Madhuri

Na tyhle LEGO SW filmečky můžu koukat pořád a stejně se omrzí. Ať už rvačka v senátu, mrtvý Jar Jar (ten mám pocit že umírá v lego SW pořád xD ), Yoda a jeho nový (starý) přítel, Vader co si nemůže zahrát nebo zápas droidů, na který se jeden astromech asi už dlouho těšil xD Nejlepší na těhle lego filmečcích ale je, to míchání prequelů a původní trilogie, z čehož pak vycházejí situace co jsou zaručeným generátorem záchvatů smíchu (no vážně, kdy jindy můžete vidět Anakina a Dartha Vadera v jednom díle současně? xD ). Zkrátka skvělé i pro nefanoušky, i když pro fanoušky SW samozřejmě lepší, kvůli těm mnoha inside vtípkům.

Hvězdičku za to že mě při náhodném shlédnutí stále dokáže překvapovat další a další šibalskou dávkou originality a humoru.

5 minut, něco, co by se dalo nazvat velmi vzdáleně příběhem, infantilní ending a hlavně postavy (většinou mužského pohlaví) které ztvárňují jednotlivé státy...TO PROSTĚ CHCEŠ! Tak geniální ale zároveň praštěnou myšlenku, můžou vymyslet snad jen Japonci ale ono to funguje- přesto že skoro v každém díle se objeví celá plejáda nejrůznějších zemí, hlavními postavami jsou Amerika, Anglie, Francie, Rusko, Čína ale především Německo, Japonsko a hlavně naivní Itálie, po které nese anime i svůj název. Každá postava je nepěchovaná kulturními stereotypy, co se do ní jen vejde a tak mezi zeměmi, není o spory nouze (což pro nás znamená výbuchy smíchu a válení se po zemi)...A která postava že mi přirostla k srdci nejvíc? JEDNOZNAČNĚ NĚMECKO!

Japončíci běhají, skáčou, padají, občas si pěkně nabijou a to vše pod taktovkou generála Lee jen proto, aby se pokusili dobýt Takeshiho hrad (což se, pokud vím, za historii pořadu podařilo jedinkrát xD)...Přesně tohle mě vždycky bavilo a baví do teď- a čím šílenější tím samozřejmě v Japonsku lepší! Nejlepší disciplínou pro mě dodnes zůstává bludiště a sumo (pan brambora navždy) ale nemohu říct, že bych se nebavila i u ostatních...Takeshiho hrad je prostě legenda mého dětství a už jen z toho důvodu musím dát plné hodnocení...Sayonara!

Od prvního traileru jsem měla lehké obavy. Nejhorší chanovka co jsem zatím měla tu čest vidět byl MEDAILON, a tohle tím tak nějak docela smrdělo...Po dokoukání Kung Fu Yogy můžu říct, že v porovnání s ní, je Medailon skvělá podívaná...Co to k čertu bylo?! Mělo se jednat původně o jakési pokračování celkem slušného Mýtu, z původního filmu to však neobsahovalo absolutně nic (krom jednoho obrazu a Jackieho)... Film bych charakterizovala asi takhle- kopa peněz ale naprosté ho*no z toho - exotické lokace, drahé supersporty, známé tváře jak čínského tak indického filmu ale příběhově úplné nic. Jsem již zvyklá že u chanovek se hluboký příběh čekat nemá ale tohle bylo tak mělké, že mělčí už je snad jen příběh porna. Všudypřítomné ODPORNÉ CGI. Kraluje tu již od začátku s omlazeným Chanem, jenž vypadá jak z nějaké béčkové videohry, konče trapným zvracejícím lvem (s animací odpovídající roku tak 2005)...Když už nic, tak alespoň akce...Ne taky nic...Asi před rokem vyšel film SKIPTRACE, a to co předváděl Jackie (sice taky nic moc, ale pořád dost slušné), se s tímhle NIC nedá srovnat...Od ostatních herců jsem se taky ničeho slušnějšího nedočkala....Když už jsem ke konci filmu myslela že horší to být nemůže přišel tancující Jackie a v tom momentu jsem zaklapla notebook...Jsou věci které vidět nemusím. Celkově mám z filmu dost pocit že zas cílil spíš na děti (být mi tak 10-12 myslím že se královsky bavím) a taky chtěla ČLR vylepšit ne zrovna ideální vztahy s Indii, a věrný Chan samozřejmě kývnul...Jediné co si z filmu tedy odnáším je znovu doufání, že už Jackie konečně příjde na to že nemusí natáčet furt jen akční komedie a zkusí zase nějaké drama (klidně bez akce) nebo jen komedii (klidně třeba jen pro dospělé). jelikož není vůbec špatným hercem i bez kung fu...A taky jediná dobrá hláška filmu "Someone call it destiny, someone call it mean to be....But I call it- make it happen!"

