poz3n

Ale jo. Found footage horory už z principu dávno nemají co nabídnout, ale Pod zemí, ač jede podle očekávaných kolejí, nabízí hodně stísněnou atmosféru a celkem nevšední putování do nitra svých nejtemnějších já. A vlastně i celkem solidní technické zpracování. 6/10

Velké nadšení i trocha zklamání. První polovina je famózní, přesně taková, jak jsem si celý La La Land ve svých idealistických snech potají představoval. Kýčovitá pocta slavným muzikálům v té nejkrásnější podobě. Když se ale v polovině dá náš pár dohromady, říkal jsem si, co vlastně teď tvůrci chtějí dělat? Vždyť už vlastně příběh došel do konce. Chazelle se rozhodl jít určitým způsobem proti pravidlům muzikálů a ve druhé polovině filmu téměř mění žánr. Minimum muzikálových čísel a vztahovka, které ale najednou chyběla určitá motivace postav a především dynamika. Dynamika, která je pro Chazella evidentně tím esenciálním stavebním prvkem. Poslední minuty hodně napravují a nakopávají vše téměř zas do závratných výšin, nicméně pocit určitého zklamání z druhé poloviny filmu ve mě nevymazaly. Moc pěkný zážitek, který ale mohl být nezapomenutelným. 7/10

Poslední samuraj po amišsku. Zdánlivý thriller, který se postupně mění v krásné romantické drama. Peter Weir je mistr v zobrazování lidského nitra skrze pohledy postav. Tak, jako magicky sleduje duše hrdinů v Pikniku na Hanging Rock, nebojí se i tady nechat promlouvat lásku mezi hlavními protagonisty za pomoci odzbrojujících, nádherně na delší sklo rámovaných a zcela mlčenlivých interakcí. Harrison Ford a Kelly McGillis jsou spolu skvělí. Jen je trochu škoda té přímo ukázkové, 80kové synťákové brakovky. Ale čert to vem. 7/10

Neuvěřitelný mindfuck. Se Švankmajerem nemám příliš zkušeností, takže tohle 2 hodinové mentální inferno bylo zážitkem skoro jako z jiné planety. V kině jsem měl pocit, že snad ani nevydržím do konce, ale s odstupem dní mi dochází, že je Šílení takovým bizárem, že se mi nakonec nějak dostal pod kůži. 6/10

Tiffany je takový podivně sympatický pokus na pomezí nezávislého filmu hraničícího až s filmem amatérským. Jeho forma je ale funkční a díky vhodné délce v podstatě nenudí. Příběh je pak kapitolou úplně samostatnou. Solidní magořina. 6/10

Má úcta k původním 3 epizodám Star Wars se nemění, ale má láska ke SW universu ano. Už to není, co to bývalo a každý další díl mě utvrzuje v tom, že všeho moc škodí. Rogue One není špatný film. Je to ale produkt, stejně jako byla Epizoda VII a stejně jako bude asi i epizoda další. Ohrané mustry schovávající se za rádoby nápaditou zápletku a šablonovitou ženskou hrdinku to bohužel podle mě jen dokazují. 5/10

Velké vystřízlivění po několika letech. Kdysi jsem Cestu do fantazie viděl na školní projekci a líbila se mi. Jak moc a proč, to už si příliš nepamatuji. Současný zážitek je však docela jiný. Připadal jsem si, jako bych byl na nějakém dvouhodinovém (naprosto přepálená stopáž) drogovém tripu, při kterém je má fantazie zcela bezbřehá a zbavena jakýchkoliv zábran. To zní možná na první pohled zajímavě, ale v praxi jsem si uvědomil, že Cesta do fantazie je film s absencí jakéhokoliv smysluplného příběhu, který by měl nějaké zákonitosti, pravidla, či limity. Neměl jsem se čeho chytnout, co pochopit, nebo v co doufat. Musel jsem jen s utrpením sledovat hromadu podivných postav procházející strašně dlouhým a nic neříkajícím dějem. 4/10

Trocha té vizuální hipsteřiny a konverzační jednohubka (nemám to slovo rád, ale tady to opravdu sedí). Asi to nesedne každému, ale pokud ano, Comet vám dá docela originální zážitek, který se od podobných inteligentnějších romanťáren vcelku liší. 7/10

Vůbec jsem o tomhle filmu nevěděl. A pokud vemu v potaz, že se jedná o remake, jsou Tři dny ke svobodě opravdu povedeným a zajímavým thrillerem. Russell Crowe to bezpochyby celé táhne, jeho postava není plochá, časté omyly a neznalosti jí dodávají na realističnosti. Ta sice záhy mizí vzhledem k množství náhod a zvratů, ale myslím, že i Hitch Truffautovi říkal, že na tohle se prostě nehraje. Je to přece film. Moc pěkné, zábavné a nervy drásající. 7/10

Mno což o to, Bosch je neuvěřitelný a jeho dílo taktéž. Né už tolik tenhle dokument. Snaží se (otázka je jestli schválně, anebo dílem neschopnosti) divákovi spíš dát nějaký hezký pocit, než mu o Zahradě rozkoší něco říct. Nějaký ten názor nebo informaci sice dostaneme, ale celé je to strašně zmatené, nahodilé, bez struktury. Tvůrci v podstatě sehnali několik uměleckých kapacit, nějak nasnímali obraz a z toho sestříhali dokument. V porovnání se sérií Exhibition on Screen je tohle spíš takový poloviční amatérismus. A je to škoda, protože téma by si rozhodně zasloužilo pořádný rozbor a inteligentnější přístup k divákovi. 5/10