Každá minúta života

Klasický film u kterého je debata o něm zajímavější než film samotný. Je to natočeno nejjednodušeji jak to jde. Tvůrci si vybrali několik natáčecích dnů - cca 1 za měsíc či dva, natočili denní rutinu a pak to dali chronologicky za sebou. Vybrali dny, kde by se mohlo stát něco zajímavého - narozeniny, soutěž Kamavédy, které jsou takovým prostředkem a koncem filmu. Nepřijde mi však, že by jsme se dozvěděli nic, co se nedozvíme v krátkém odstavci. Ta struktura to podle mě docela omezuje a dalo by se to asi nějak vymyslet lépe. Jediná zajímavá věc byla, že nakonec na soutěži Kamavédy Miška o dost vyhrál - asi kvůli tomu, že jeho rodiče to jako jedni z mála brali hodně vážně. PS.: Možná taky závidím, že bych 15 vzpěrů (ani v současnosti) nedal. PPS.: Cituji režisérku, ze zajímavostí "U rodiny Hanuliakových není zajímavá jen extrémní výchova, extrémní obětování se pro syna, ale i jejich vzájemný vztah, jejich rodinné zázemí a hodnoty, které vyznávají. To všechno dohromady dává zajímavý obraz současné společnosti..."Ten konec mi přijde zajímavý, protože většinou sleduju ve společnosti spíše opačný problém, než ten co film znázorňuje. (28.08.2021)

Film byl zpracován poutavě, to rozhodně ano. Co se týče výchovy, přijde mi, že je polovina hodnotících slepá. Zajímavá výchova, ale moment kdy kluk nechtěl driblovat s míčem a přišlo "dám ten balon Davídkovi".. Takových momentů bylo ve filmu spousta. Miško má sport určitě rád, ale čeho je moc toho je příliš. Také mi vadí nedostatek sociální interakce s vrstevníky. K čemu skvěle vychovaný sportovec, který nemá kamarády, nikam nezapadne...? Jen sláva, peníze? (19.09.2022)

R. Kirchhoff sa o filme trefne vyjadril, že je síce precízne skonštruovaný, ale neprefukuje ním žiaden "vietor" medzi súčiastkami, nebúcha mu srdce. Aj mňa spočiatku, podobne ako väčšinu ostatných divákov, prekvapilo, že tento spôsob výchovy nepôsobí takmer vôbec zraňujúco, nejde o tvrdú psychickú drezúru, ale je tu skutočne prítomné množstvo lásky. Keď som však pochopil tento fakt, prišli mi na rozum iné otázky, týkajúce sa najmä autenticity filmu. Do akej miery sú scény inscenované? Správali by sa rovnako, keby tu nebola prítomná kamera? Skutočne u nich takmer vôbec nedochádza k akýmkoľvek rodinným konfliktom, alebo je ich motiváciou k participácii práve možnosť vykresliť samých seba ako dokonalých rodičov? Podľa mňa je to hrané/inscenované, až sa práši - tým pádom to v podstate o ničom nevypovedá. Nemá to konflikt, akýkoľvek. (07.11.2021)

Když zcela pominu polemiku nad ne/vhodností předestřeného téma musím velmi ocenit dokumentární stránku filmu. Autoři nechávají diváka skoro až trpět tím, že se sami nekloní k žádnému hodnocení. Naopak předestírají mnoho různorodých situací, na základě kterých má divák příležitost vytvořit si vlastní názor. Největší slabinou je jedině příliš krátká doba natáčení. Po skončení ve mě zůstal jakýsi pocit prázdnoty a nejistoty. Tak tohle bylo všechno? Může se toho stát přeci ještě tolik s tak velkým dopadem... Doufám, že se po vzoru Heleny Třeštíkové dočkáme pokračování. (24.09.2021)

Dokument je svým způsobem fascinující sondou do určitého extrémního případu výchovy, který ale ztělesňuje něco společensky obecnějšího: představu části kapitalistické společnosti, že jen nejdravější a nejlepší budou dosáhnou životního naplnění. Zdá se, že (pečlivá a propracovaná) dramaturgie sleduje právě toto téma, ovšem nechává otevřenou otázku, co dokument vlastně vynechává. Z rozhovoru s režisérkou např. vyplývá, že Míša se věnuje i jiným koníčkům než sportu, ale kromě hodiny piána z toho není vidět prakticky nic. To je jen jeden příklad z mnoha, který se dá uvést. Co film opravdu postrádá je totiž přímá výpověď rodičů - nikoli kusé úryvky náhodně zachycených konverzací s rodinnými příslušníky, ale skutečná výpověď o prostředcích a cílech. Je jasné, že každý know-it-all komentátor na sociálních sítích se bude rozhořčovat nad tím, že jde o šílený způsob výchovy (a dost možná je), ale režisérka by tomu nemusela nahrávat tak moc. Stačilo by se prostě jen zeptat: PROČ to vlastně děláte? Proč obětujete vlastní život, aby byl váš syn profesionální atlet? Komu to vlastně přinese štěstí? (08.09.2021)