Delta Force

Kdybych film viděl v kině v osmdesátých letech, asi bych odcházel z kina spokojen bez větších vítek. Bohužel z dnešního pohledu se většina akčních scén stává sebeparodickými, k čemuž "přispívají" i tvůrčí vychytávky v podobě motorky s raketama a podobné nesmysly. Navíc kdo nechápe vtipy o supermanství Chucka Norrise, nechť se podívá třeba právě na Delta Force. Na druhou stranu má příběh překvapivě hlavu a patu a nezlobil bych se za nějaký ten moderní remake. 50% (12.09.2012)

Norris, Marvin, Kennedy, Vaughn - všechny tyhle starý frajery mám moc rád, navíc jsem nikdy neviděl Chucka s velkým rozpočtem. Těch výbuchů, soubojů a střílení je tu nadmíru, takže spokojenost. I když se čověk nutně musí zasmát některým těm manýrům typu dojíždění letadla na motorce na zadním kole. Ale celkově příjemná záležitost a divím se, že se mi Delta Force jako malému úspěšně vyhýbala. 70% (22.12.2011)

80. léta jsou doménou jednoznačně nejlpších akčních filmů. Doba kdy ste na vypadání cool potřebovali velký muskle a ne litr gelu na hlavě, kdy režisér nepotřeboval v divákovi střihem vyvolávat epileptické zachvaty, kdy nadsamci kosili veškeré zlo bez zbytečných plků........ Film bych rozdělil na dvě pasáže, v první se odehrává jakési "drama", kde se režisér fakt snaží tlačit na pilu (u čehož jsem parkrát vybuchl smíchy) ,ale není zde skoro žádná akce. To se ale naštěstí změní v druhé půlce, kde se konečne dostanou do popředí Chuckovi schopnosti, který kosí jednoho šílenýho teroristu za druhým. K tomu ještě starej fotr Lee Marvin -> slovy klasika: Vážení kdo z Vás na to má :D (19.08.2007)

Sice hned v prvním záběru exploduje vrtulník, ale pak se celou první polovinu jede thriller z uneseného letadla a titulní jednotka se jen přesouvá na místo. V druhé polovině jako by se to film snažil dohnat a rozjedou se nekončící akční orgie, ve kterých hraje prim Chuck na motorce vyzbrojené samopaly a raketami. Scénář je plochý i na akční béčko - o hlavních postavách se prakticky nic nedozvíme a neproběhne tu snad jediný trochu zajímavý dialog. Jestliže první polovina je aspoň relativně věrným a nepříjemným zachycením skutečného únosu letadla z roku 1985, druhá nabízí jen ohňostroj, při kterém se sice hodně střílí a hodně to bouchá, ale nic víc než toho Chucka na bondovské motorce, který vesele shazuje jakoukoli dosavadní realističnost filmu, si pamatovat nebudete. Chuck tu má jen jednu zapomenutelnou bitku a to na konci s hlavním záporákem. Steve "Rambro" James tu jen statuje a i filmoví matadoři Marvin, Vaughn a Kennedy se tu spíš jen ukážou, než že by měli co hrát. Do toho pořád hraje hudební téma, které by se hodilo spíš do televizního seriálu a la A-team, plus je to o půlhodiny delší, než by mělo. (14.10.2022)

Spočiatku som myslel že to ani nedopozerám, strašne dlho sa to rozbiehalo. Chuck Norris, sa po úvode stratí zo scény a dlho predlho sa rozvíja dráma s teroristami v lietadle. Keď sa potom božský Chuck konečne doterigá späť, všetko sa zrazu zmení a z drámy sa film prehubne do megastupídneho masakru v ktorom udatný americký geroji vymlátia celý Bejrút. Arabáči padajú po desiatkách a stovkách, všetko vybuchuje a Chuck Norris frčí na motorke s namontovanými guľometmi, raketometmi a granátometmi ktorými zrovná so zemou všetko čo ešte ostalo stáť. To všetko za doprovodu jediného, do zdochnutia omieľaného hudobného motívu ako z pobrežnej hliadky. Pri sledovaní tohoto filmu sa naplno ukazuje pravdivosť výroku že ohrozené druhy neexistujú, sú len druhy ktoré Chuck Norris nechal nažive. Okrem stoviek arabov však padne počas akcie aj jeden amík a jeho umieranie je náležite naťahované a srdceryvné, sprevádzané vznešenými rečami aby si divák aj trochu poplakal. Napokon, slzy Chucka Norrisa majú predsa liečivé účinky, lenže on nikdy neplače! Smola... (02.08.2011)