Tin & Tina

Pár, který sám nemůže mít děti, se rozhodne adoptovat dvě zvláštní, velmi nábožensky založené albínské děti z kláštera s představou šťastného života. Už od počátku se ale dějí divné věci a s dětmi je něco v nepořádku. Well. Je úplně jedno, jak skvěle tato premisa zní a film může mít sebelepší prvky, děsivé nápady nebo divácky vděčný vývoj, ale co z toho, když ÚPLNĚ VŠECHNO okolo stojí totálně za hovno. Film s děsivými dětmi stojí víceméně z 95% na oněch dětech, a tudíž pokud jsou schopny být dostatečně přesvědčivé, děsivé a brutální, je vyhráno. To se ale v Tin a Tina nestalo a jde o naprostý opak. Herecky nejsou schopny hrát přesvědčivě ani v jedné scéně, působí prkenně a trapně, dialogy jsou doslova k zeblití a působí jak ze školy pro mentálně retardované a já už od prvních minut věděl, že je zle - při třetině z nich se mi chtělo smát, při třetině brečet a při třetině jsem se cítil trapně i za ně a pokládal si otázku, jestli je tohle vážně někdo schopen pustit z postprodukce do světa. Přidejme k tomu neskutečně béčkový look i zpracování a 2 hodiny úmorné stopáže a průser je na světě. Jeden by si řekl, že takhle zábavné téma nejde takhle posrat a že Denver (La casa de papel) by do tak příšerného béčka nikdy nevkročil, ale bohužel. IMDB hodnocení 6,5 mě vážně baví a zírám, jak dokážou být někteří diváci nekritičtí a bezmyšlenkovitě flákat takové hodnocení, jelikož tohle je odpad, katastrofa a ztracený čas. (26.05.2023)

Pár, který přišel o dítě, se uchýlí k adopci a celkem záhy začne být veselo. A zatímco máma vidí, že děti jsou divné, tak táta je úplně slepý. Že to zní nějak povědomě? No to teda sakra jo! Jediný rozdíl od podobně laděných filmů vidím v tom, že haranti jsou posedlí křesťanstvím, ale ve finále je to vlastně jedno. Nicméně musím uznat, že pár momentů se tu najde a třeba u křtu jsem sebou fakt trhl. Jenže takových chvil je tu jenom pár. Jinak film vesměs hraje na to, že ti dva malí albíni jsou prostě divní a tak nějak laskavě zlí. To sice může někdy fungovat, ale když tu máte jednonohou ženskou, která straší první ligu a Lorenteho, který je za úplného blbce, je pak těžké někomu fandit. Navíc dvě hodiny jsou strašně moc. Upřímně řečeno moc nechápu, proč sotva průměrný kraťas dostal šanci jako celovečerák. 30% (28.06.2023)

Sem sme sa dostali? Kedysi „hispánsky horor“ niečo znamenal. Ľudia ako Balagueró alebo Guillem Morales natáčali neskutočne mrazivé pecky. A dnes? Nuž, dnes sa robia horory ako Tin & Tina. Nejak ma to nechytilo. Hudba chce pôsobiť ako z Faunovho labyrintu a dominantný dom na osamotenom, slnkom rozpálenom španielskom vidieku nie je od veci, ale ústrednému dospeláckemu duu chýba sympatickosť a dvojičky sú skôr nechcene komické, než reálne creepy. Scenár predvídateľný, nezaujal ma. Možno ak by bol kasting lepší, idem „až“ na 3*. Takto nevidím dôvod. Šialená dvojhodinová dĺžka. (17.07.2023)

Španielsko a horor patrí k sebe. Či už vravíme o skvostoch ako REC a The Others alebo o klasike ako Tombs of the Blind Dead. Na svet sa vynoril zaujímavý snímok s názvom Tin and Tina od neznámeho režiséra Rubina Steina. Jednu z hlavných postáv zahral Jaime Lorente, ktorého môžeš poznať zo známeho seriálu La casa de Papel. Počas svadby mladého páru nevesta potratí. V nemocnici jej navyše oznámia, že už nebude vedieť mať nikdy deti. S manželom sa rozhodnú pre alternatívu. Zájdu do kláštora, kde im pridelia netradičné dvojičky – Tina a Tinu (vzhľadom pripomínali deti zo Village of the Damned), ktorí sú vychovaní ako prísni, dalo by sa až povedať ako fanatickí, katolíci. Zvládne ich mladá rodina vychovať? Režisér má výborný cit pre vytvorenie atmosféry znepokojenia. Doslova sa mi obalil okolo prsta a celý čas som sa cítil neisto a nevedel som, čo môžem čakať. Škoda akurát, že v závere neprišlo niečo viac. Facka, ktorá by ma odrovnala. Prvok, ktorý by ma vystrelil z gauča. Rubin skvelo zakomponoval hororové scény netradičným spôsobom. Nechal všetko na predstavivosť. Najbrutálnejšia scéna sa deje za gaučom (očista psej duše) a scéna krstu, kde je zase dieťa schované za chrbtami deti. Nie príliš často využívaný prvok, no o to viac sa k filmu hodil. Zároveň má autor až artový cit pre tvorbu kompozície. Scéna so zrkadlami bola skvelá alebo na záver dlhé jednozáberové scény ma naozaj milo potešili a obzvlášť preto, že sa v horore skoro vôbec nepoužívajú. Na druhú stranu niečo mi vo filme chýbalo. Odvaha ísť hlbšie do fanatizmu a ukázať niečo naozaj hororové? Dostať facku temnou a mysterióznou scénou? Záverom prekvapiť? Proste niečo silné, čím by sa film zaryl hlbšie. Tin & Tina je „iný“ horor. Hrá sa s neistotou, má až artovú kompozíciu, najbrutálnejšie scény nechá premietnuť iba v našej hlave, no zároveň mu chýba niečo silné, vďaka čomu by ostal dlhšie v našej pamäti. (30.05.2023)

-Adolfo, vypadly pojistky!- Kdyby jen pojistky... Tin a Tina jsou dva blonďatí ďábelští spratci, co se sem zatoulali z Městečka prokletých. Jen jim nesvítí oči a rádi se smějí. Když dojde k tragédii a Lola už nemůže mít děti, rozhodne se s manželem pro adopci v sirotčinci nedalekého kláštera. Děti jsou zvláštní, ale to není nic proti tomu, co se začne dít, když se má jako zázrakem narodit Lole dítě. Trochu je z toho cítit Omen, ale zbytečně dlouhá stopáž a fakt, že režisér a scénárista v jednom nedokázal jít více na dřeň, způsobily, že tajemno a napětí se s filmu postupně vytrácejí. Přitom scéna se psem, byť je ponechána na divákově fantazii, nebo křest jsou zneklidňující. Určitý problém představují i hlavní postavy - otec blb a matka magor. Závěr je poněkud rozpolcený - na jedné straně to vypadá jako účtování s náboženským fanatismem, s nímž mají Španělé temnou historickou zkušenost, na druhé zase myšlenka, že jedině víra člověka spasí, a tedy zachrání. A pak si diváku vyber... Spíše dvě hvězdy, třetí za závěr, který ale mohl přijít daleko dříve. (26.05.2023)