ostravak30

Druhý díl Mizerové II je ještě o mnoho víc než jednička. O mnoho víc všeho. O hodně víc výbuchů, akce, honiček a samozřejmě i humoru. Pravdou je, že nám tvůrci znovu servírují často příliš užvaněnou podívanou, kdy dialogy na diváky doslova chrlí ze všech stran a místy jsem absolutně nestíhal, místy jsem se zmohl už jen na zívání. Ale...když už nadešla chvíle nějaké akce, a těch bylo naštěstí víc, pak jsem se královsky bavil. Každý fanoušek akčních scén si zákonitě musí přijít na své, když se výbuchy kolem jen hemží. A to nemluvím o až nevídaně dlouhých scénách automobilových honiček. Poslední kapitolou je humor samotný. Netvrdím, že jsem se při prvním dílu nebavil, ale u dvojky jsem se bavil královsky. Rozhodně víc. Tvůrci vsadili u pokračování na to, že pořádně šlápnou na plyn a přidají. Škoda jen, že jsem našel hluchá několikaminutová místa, které působily černá ovce mezi bílými jinak dynamickými scénami.

Četl jsem, že původně měla hrát Anny Ondráková s Huho Haasem. A podle mě je velká škoda, že tito dva se spolu v tomto filmu nepotkali, protože jim by to slušelo víc, což podotýkám s veškerou úctou, kterou si pan Oldřich Nový zaslouží. A. Ondráková byla ale výborná a dokonce bych řekl, že všechny předčila. Dokonce i Adinu Mandlovou, ta se mi tentokrát nelíbila. Komedie měla parametry trochu bláznivé divočiny ve stylu U pokladny stál...hlavně co se scén v hotelu týče. Ovšem potenciál to nenaplnilo. Manželka svého chotě miluje až moc bezmezně i když on postupně rozfofruje veškeré její jmění a bez kouska studu v tom pokračuje dál i když k nim chodí exekutoři. Přístup k exekutorům a exekuci je vůbec zajímavý. Pavel Bertl jim nabízí dýško a oni se mu zase omlouvají. Kouzlo staré doby je holt neopakovatelné.

Kromě úžasně dojemného pláče se uměl Krtek krásně i smát. Neznám žádnou animovanou postavu z celého světa, samozřejmě jsem neviděl a neznám všechny, která by to dovedla takto roztomile a věřím, že nedovede. Ale to jen na okraj. Krtek měl totiž radost z toho, že zachránil vejce a z něj vylíhlé kuře a doručil ho k tomu správnému rodiči, skoro jako Indiana Jones.  A nás všechny u toho náramně pobavil.

Hned po shlédnutí názvu epizody jsem si myslel, že půjde o varování, aby si děti se sirkami nehráli. To bych byl ale příliš povrchní. Tvůrci jsou nápaditější a tak naopak dovolili, aby si Krtek se zápalkami hrál a to jakože hodně. Sice to není moc poučný díl, a rodičům z něj jistě vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, že když to dělal krtek, tak proč by i oni nemohli mít zápalky v tlapkách, ale zato nám Krtek předvádí naplno svou kreativitu. A všimli jste si, že měli Krtek s myškou k dispozici asi nějaké zápalky ve vývojové fázi? Já jen, že jim hořely sakra dlouho.

