Recenzie (170)
Ján Hus (2015) (TV film)
Jan Hus je podivně schizofrenní historická kriminálka, která si do víc než čtyřhodinové stopáže syslí skvělé momenty s atmosférou, aby je za chvíli shodila podivnou soundtrackovou technopárty v historických kulisách. Všehovšudy skvělý Hájek a recyklace českého hereckého rybníčku, kterou nepohrdnou ti, co v hodinách dějepisu radši pařili piškvorky.
Victor Frankenstein (2015)
Wow. Popcornová vymejvárna se střídmou stopáží a pár světlými a hodně dobře vypadajícími, skoro Sherlockovskými momenty, které vzápětí kazí totálně plochý dementní příběh/ještě dementnější romance/Radcliffe s parukou (nebo taky možná bez paruky?), kterýmu tu roli, narozdíl od skvělýho McAvoye, prostě nežeru ani za mák. Scenaristický průjem na úrovni Vina Diesela jako Lovce Čarodejnic. Nebrat. P.S. A na téma Frankenstein radši už vůbec nic netočit.
V srdci mora (2015)
Parádní vyprávění, tak epický, že sem měla husí kůži až na zadnici, půlku filmu zatajenej dech a nevim, jestli sem víc fandila velrybě nebo rybářům. Jedinou poskvrnkou na úžasným vizuálu byla (nikoli přemíra) ale moc patrný bluescreeny. Kolem a kolem, zasloužené čtyři hvězdy.
Most špiónov (2015)
Spielberg a Hanks jsou dvojice, který se nedá odolat. 140 minut konverzačního atmosférovkovýho dramatu jim žeru i s navijákem. Jen houšť!
Pri mori (2015)
Angelina unudila Brada a mě vlastně taky. Kdyby si to vyřídili během deseti jako v Ms. a Mrs. Smith tak by měli všichni klid a ušetřili by si dvě hodiny absurdního utrpení.
Fakjú pán profesor 2 (2015)
Jasněže to jako dvojka trochu utrpělo, ale pořád je družstvo kreténů zárukou geniální porce zábavy. Guilty pleasure jak kráva.
Mamon (2015) (seriál)
Když se chce, tak to jde. A sakra dobře. Atmosférová thrillerová lahůdka, která nezastírá severský původ, ale parádně ho šroubuje na české prostředí, dialogy i herce. Po novinářské hodně těšení a čekání na další díly bylo hodně nekonečný. Po první sérii ****
Sicario: Nájomný zabijak (2015)
Tep minimálně stovosumdesát za minutu. Drsné, surové, temné, geniálně obsazené, perfektně vystavěné co do příběhu, vizuálu i atmosféry. Co víc si přát?
Posledný lovec čarodejníc (2015)
Uááá, já trpěla hodně, u dialogů obzvlášť. Jak kdyby mi někdo vyrval mozek z hlavy a hrál s ním dvě hodiny squash. Radši bych celých těch 107 minut mlátila hlavou do zdi nebo sledovala stopadesátý Rychle a zběsile než tohle. A to byl středověkej Vin-king s vlasama uplně to nejmenší zlo (vlastně docela i celkem neškodný štýlo) na celym tomhle utrpení.
Cesta hore (2015)
Jak se (ne)dá točit o věcech, který si chcete nechat pro sebe a který kdo tam nebyl nepochopí. Trochu amatérské, trochu prkenné, občas trochu mimo, ale skrz naskrz intenzivní sonda do horolezectví se vším, co obnáší, přináší i bere.