sud

Western se slibným námětem a neotřelou zápletkou doplácí na řídkost scénáře (úvodní přestřelka navnadí, ale větší akce se dočkáme až ke konci) a nepropracovanost postav, které se občas dopouštějí nemalých hovadin (Travisovo vzplanutí ke krásné osadnici, vůbec celý konflikt se dal vyřešit daleko dřív). Lee Van Cleef a Warren Oates v hlavních rolích nezklamou, film nenudí, ale jedno shlédnutí stačí. 60%.

Žádné přehrávané grimasy, žádné výbuchy vtipu, ale příjemně plynoucí inteligentní komedie s jednoduchou, ale nosnou zápletkou a výbornými herci (obzvlášt Eddie Murphyho bych tu nečekal). Krom ústřední dvojky stojí za zmínku rovněž velmi sexy Jamie Lee Curtis a elegán ze staré školy Denholm Elliott. 85%.

...aneb jak si jeden fanoušek filmů Guye Ritchie splnil svůj sen a natočil vlastní ritchieovku. A docela mu to vyšlo. Není to, pravda, žádné veledílo (ani nemělo být), ale všechno (nebo alespoň většina) funguje jak má a film celkově patří k tomu lepšímu, co u nás za poslední léta vzniklo. 60%.

Trojice hororových povídek, které nejsou k zahození, ale ani ničím extra nezaujmou. Naštěstí tvůrci byli natolik soudní, že nízký rozpočet spolu s celkovou béčkovostí vyvážili nadsázkou a vkusně servírovaným černočerným humorem. 60%.

Jeden z důkazů, že drsná sedmdesátá léta neplodila jen kvalitní nadčasové filmy, ale i takovýto brak. Nebýt sexy Pam Grier a Quentina Tarantina a jeho citací v Jackie Brown, zmizel by dávno v propadlišti dějin. 40%.

Jedna z těch slabších Stathamovek, která krom charismatického Jasona nemá moc co nabídnout. Celé to působí nedotaženě (což obzvlášť u postav Winony Ryder a Kate Bosworth zamrzí) a pořádná akce se dostaví až na konci. 40%.

V podstatě ryze hollywoodský námět zpracovaný zcela nehollywoodsky. Velmi snadno z toho šlo udělat pohádku o tom, jak chudák kluk s kriminální minulostí ke štěstí přišel, ovšem Ken Loach byl jiného názoru, vsadil více na realismus všedního dne (i když tomu, že by padesátikilový střízlíček zmlátil do bezvědomí metrákového pořízka se mi zdálo dost nepravděpodobné) a i když Robbie si zaslouží lítost i sympatie, za jeho temnou minulostí (a hrozbou temné přítomnosti) nechává pootevřené dveře. Příjemný lidský film se sympatickými civilními postavami a atmosférou chudých čtvrtí dnešní Británie. 80%. P.S.: Taky mám rád whisky.

Jeden z těch výrazně lepších spaghetti westernů, které nerežírovali matadoři žánru. Přímočarý děj už nemůže být přímočařejší, ale vůbec to nevadí, když je to napínavé až do konce. Herci jsou sympatičtí (Bud Spencer tu má sice poměrně seriózní roli, ale už v sobě začíná objevovat komediální talent) a závěr sice může vzbudit rozpaky, ale já ho docela uvítal. 85%.

Western plný loučení a neradostné atmosféry o konci několika legend - Toma Horna, divokého Západu a v neposlední řadě samotného Stevea McQueena. Pomalý, minimalistický, bez zbytečných slov a gest, svou syrovostí a vyzněním důstojný odkazu slovutného Sama Peckinpaha. Co zbývá dodat na závěr? Vlastně nic, tady jsou další slova jaksi navíc. 90%.

Začátek sliboval mnohé, ale s každou přibývající minutou jsem byl víc a víc na rozpacích. Scénář se mi zdál čím dál hloupější a Gian Maria Volonté sice hrál skvěle, ale jeho postavě (vinou scénáře) jsem jeho urychlený přerod z uťáplého profesůrka v zabijáka prostě nevěřil. Velká přestřelka od stejného režiséra dopadla o poznání lépe. Tohle drží nad vodou slibná první polovina a skvělá hudba Ennia Morriconneho. 50%.