Klajnik

Tak se 13 nominacemi vévodí Oscarům přeceňovanej Oppenheimer.
Vzápětí vysvětlím, proč to ani zdaleka není tak dobrej film, jak se obecně myslí a proč by si větší uznání zasloužily dva jiné (podstatně dokonalejší) filmy:
- Jeden z těch dvou sice získal 10 nominací, ale Oppík již dominoval Zlatym Glóbům a předpokládá se, že bude dominovat i Oscarům, z toho důvodu, že Nolan ještě žádnýho plešouna nemá, ač se ví, že by ho už asi nějakou dobu mít měl a dědkovská akademie vám ho dá spíše za biografii velké osobnosti než za sci-fi nebo třeba superhrdinský film.
- Je rovněž vypozorováno, že velcí režiséři někdy dostávají očekávané ocenění právě za slabší film, své kariéry. Takový Scorsese ho dostal až v roce 2007 za Skrytou Identitu a já si myslím, že si by si dalšího zasloužil za své dosud nejambicióznější dílo, o němž by šlo prohlásit (i vyargumentovat), že je jeho mistrovským. Nolan si za to své banálního a nabubřelé naopak plešouna nezaslouží.

Oppenheimer má 3h stopáž a v tomto prostoru pojednává o 30 letém časovém období a příliš mnoha motivech, z nich žádný nemůže být dostatečně prokreslen na to, aby se stal zajímavým. Svědčí o tom i banální pointa filmu, jejíž poselství je známo od dob studené války.
- Dle mého by Nolan udělal lépe, kdyby více akcentoval odvrácenou tvář úspěchu, problematiku vysokých ambic, protagonistovu psychologii a pointou bylo "Pozor na to, co tvoříte a na čem se podílíte" spíše než: "Víte, že se atomovkama můžeme vyhladit?"

Killers of the Flower Moon (10 nominací) tematizují ve 3,5h stopáži podstatně užší události z 20s, tudíž to není tak rozkročené, může to jít tematicky hlouběji a výsledkem je podstatně sevřenější dílo, které svým významem spíše opodstatňuje svou existenci i požadovanou dobu pozornosti.

Nehledě pak k tomu, že Scorsese poskytl i vizuálně atraktivnější a pestřejší podívanou. V Oppenheimerovi se valnou část stopáže postavy dohadují v různých místnostech.
- A né, že by mi vadily komorní filmy, kde spolu postavy diskutují v jedný místnosti. Mnoho takových naopak zbožňuji, protože mívají skvěle vystavěný scénář: bývají dialogově a tematicky propracovaný.

Oppenheimer je překombinovaný, aby nebylo poznat, že je poměrně plytký (navzdory tomu, že se dotýká mnoho samo o sobě zajímavých témat: psychologie/vnitřní pochody protagonisty, etiky, mccarthismus, geopolitika té doby i fyzika...). Takhle do široka rozkročený materiál není příliš nevhodný k filmovému zpracování. 

Naštěstí pro Nolana i studia Universal divácký i finanční úspěch filmu nezávisí čistě na jeho objektivních kvalitách, ale v rámci nejprestižnějšího oceňování kinematografie by na nich záviset mohlo (avšak víme, že tomu tak nebývá). Kdyby tomu tak ale bylo, hlavními rivaly by museli být Scorseseho Zabijáci a Asterovo bojící se Beau.

Právě "Beau is Afraid" v kinech projel, ač je to mistrovské dílo, které je obsahově plné, tematicky relevantní, formálně přesné a velmi zábavné k tomu. Rozhodně je to pak jeden z nejoriginálnějších filmů posledních let.
Počet nominací: 0

Nechť je tedy toto bráno jako doporučení.