V roce 2010 zrovna vrcholila série o Harrym Potterovi a po kouzlech byl hlad. Sám se divím, že USA nekontrovali něčím podobným, ačkoli oni si jedou svou sérii superhrdinů. Ovšem Čarodějův učeň tuto ambici zdá se nemá. A nemůže ani mít. Máme tu Merlina, Merlinova nástupce, ale ocitáme se v New Yorku. To je podle mě jedna z věcí, která filmu uškodila. Jistě, Londýn v tu chvíli nepřicházel do úvahy, ale svět není jen Londýn a New York. V moderním světě v ošuntělém kabátu s hučkou Indiana Jonese a pomocí technických zázraků. Jde vám to dohromady? Základní příběh by snad ani nebyl tak špatně vymyšlený, kdyby místo trénování mistr fyziky nadrženě neustále neposkakoval kolem školní lásky, která se do něj zblbne příliš snadno. Zůstává tak otázka, co tento študentík vlastně dokázal? Pomocí jednoho včasného vyvolání kouzla se ubránil, oživil Balthazara a ke zlikvidování mužského nepřítele mu musela dopomoci stará a to navíc využili techniky. Nedá mi to, ale musím se vrátit ke srovnání Pottera a Davea. Harry si musel projít těžkýma zkouškama, přišel o rodiče, o přátele, bojoval jako o život. Ano, sice na to měl sedm dílů, ale člověk tak nějak dospěl k názoru, že si své místo na slunci opravdu vybojoval a zasloužil. Tady ale vidíme, kterak se učitel se žákem párkrát sejde, před samotným bojem to Dave v podstatě vzdává s tím, že to nezvládne a najednou bojuje se zkušenými a staletími prověřenými kouzelníky a, světe div se, on obstojí. Vím, že Jon Turteltaub má N. Cage za oblíbeného, dělal s ním Lovce pokladů, stejně jako producent, ale přeci jen bych řekl, že mu tahle role příliš nesedla. A stejně tak ani hlavnímu hrdinovi.

Snad bych ani nevěřil, že je něco takového možné. Závidět peníze? Nebo snad chatu, dům, auto...? To ano, ale obyčejné lidské štěstí, svatbu, dítě... Tím spíš, když paní Bezdíčková původně sama štěstí nabízela po hrstech. Škoda, že povídka nebyla dohraná podle skutečnosti, klidně se mohlo pár minut i přidat. Ovšem paní Slunéčková byl krásně nechutná.

Samotného mě překvapilo, že mě víc bavila tato verze než pozdější film ze sedmdesátých let. A to je přitom tato verze studiová a navíc jsou jasně patrné problémy jak se zvukem tak obrazem. Bajajův kůň mi zase připadl jako pocta rudé Číně, neboť šikmookého koně jsem ještě neviděl. Každopádně ani ne třicetiletý Luděk Munzar působil o něco charismatičtěji než Ivan Palúch. Také pohled na zbabělé prince byl zábavnější. Přeci jen nedovedu odhadnout kolikrát si Luděk Kopřiva zahrál břichatého prince. Je to sice verze o více než dvacet minut delší, ale rozhodně snesitelnější a víc se toho v ní odehrává. Z půlky je to trochu komedie.

Jacques Deray měl s Belmondovým akčním pojetím svých rolí zkušenosti, viz. Dobrodruh, Borsalino.... Tento film je ale přeci jen ozvláštněn tím, že Belmondovi táhlo na šedesátku, ale též malým klukem, který z drsného policisty dělal víc člověka. Neznám všechny Belmondovy filmy, a tady si musím postesknout, že ty pozdější se u nás vůbec nevysílají, což je rozhodně škoda, ale tipl bych si, že je to jeho poslední nebo jedna z posledních rolí tvrďáckých policajtů. A bylo to slušné rozloučení. Kdo z nás bude na prahu šedesátky v takové kondici s takovým charisma.

Film měl od počátku náběh na výbornou komedii a je skoro škoda, že nebyl delší. Ta zápletka se po chvíli rozvíjela velice dobře a mohla být ještě rozvinutější, leč byla ukončena předčasně. Iva Janžurová totiž opět zahrála svůj komediální standart, což znamená, že to rozjela na výbornou. Mě překvapilo, že jeden z masérů - Bronislav Poloczek si zahrál na to, že je gay, přeci jen byl stále rok sedmdesát devět.

V jedné epizodě se zahradníkem bojoval, tady se jím sám stává. A jde mu to celkem dobře, když se jezírko naplní a voda už dále nestoupá, přestože květiny asi tolik vody nepojmou. A neříká se náhodou, že se nemají kytky přelívat? To jsou ovšem jen banální problémy. Krtek děti učí, že o kytičky je nutné se starat a že je nenechá jen tak bez boje zahynout.