Epizoda 3 (E03)

Třetím dílem se jednozačně potvrdilo, že má Štepán Hulík neskutečný talent (byť každý svůj námět piluje roky, což je ale výsledku dle všeho jenom k užitku). Jeho schopnost perfektně budovat reálné nečernobílé charaktery skrze takové jakobynáhodné a jakobynedůležité situace a rozhovory se dobře projevuje ve všech třech dílech, a působí neskutečně dobře a sympaticky (nejen proto, že v českých vodách plných nuceně černobílých a nevěrohodných charakterů s až chorobnou doslovností úplně všeho (ne)podstatného jde o vyloženou vzácnost). Je ve výsledku "dobrá" nebo "zlá" sestra Kučerová? A co vrchní sestra, která svou kolegyni, se kterou pracuje dvě dekády nepodržela, aby byla nakonec z oddělení sama vyštípána? O doktoru Vaculíkovi ani nemluvě; ta nejednoznačnost - ostatně v reálném životě jí známe víc než dobře - je opravdu osvěžující. A přidejte k tomu všemu fenomenální herecké výkony naprosté většiny zúčastněných (nejen Melíšková, ale také Hanuš a už tradičně Trojan), spolu se zručnou režií mladého Michala Blaška a kamerou podobně mladého Adama Macha a máte jednu z nejlepších minisérií prvního kvartálu letošního roku. Klobouček a velmi solidních 85 % za celý triptych. (27.03.2022)

„Nevím, já jsem mrtvoly nepočítala!“ Zdravotní sestra Hana Kučerová nehrála nikdy žádné hry. A je jedno, zda se shýbá nad kňučícím pacientem nebo sedí u soudu, u kterého jí hrozí doživotní vězení. Vystupuje s maximální věcností a tvrdou sebekontrolou, brání se „vylepšení dojmu“, když k ní její advokát přichází s manželkou, líčidly a nůžkami. Nezjihne ani při návštěvách dcery, která jí vyčítá, že se zajímá jen o barák a o psa. Věčně stažená ústa, žádný úsměv, drsně přímé reakce. Ale furt to neznamená, že vědomě zabíjela. Bavilo mě právě veřejné vnímání jinakosti. Naopak se příliš nepodařilo samotné vyšetřování: policie sice koná, ale důkazy tak nějak (náhodně) přicházejí a divně se s nimi pracuje, Hanušův advokát pak práci policie v podstatě nahrazuje. Argumentace chybí. A co třeba posudek o psychologickém profilu obžalované? Zároveň jsem možná nedával pozor, ale úplně jsem nepobíral roli ředitele nemocnice, který se vzdal funkce. Celkem mimo byla i odbočka k otci. Na úmrtí při noční službě tehdy upozornil lékař Ivan Trojan, čekal bych nicméně, že zajímavě neprůhlednou roli tvůrci někam víc posunou. Takže jo, pár drobných výtek tu přeci jenom je. Přesto nadprůměrné. (06.07.2023)

Poslední díl byl paradoxně nejslabší. Nabídl jen napínavé rozuzlení a hodně těžil z budované atmosféry minulých dílů. Kromě Melíškové, která byla výborná, je ale potřeba vyzdvihnout lidskou roli Hanuše, který podal možná nejlepší televizní výkon co jsem u něj viděl. Poslední dvě scény zvláštní, úplně nevím co si o tom myslet. (28.03.2022)

Pro pány Blaška a Hulíka maximální budoucí podporu ze Státního fondu kinematrografie! A nechť tvoří a točí a točí a točí. Na úkor všech těch zbytečných filmů a inscenací, které bez povšimnutí po prvních uvedení zapadnou a nikdo si na ně nevzpomene.  Nemám rád superlativa, ale osobně si stojím za tím, že se rodí důstojní nástupci pánů Kadára a Klose. Poprvé od 60. let. Nominuji Kláru Melíškovou, Miroslava Hanuše, Michala Blaška a Štěpána Hulíka na Českého lva. A děkuji tvůrcům za hlubokou sondu do klientelismu a mizerné práce současných orgánů činných v trestním řízení, vč. státního zastupitelství na regionální úrovni. (27.03.2022)

Opět za pět, přestože si myslím, že bylo finále nejslabším kusem v tomto ministádečku. Asi jsem příliš doufal v to, že se víc zdržím u soudu, protože takhle rozsudek vypadal jako závěr filmů s JCVD, který vždycky dostával alespoň dvacet minut intenzivně přes držku, aby v poslední chvíli zcela "nečekaně" zvítězil. To mi tedy trochu pokazilo dojem. Tohle a ještě pomoc spoluvězeňkyni, protože v té chvíli se ukázalo, že mám mnohem horší povahu než paní Kučerová; já bych si totiž za pomalu utichajícího sípání s potměšilým třpytem v oku jen tiše broukal nějakou lidovku. / Poučení: Chceš zažít opravdové zklamání? Začni věřit lidem. (17.06.2022)