Neuveriteľné, ale pravdivé

Není to vůbec špatné ale v porovnáním s ostatními Dupliexovkami je to přecejen vlažnější (asi bych to nedoporučil jako startovní snímek pro seznámení s jeho filmografií). Základní zápletka, vedlejší motivy i třeba přímé odkazy na Dalího jsou fajn, ale jaksi tomu chybí rytmus (což je vzhledem k tématu filmu možná záměr, ale prostě to není tak koukatelné jako jindy)... Myslím, že je třeba poznamenat, že snížený kontrast i barevnost několika posledních Quentinových filmů (na což si tady spousta lidí stěžuje) není výsledek neumětelskosti ale záměr, kdy jde o jakési zcivilnění surreality (kdy surrealita má pořád základ v realitě a/ale ta je pro většinu z nás všední, šedivá, banální)... Za mě dobrý. Pořád je to svět kterému rozumím a který mě rozesměje. (13.01.2024)

Že nelze na filmové plátno přenést naivní surrealismus, a dokonce že prý něco takového nemůže koexistovat? Nenechte se vysmát! Pro mě tomuhle filmu chybí jen více barevnosti, aby byl dokonalý. Scénář i hudba jsou dokonalý úlet. Navíc úlet se zajímavým poselstvím. Marie se vydává na dobrodružnou cestu, aby dosáhla kýženého života. Alain zatím život žije. Gérard je mužským protějškem Marie, je ochoten obětovat prakticky cokoliv pro pocit vlastní dokonalosti. A Alain stále žije svůj obyčejný život obyčejného pojišťováka. Marie a Gérard se pachtí za svými sny, jen Alain zatím prožívá život. To vše zabalené do příjemně sžíravého tónu černé komedie. Dupieux je velmi kreativní scénárista. Režijně už tak nápaditý není a ve vizuálu film opravdu pokulhává, ale ve výsledku je to hodně osobitý snímek. (19.11.2022)

Film zahreje u srdce. Ma zajimavou absurdni originalni, i kdyz stupidne jednoduchou premisu , o niz vypravi se smrtelnou vaznosti. Spis by to vydalo na kratkou povidku. Vypraveni plyne pomalu a dialogy jsou plytke. Ale je tu par usmevnych sven. Vypravi se o lidske obsesi, ale take rypa do minulosti.  Krize stredniho veku nikdy nebyla tak podivna, jako v tomto filmu. (04.12.2022)

Neuvěřitelná, ale pravdivá ukázka toho, že jsem divák nepoučitelný. S rozdílem tří dnů přesně před rokem jsem od Quentina Dupieuxe vytrpěl 77 minut jeho Jelenice a řekl si, že žádný další film tohoto režiséra mi nesmí na obrazovku. Ale zaujala mě jeho novinka, jejíž trailer jsem nedávno zahlédl v kině a říkal si, že třeba se tentokrát dočkám skvělé komedie. Ve srovnání s Jelenicí můj dojem byl o poznání lepší, dokonce jsem se asi dvakrát nebo třikrát zasmál a dvě tři scény bych i označil jako hodně zdařilé. Ale jinak jsem si potvrdil, že si s panem režisérem vůbec nerozumím a naše představy o dobré komedii jsou vzájemně odlišné. Na můj vkus zůstává Dupieux opět mnohem více bizarní a divný, než skutečně vtipný. Nesedí mi do komedie jeho mdlé tempo bez podmanivé atmosféry. Nesedlo mi ani rozvíjení (spočátku hodně poutavého) námětu, když ho Dupieux výrazněji negraduje, jenom načrtne více motivů a když se ho rozhodně konečně více rozvinout, tak to zpracuje v podobě hudebního sestřihu krátkých scén. Nesedl mi opět výběr většiny herců: Chabat zde sice se svým obličejem a hustými vousy vypadá jako osobitý komik, svým ospalým výkonem ale tak na mě nepůsobí. Obě herečky jsou hezké, ale tím to nezachrání. Jediný, kdo se v mých očích úspěšně činil a podal poutavý komediální výkon, byl Benoît Magimel, což mě od herce proslaveného tak kontroverzním dramatem jako Pianistka překvapilo... ale proč ne. Alespoň v pár scénách pozvedl můj jinak hodně omšelý dojem. [40%] (16.02.2023)

Tentokrát přichází Dupieux se surreálným nápadem: dvojice Alain a Marie si pořídí zázračný dům a když se spustí rourou dolů, ocitnou se v horním patře a zestárnou o dvanáct hodin. Zato cestou zpátky omládnou o tři dny. A když je navštíví mužův šéf Gérard, vypráví, že se nechá nainstalovat robotický penis. A tak Alain žije svůj obyčejný život pojišťováka, zatímco ti dva usilují o dosažení svých snů... (07.12.2022)