Vždycky jsem si myslela že nic debilnějšího (v tom dobrém samozřejmě) než Jackieho Odvážnou Hyenu neuvidím. Tak jsem se dnes přesvědčila o opaku, a to v podání zbývajících dvou bratrů bez Chana (přičemž by možná nemuselo škodit, kdyby se tam i ten Chan mihnul xD ) . Sammo Hung a Yuen Biao, zpracovali ve filmu prostředí, které je oboum důvěrně známé- Pekingská opera, kde oba studovali...No ale teď už k mému dojmu z filmu- jak už jsem řekla, něco tak pitomého, až to bylo dobrý, jsem už dlouho neviděla. Yuen Biao a Sammo Hung jsou jedny z mých oblíbených osobností asijského filmu, na podivný hongkongský humor, kterým jsou tyhle filmy prosáklé skrz na skrz jsem už také zvyklá, z různých podivných důvodů, se občas ráda kouknu na Pekingskou operu, wing chunu se věnuji už skoro rok ( již se těším až budu šířit moudrost, že se wing chun vyvinul ze stylu chobotnice xD ), a samozřejmě ráda ocením dobrou choreografii, které jsem se tady dočkala... Takže já jsem se královsky bavila, pokud chcete vidět něco opravdu pitomého ale zároveň božího, sáhněte po tomto filmu, a nebudete zklamáni..........PS: V scéně s kaligrafií hraje soundtrack z Drunken Mastera...Ciž není důležité, prostě jen tak... xD

Můj nejoblíbenější film od Ghibliho. A z příběhové stránky jeden z méně obvyklých tohoto studia...To je tak krásný film! Nevím jak to v Ghibli dělají, ale i zarytý pesimista jako já, má po shlédnutí nějakého jejich pozitivního filmu takovou optimistickou náladu že to snad není možné, a zvláště pak po zkouknutí tohohle. Příběh - vlastně je to celé o první lásce a hledání svého místa na světě...Neděje se zde nic napínavého, žádný zásadní zvrat ani akce. Prostě jen všední dny které prožíváme s mladou Shizuku. Miluju když někde dokáží krásně popsat každodenní život, a tady se to skutečně daří...Radování se z malých věcí jako když najdete kouzelný krámek se starožitnostmi, kocourem a hodinami nebo nádherný východ slunce...Do příběhu jsme se hodně vžila, a opravdu mi připadalo jako bych tam dokonce byla s nimi...Nehledě na to že mi příběh byl napsán téměř na míru, a nejednou jsme měla pocit že Shizuku je snad úplně stejná jako já...Krom toho že Shizuku a Sejii jsou jeden z těch nejrozotmilejších párů co jsem na filmovch plátnech viděla...Špičkovou animaci pana Mijazakiho snad ani nebudu zmiňovat, jelikož ta je samozřejmostí...Jeden z nejkrásnějších filmů o dospívání který jsem viděla, nabitý motivací a pozitivitou...Až někdy zas budu mít náladu pod psa, už vím po čem sáhnout.

Postavy nic moc, příběh rovněž takže proč čtyři? Animace! Ta je neskutečně nádherná, snad z pohledu vykreslení prostředí nejkrásnější disneyovka. Úžasná fantasy krajina, i gotické prostředí zámku které v disneyovkách moc k vidění není (většinou je to jakési splácané rokoko)...Navíc u těhle starých jako Sňehurka nebo Bambi mi ani nevadí písničky, jelikož jsou tady všechny pojaty tou nádhernou operní formou co se krásně poslouchá a do stylu animace i sedí. Opravdu mi chybí tyhle disneyobky, teď je to jen samy CGI typu na vlásku a Ledové království takže to všecko více méně pak vypadá stejně, no jo no, dvojrozměrné animáče hold vyšly z módy a dnešní děti už by na to asi nekoukaly ._. Škoda...

"Je to rebel!"

Těšila jsem se hodně a namlsaná trailery jsem s kamarádkou, se kterou pravidelně chodíme právě na animáky, razila do kina na premiéru. Bohužel vcelku zklamání. A teď ne kvůli písničkám (konec-konců co čekat od toho názvu), bohužel to je tak jediné co si z filmu odnesete. Příběh nemastný, neslaný a hodně hluchých míst. Skvělých gagů se tu taky moc nedočkáte, a když už je jich 90% vypouštěná z úst prasete Gintera. Každopádně, všecky postavy více méně sympatické (až na otravné červené pandy), písně dobré (ani nevíte jak jsem byla ráda že je nepředabovali, jak je to bohužel často smutným zvykem) a animace se povedla taky. Takže hodnotím lepší průměr, možná půjdu časem s hvězdou dolů ale zatím ji tam nechám. Slabší Zootopie.