The Cellar

Celkom fajn, normálne sa mi tu Elisha hodila. Predsa len, už to nie je žiadna sexbomba od vedľa, skôr artikel z múzea voskových figurín, a práve preto sa do žánru horor celkom hodí. Hoci skôr by som povedal, že film je viac mysteriózny než nejak extra strašidelný. (17.04.2022)

Čtyřčlená rodina se stěhuje na venkov do odlehlého sídla, aby se vzápětí ukázalo, že ve sklepě něco je. A neni to jen tak obyčejné strašidlo. Tak nějak to jede podle obvyklých pravidel. Ať už se jedná o samotný mustr příběhu, tak o samotné strašení, které se sestává vesměs z bouchání, šeptání a neodmyslitelné kuličky, která bez zjevné příčiny skáče všude možně. Ale tak nějak to funguje jak co do atmosféry, tak i herecky, takže i když jsem se díval po xté na to samé, nijak zvlášť mě to neotravovalo. A ten konec také ušel, přičemž přízračný průvod se mi dokonce líbil moc. Nemám pocit, že jsem tím marnil čas a to je asi víc, než jsem čekal. 55% (16.04.2022)

Je to vynikajúco natočene a i keď sa z hovna upliesť bič nedá, tak tu režisér i z mála vytrieskal veru dosť. Je to atmosférické, len škoda, že to nemalo väčšiu finančnú injekciu. Ten démon sa pýtal oveľa veľkolepejšie, ale keďže finančne to bolo úbohé , tak aj náš démon tak dopadol. Ale aspoň pán režisér vedel čo točí a aj za koľko, tak nepodľahol panike a tak výsledok bol viac než uspokojivý, za tie koruny. Silné 3*. (18.04.2022)

Čas je neúprosná svině a hlodá. A tak dlouho neviděná Eliška Kuřbuřtová náhle už zdaleka není ta roztomilá a flexibilní Šadrlendova incestní rozkuřovačka z 24 hodin, nýbrž ji ten nemilosrdně plynoucí zmrd za 20 let vyhnětl do povislého, mnohobradého vačnatce na hranici píchatelnosti s otylými stehny a oběma dřívějšími talenty téměř u kolen. Já jí to, chuděře, samozřejmě nevyčítám, stárne důstojně, přirozeně a bez zombifikace botoxem, jen konstatuji prudký šok nad skokovou změnou dřívějšího idolu mé pravačky a znechucení, jak jsem s ní jen mohl tenkrát mít ten seks. Takže, vydojená bába má teď na stará kolena barák, v baráku sklep a ve sklepě schody někam do prdele. A do tří čtvrtin je to vcelku pohodový, hezky natočený, solidně odsejpající, standartně klišovitý a poměrně nestrašidelný horor, pohybující se na hranici solidních čtyřek. Pak ale ze sklepa vyleze lacině animovaný Bafomet a začne se chovat jako totální hlavovymet zcela v souladu s tím tajuplně vytesaným prastarým kabadebilistickým vzorcem ρhatý / Δbil = Φlm na Πču. Čili dveře ze sklepa do kuchyně dokáže kdovíproč otevřít jen v úterý a v dubnu, ač žárovky v celém baráku kdykoliv postupně vyzkratovává s fortelem zkušeného elektrikáře, na cestě do pekla se mu volně producíruje tam a zpátky kdejaká kravka, přičemž on si jen tak přitrouble vrčí, i když jí třeba zrovna stoji v cestě, a nechává to prostě peklotyčně tupě plynout směrem k bezradnému scénáristickému kokotismu. A konec, kdy se všichni aktéři, co celou dobu vypadali, jako by neuměli do pěti napočítat, náhle naučili do desíti, to celé snažení degradoval na hnusně povislou trojku, a to ještě z nostalgie, protože mi Eliška kdysi parádně rozhýbala karpální tunely. (18.04.2022)

Zanrove cviceni proklety dum, druhorady nadprirozeny horor. Film je pomerne ucinny, protoze je univerzalni a dotyka se naseho primitivniho strachu z temna. Ale rezirer Brendan Muldowney je lepsi v aranzovani hororovych scen nez ve stavbe postav a vypraveni , jako by neumel dat sceny dohromady. Zda se, ze to vsechno funguje na autopilota. Neni tu nic originalniho ani pres eskalaci udalosti v posledni pul hodine. Film spise funguje jako metafora o rodicich, kteri se mohou jen bezmocne zdalky divat, jak jejich dite poskozuje divossky cynismus sveta dospelych. (06.08.2022)