Tri dni k slobode

Haggis možná někoho zklamal tím, že se nepustil do nějaké vlastní látky. Tři dny ke svobodě jsou ale velice koukatelnou žánrovou záležitostí. Když už se Haggis "snížil" k tomu, že přijal nabídku natočit remake, vnesl do něj alespoň svůj osobitý styl. A navíc měl po ruce standardně skvělého Russella Crowea. (29.01.2011)

Skvělá akční jízda na inzulinu. Haggis točí autorské filmy - píše k nim scénář a ještě je produkuje. Je vidět, že to má pod palcem a studia ho nenutí ke kompromisům. Tři dny jsou však remakem a to nečekaně vtipným - hlavně ironické rozhovory manželů, které později odlehčují napjatou situaci při návštěvách ve vězení./// Musím konstatovat, že Crowe už se nám definitivně zakulatil, zpáprdovatěl, ale kupodivu mu role skvěle sedí. Naprosto mu věříte jeho oddanost rodině./// Film trochu připomene Na hraně temnoty a Gibsonovo odhodlání získat spravedlnost a co se týče změnu charakteru podobají Tři dny se lehce Ctihodnému občanovi Butlerovi, který se před ničím nezastavil. Taťka John je však spořádaný učitel a dělá mu problém ze zbraně skutečně vystřelit. A spíše než na Dextera si hraje na nevinného otce, co pravidelně chodí se synem na hřiště, ale..:)/// Haggis tentokrát nenabízí vážná témata, drží se spíše hesla „zoufalá situace si žádá zoufalé řešení“. A tak se z filmu stává Prison break. John si na zeď nalepí mapu města, fotky… No však to znáte. U jeho plánování se ale pobavíte, např. když sleduje videa na netu, jak vyrobit zlodějský klíč, kupuje si drogy, jen aby zjistil, kdo mu udělá falešné pasy a hledá s obyčejným digitálem skulinu, jak proniknout do věznice./// Zhruba po hodině se stává film drsným akčňákem, díky čemuž zapomenete na poněkud vlažnou první část. Honička v nemocničních výtazích je výbornou demonstrací skvělé kamery a svižného střihu. Haggins nás nenechá vydechnout ani na chvíli - až si totiž budete myslet, že je klid, způsobí vám menší infarkt myokardu. A když to vypadá, že film už končí, přichází další drama na letišti. Crowe podává nadstandardní výkon, takže bez újmy přetrpíte nasládlé scény. A místy se do toho možná tak ponoříte, takže až někdy na ulici uvidíte Prius, popřemýšlíte, čí asi tak je:). Škoda, že Neeson nedostal víc prostoru. Potěšila mě A. Hindsová (bachařka z Prison breaku, uklízečka z Weeds), která dokázala, že umí i vážné role./// Tři dny zbývají ke svobodě Lary. Není to však film, kde by čas nemilosrdně odpočítávaly hodiny. Na ně se možná v první části podíváte vy, protože Haggis předkládá poměrně rozvláčný scénář a pomalé tempo, nahrává tomu i jemná Elfmanova hudba. Potom si režisér však uvědomí, co chce, a přepne do akčního módu a vy se připoutejte, ať při té jízdě nevyletíte ven! (20.01.2011)

Režisér Haggis postrádá smysl pro zákony hitchcockovského stylu, aby mohl film rozkvést. Jeho práce coby režiséra (Crash, V údolí Elah) a jako scénárista (Million Dollar Baby) nikdy nevyznačovala humor. A to je poněkud paradoxně to, co film Tři dny ke svobodě potřebuje, má-li být brán vážně. Jinak to není víc, než úzkostlivě detailní a velmi dlouhé instruktážní video nebo kniha "Illegal Activity for Dummies". (23.02.2011)

Film, kterému stačí 15 minut, aby ho divák smetl ze stolu pro jeho nezáživnos. Dalších 35 minut na to, aby nad ním zlomil hůl kvůli nelogičnostem, nevyužitým figurkám na šachovnici a přílišné náhodilosti. A film, který svou druhou půlkou způsobil, že ho už asi nikdy nedostanu z hlavy. Haggis v druhé polovině ždímá emoce a napětí takovým způsobem, že na úvodní zaškobrtnutí se lehce zapomíná. A když pustí ke slovu MOBYho Mistakes nebo nečekaně vypálí znepokojivé drama na silnici, zadírá se pod kůži - prvoplánově - ale baštím mu to i s navijákem. Rozhodně se, však jedná o neskutečně rozporuplný snímek. Film dohánějící stejným dílem k slzám i k vzteku. (15.02.2011)

Paul Haggis přesně ví, kde chce diváka mít. Nevím proč, ale o jednoduchém, ale zatraceně poctivém dramatu, jsem si dopředu nic nezjišťoval. O to víc jsem byl pak mile překvapený. Russell Crowe se tu navýsost dobře pere s postavou odhodlaného taťuldy, který své chybějící hrdinské schopnosti (příjemně funkční změna) dorovnává právě onou vůlí a tahem na bránu. Coby středoškolský učitel se po svém vyrovnává s tím, že malého synka bude vychovávat sám, bez za vraždu odsouzené manželky. Remake francouzského snímku Nevinná z roku 2008 se nemá za co stydět. Ba naopak. Haggis, ač už tu jakkoliv kalkuluje, dávkuje neuvěřitelně silné scény (nehoda s paklíčem, pohrávání si s vinou manželky, loučení s otcem – mimochodem vynikající Brian Dennehy), Crowe doslova nutí diváka, aby se ztotožňoval s tím, co dělá, ač je to v rozporu se všemi pravidly. Hra je to nesmírně vzrušující, a někdy od dob Valkýry jsem neviděl v jednotlivých scénách tolik napětí (naštěstí i po samotném útěku – protože utéct je jedna věc, druhá je nenechat se okamžitě chytit, že?)!! K dobru věci je také to, že se Haggis vyhýbá nějakým melodramatickým scénám přímo z cel vězení a vyměřený čas věnuje pouze manželovi-zachránci. Jasně, polopatičnost a typický zaoceánský kýč jsou tu zejména v závěru mnohdy až nepříjemně cítit, ale víc jsem cítil ono odhodlání hlavního hrdiny. A to mi stačilo bohatě!! A světe, div se, Haggis předčil nápaditostí, hravostí i napětím svůj francouzský předobraz!! 4* a kousek.. velká spokojenost!! (08.06.2011)