Hadí plyn

Předlohu jsem nečetl a ani nechci srovnávat s nesrovnatelným, Apokalypsou. Ale zatímco Coppola na tématu fascinujícím způsobem zobrazil hrůzy (vietnamské) války, zde jakoukoliv přidanou hodnotu postrádám. A texty distributora ani vyjádření režiséra na tom nic nezmění. Jednu hvězdu navíc z nostalgie, za lehký humor a odvahu. KVIFF 2023 (03.07.2023)

Hezká kamera, exteriéry, pomalé tempo a téměř hororový tón vytváří působivou, téměř hypnotickou atmosféru. To je však bohužel vše, co Jařabův snímek reálně nabízí. V Coppolově Apokalypse se taky čekalo na Godota, to se ale v závěru naplno zúročilo (navíc cesta sama byla do velké míry i cílem). Tady ale po doplutí za tajemným bratrem hlavního hrdiny diváka čeká pouze hořké uvědomění, že za spoustou příslibů a náznaků se neskrývá nic skutečně nosného. Navíc Václav Vašák nesahá démonickému plukovníku Kurtzovi Marlona Branda ani po špínu za nehty u nohou. 50 % (09.12.2023)

Před slavnostní projekcí filmu v Karlových Varech varoval režisér a scenárista David Jařab diváky v sále, ať hodnocení nechají den, dva nebo tři uležet. Že se jedná o komedii, která je ale trochu divná. Komedie je spíš fakt, že tahle věc dostala příspěvky z fondů a půjde do kin pod hlavičkou našeho největšího distributora. Ale hlavně, že se v ní zmiňovalo š*kání, asi aby byl film patřičně syrový. Těžká bída. (30.07.2023)

Tak názov je po štyridsiatich rokoch odpoveďou na otázku z komédie S tebou mě baví svět: Tati a prdí taky hadi? Na filme sa mi páčila jedine hudba, ktorá skvele vytvárala atmosféru. Lenže tá atmosféra sa nakoniec orientovala na profesora podivína, ktorý šeptal repliky ako nejaký úchylák, čo nahatý za stromom ukája svoje pretlaky. Pobavila ma však jedna z point filmu. Ako David Jařab povedal film adaptoval, pretože kniha "rieši otázky vysporiadania sa s európskym kolonializmom, čo je niečo, čo sa nás bytostne dotýka". Sakra, aký kolonializmus sa nás bytostne dotýka? Pán je snáď potomkom anglických lordov alebo francúzskych monarchov? Či jeho pradedo chodieval so španielskymi conquistadormi obohacovať indiánske kmene? Len libtard si dokáže sypať na hlavu popol, ktorý ani nie je jeho. (19.05.2024)

57. KVIFF - Jediný český zářez, ke kterému jsem se letos ve Varech dostal a bohužel musím říct, že bych byl raději, když bych ho vynechal. Už režisér před začátkem filmu nabádal, abychom si film nechali po shlédnutí dva-tři dny rozležet v hlavě. Jenže, já reálně netuším, co bych si mohl v hlavě rozležet. Tohle totiž byla abstraktní šílenost nejhrubšího zrna. Po nejprve bych ale zvěčnil to pozitivní - tou je kamera, která je fantastická a ty maďarské bažiny ztvárňuje veskrze dobře. Jenže zbytek je koláž šíleností, které neberou konce. Sympaťák Stanislav Majer tu ze začátku skoro vůbec nemluví, divák zároveň vůbec netuší, co se děje. Najednou se ocitáme někde - těžko říct kde - kde si podle cedulí zdůvodníme, že jsme v Maďarsku. Asi. A tam se začnou dít šílenosti, které nemají logiku a opodstatnění. Dobře, můžeme mluvit o nějakém vykoupení po vzoru Apokalypsy jak je zmíněno v komentáři od Brennose, jenže celé je to tak nezáživné, nevtipné a nic neříkající, že snad každý se v tom bláznovství musí utápět. Omlouvám se. Je hezké, že tu máme tendenci točit něco zvláštního, ale musí to také za něco stát. (04.07.2023)