Menu

Navenek se Menu tváří jako sociální drama a společenská satira, ale v důsledku se jedná o čistokrevný horor, byť se divák občas i zasměje (recept posledního chodu zkrátka pobaví). Vyhlídky, které postavy v restauraci mají, jsou totiž velmi temné. Hlavní role si přivlastnili Margot a Slowik, mezi nimiž se odehrává rozhodující duel. A ač je Margot štětka, brzy pochopí, jak se dostat Slowikovi na kobylku. No, možná to pochopí právě proto, že je štětka. Lži, podvody, arogance, faleš a nebetyčný luxus. I když popravdě, mé obavy, že mi po celou dobu v kině bude kručet v břiše, se nenaplnily, jelikož servírované blafy bych odmítl stejně, jako hlavní postava. V závěru už ale ne. Trochu jsem zde viděl připomínky vizuálně vytříbenějšího Kuchaře, zloděje...od P. Greenawaye, ale to mi nevadilo. Snad jen poslední chod jsem očekával více šokující, byť pro zúčastněné byl asi dostatečně. Píšu, že jde o ryzí horor, ale pro fanoušky žánru možná nebude tohle slovo zcela naplněno. Maršmeloun jako symbol degradace jídla byl ovšem bezchybný. (23.11.2022)

Výtečně rozehrané psychologické drama s výraznými prvky hororu v posledních minutách usne a již se nevrátí. Vystřídá jej vizuálně podmanivá scéna posledního chodu. Leonardo da Vinci odpustí, ale poslední chod se mi líbí více než jeho Poslední večeře. Navíc se poslední chod mění v satiru tryskající z rozpouštějící se čokolády. Celému filmu vévodí Hong Chauová, její Elsa má půvab nacistické dozorkyně, vyšinutá, komisní, chladná, zkrátka dokonale zahraná. Tento film zřejmě u široké veřejnosti nenajde pochopení, jeho ryze levicová orientace, každému nevoní. Ale své diváky si může přivábit výbornou atmosférou i černočerným humorem. (26.02.2023)

Poctivě připravená chuťovka, která dokáže diváka po celý film neustále překvapovat i přesto, že je v mnoha dílčích motivech vlastně jen velmi jednoduše načrtnutá a v některých aktech lehce předvídatelná. To ale ve finále vůbec nevadí, protože už dlouho jsem z kina neodcházel s tak příjemným pocitem uspokojení. Jinak řečeno - Menu je perfektně vypointovanou záležitostí, která mi svou existencí udělala radost. P.S.: Hlavně od toho nečekejte klasický horor. Protože to "horor" fakt není. (15.11.2022)

YES, CHEF!!!Je snímek The Menu opravdu vydařeným mixem všech kvalitních ingrediencí nebo dostanete zkaženou rybu a uschlé brambory? S čistou hlavou, plným žaludkem a filmovým uspokojením, mohu napsat, že je to ta první možnost. Příběh nás zavede na odlehlý ostrov, kde jsou speciální hosté pozvání na degustační zážitek v restauraci, kterou vede vážený šéfkuchař s tváří Voldemorta. Pardon, Ralpha Fiennese. Jak hosté a i diváci postupně zjišťují, tento večer nebude jen o ochutnávání celých ekosystémů a gastronomických perel. Upozornění!!! V první řadě se nejedná o horor. O tento žánr se snímek opře lehce listy květáku. Převážně zde máme parádní Thriller, který dokáže diváka znepokojit, překvapit i rozesmát. Hlavním tahákem filmu jsou postavy. V popředí už výše zmiňovaný Fiennes, jenž je zde v poloze, na kterou nejsem zvyklý. Jeho Slawik má charismatu na rozdávání, dokáže být stejně tak znepokojující jako sympatický a jeho tlesknutí dokáže vyvolat menší migrénu. V další řadě je Anya Taylor-Joy (Tuhle slečnu platonicky miluji), která je dokonalá snad v každém filmu. I tady projevuje své herecké nadání a dosvědčuje akorát, že zvládne zahrát cokoliv. Kdykoliv promluví, místnost i kino patří jí! Posledním hlavním tahounem je Nicholas Hoult, který zde hraje postavu, s níž byste na pivo úplně nešly. Samozřejmě je zde postav více a každá z nich má své charisma, dějový oblouk a herce, které určitě znáte. Plusové body dostává hlavně hra s divákem. Příběhově totiž dokáže film předat momenty, kterými jasně změní chod atmosféry i nálady. Takových scén je tady požehnaně a divák spolu s hosty neví, co ho čeká dál. Kam to povede a jak to skončí. Zaskočený jsem byl nejednou. Ve finále se tak jedná o příjemnou, žánrovou jednohubku, která sbírá body za zpracování, casting, scénář a příjemné dějové kličky. Tohle Menu si rád objednám někdy znovu. (22.11.2022)

Je to prosté. A platí to, co u nedávného Fresh: skvělý rozjezd, slabší dojezd. Fresh byl černohumorný kousek plný zvratů, který po sympatickém úvodu přichystal očekávaný úkrok do jiného žánru. Stejně jako tady. Divák je zvědavý, co bratislavský rodák a řádně démonický Ralph Fiennes pro nafoukanou skupinu snobů, kteří se hodlali dostat na vrcholek gurmánského štěstí, se svým menu přichystal. A je mu jasné, že luxusní restaurace na ostrově nebude jen o precizním menu, ale o celkovém zážitkovém balíčku. Nechybí šéfkuchařův fanda, kritička jídla, herec, kterému už dávno ujel vlak, mladí finančníci… i jedna odměřená dívka s nohama na zemi, která původně na seznamu hostů nebyla. Záhy se ze strany personálu začne projevovat pohrdání každým hostem. Graduje to solidně, ale postupně je patrné, že o nějaké přesahové myšlence se nám může nechat jen zdát. Kritika třídních rozdílů mi mnohem víc seděla u oceňovaného jihokorejského Parazita, který mnohem kousavějším způsobem upozorňuje na nedostatky ve společnosti. Tohle je ve výsledku „jen“ plytká báchorka o šéfkuchaři, který (místy až hloupě) trestá i lidi, co s ním vlastně ani moc nesouvisí. Mdlá dohra, navíc když se nad jednotlivými scénami divák pořádně zamyslí... Nakonec to není ani chytré, ani zábavné. (07.01.2023)