhodl pro druhou variantu. Šílené a nepředvídatelné je to dost, Florence je skvělá a gore povedené. Mrazivý začátek, líbezné hraní na flétničky, skoky důvěry, sexuální rituály a pubické ochlupení ve všem, co vás napadne totiž z hlavy jen tak nedostanu... Nevím, jestli mě zajímá prodloužená verze, ale zážitek to byl zajímavý.

Stuber je parádní film, pokud se chcete bavit nadupanými hláškami a skvělým humorem. Jestli vám jde o příběh a o akci, asi není o co stát... Úvodní akční sekvence je až brutálně nepřehledná a jediné, co mě drželo při věci byla božská Karen (i když už měla i mnohem lepší chvilky). O to více mě naštvalo to, co jsem čekal už před filmem. To musí v každém druhém projektu dopadnout podobně?! Na druhou stranu je to jeden z filmů, na které se rád podívám znovu už jen kvůli tomu, jak funguje chemie mezi Bautistou a Nanjianim. Celkově tedy 70% (slabší 4 hvězdy), protože ty dialogy přebijí všudypřítomný průměr, který jinak trčí zpoza každého rohu.

Rozumně zakončená Infinity Sága, která do jisté míry vysvětluje, co se vlastně dělo po Endgame. Nepouští se do zbytečné hloubky, která by v sólovce Spideyho byla spíše na škodu, ale hezky ukazuje, že Hulkovo lusknutí vše nevyřešilo jen tak. Mávnutí kouzelného proutku se tak v posledních Avengers určitě nekonalo. Samotný film mnohdy kličkuje mezi dokonale přirozeným humorem, na který by byl každý scénárista pyšný a mezi trapností, které se Watts asi nikdy nevyhne (prakticky všechno spojené s Alpami). Souboje s Elementály jsou do jisté míry generické, ale všechno zachraňuje skvělý Jake Gyllenhall, který na plátně předvádí hotový herecký koncert. Záporná strana pak sice trpí nešvarem, který má hned několik antagonistů v MCU, ale ve finále dává celkem smysl a umožňuje jednoduché pochopení motivací postav. Když tedy pomineme základní myšlenku, jedná se za mě o jednu z nejlepších protistran (po Thanosovi, Lokim a Vulturem), které Feige dokázal do svého vesmíru dostat. Škoda je, že romance nefunguje úplně tak jak má, protože Peter a MJ - Michelle Jones k sobě nesedí. I kvůli tomu jsem přemýšlel nad třemi hvězdami. Nakonec to ale vytáhly skvělé potitulkové scény a celkový dojem, jaký na mě udělal hlavně Mysterio. Závěrečná otázka zní. Přišel FFH s největším MCU cliffhangerem, který šlape na paty i Thanosovi a jeho lusknutí? Dost možná... O poznání obsáhlejší recenzi najdete zde (delší verze). Zpětně vztah MJ a Petera nebyl tak špatný. Hlavním problémem byl Brad, který naprosto nelogicky balil Michelle.

Z trilogie asi nejvíce "horrorový" příspěvek, který těží hlavně z rozmanitosti kumbálu Warrenových. Díky tomu je snímek intenzivní a představuje hned několik stvoření zla, které drží divákovu pozornost po celou stopáž. Po úvodu se slušnou scénou u hřbitova netrvá ani moc dlouho, než se rozjede kolotoč šílenosti, který trvá až do samotného závěru. Lekaček není tolik a postava Danielle (Katie Sarife) je hrozně otravná a nesympatická (i přes její životní příběh). Oproti tomu Madison Iseman a Mckenna Grace zvládají své role dobře a člověk jim fandí. Co můžete taky dělat jiného, když vidíte, jak jim do baráku vleze blbka, která si myslí, jak si bude povídat se záhrobím. Největším kamenem úrazu tak je problém celého Conjuring Universe. Napříč všemi příběhy je jen naprosté minimum úmrtí postav, které by v člověku vyvolaly větší strach. Ne, že bych jim ten život nepřál, ale v rámci žánru... Na hlavní sérii to sice nemá, ale do trojky nejlepších se vleze.

Nerad se opakuji, ale Danny Boyle stvořil další pohodovou letní komedií, která obrazně uzavírá trilogii Queen - Elton - Beatles. Svým způsobem jsme tak dostali "nechtěný", ale veskrze povedený trojlístek filmů, který vzdává hold hudebním idolům století minulého. A je strašně fajn, že každý snímek přišel s něčím trochu jiným a v podstatě se neopakuje. V případě Yesterday jde o dobře zvládnutý humor a povedeně zakomponovanou myšlenku "hitu, který zmizel". Neřeší se sice proč, nebo jak (rád bych viděl něco, kde se tento problém bude řešit do hloubky, ale toho se asi nedočkám), nicméně ono to nakonec ani nevadí. Naprostá většina linek funguje přesně tak, jak byla tvůrci zamýšlena a já jsem s výsledkem spokojený. Trochu mě mrzí, že v druhé půlce mírně spadlo tempo, ale tuhle jednohubku si rád někdy zopakuji.

Zatraceně jsem se bál, jak bude série pokračovat bez Amy, ale pravdou je, že Clara (Jenna Coleman) je perfektní společnice a k Smithovi se náramně hodí. Interakce mezi jejich postavami je dokonalá a hlášky sednout jako prdel na hrnec. Zřejmě jeden z nejlepších dílů, které jsem zatím viděl. Moffatovy scénáře mi totiž sedí dokonale.