Zimné prázdniny

Hodně povedený film, u kterého mi vadí zbytečná délka stopáže a některé kapesníčkové záběry, jichž se Payne žel nevyvaroval. Američané asi mají velké trauma z Vánoc a rodinných setkání, na kterých vyplují kostlivci ze skříně, protože tyhle filmy by mohly klidně mít svůj vlastní žánr. Každopádně napsané a zahrané je to skvěle, nechybí tomu trojrozměrnost a nejednoznačnost postav, lidský vhled i pohlazení, smutek i něco radosti a cti. Navíc je zde naznačena spousta linií, které si můžeme domyslet, jak asi dopadnou, ale ústrojně doplňují hlavní téma. Líbí se mi i ten nenásilný humor, jemný, leckdy sotva postřehnutelný, ale je tam a vždy dobře pobaví. Zvláštní je, že krátce před zkouknutím tohoto filmu jsem viděl zajímavý plakát, jehož heslo mne dostalo: Cíl bez plánu je jen snem. A o tomhle je tenhle film - kromě toho viditelného poselství, že vztahy jsou důležité (Nejsilnější je ta scéna s otcem v psychiatrické léčebně, především to, co zůstalo nevyřčeno. Naprosto jsem v tu chvíli tomu klukovi rozuměl.). (01.05.2024)

Pozoruhodná věcička k zamyšlení, příběh stárnoucího učitele a problematického studenta mě zaujal díky hercům, pochvalu zaslouží nepochybně Paul Giamatti a jedním dechem dodávám, že se mi moc líbil Dominic Sessa, míním tím jeho herecký projev.. Ten závěr s matkou a jejím novým manželem mě posadil na zadek (negativně), no a ten ředitel to bylo taky „něco“.. Ode mne krásné čtyři hvězdy, během sledování filmu jsem si vysnila úplně jiný konec.. (16.04.2024)

Alexander Payne sa po zakopnutí v podobe Downsizing vrátil ku kvalite na akú sme u neho zvyknutí z Nebrasky. Akurát oproti Nebraske tentoraz raz s o niečo viac divácky prístupným filmom, aj keď s Nebraskou toho zdieľa mnoho. Aj v prípade The Holdovers dostávame až neuveriteľne nostalgickú, tentoraz zasadenú do 70. rokov minulého storočia, až sentimentálnu atmosféru, ktorá vo svojej podstate ukrýva smútok, ale bez toho, aby akokoľvek účelovo tlačila čoby len raz počas stopáže na citovú stránku diváka. Namiesto toho si decentne a dôstojne dopomáha decentným humorom, vypointovanými dialógmi, a scenárom, ktorým vám tie postavy postupne dostáva čoraz viac pod kožu. Absencia čoby len jednej slabej scény alebo akejkoľvek straty tempa počas pomerne, na daný žáner, robustných 133 minút už len potvrdzuje, že Payne má remeslo v ruke. Vo výsledku tak komédia, ktorá nepotrebuje divákovi trhať sánku; dráma, ktorá nepotrebuje nijako tlačiť na pílu a zbytočne predramatizovávať; a vianočný film, ktorý nepotrebuje mať typickú vianočnú atmosféru. Jednoducho len obyčajný film, ktorý dokáže v jadre decentne dojať, ako aj úprimne pobaviť bez toho, aby bol akoukoľvek vykalkulovanou snahou o žmýkanie emócií alebo z neho bola cítiť snaha sa prvoplánovo hnať za filmovými cenami. Také obyčajné a pritom tak krásne. Nová vianočná klasicka pre intelektuálov. CELKOVO: 9/10 (30.12.2023)

Emoční instant classic. Pár hutných a skvěle zahraných postav, které v perfektně zkonstruovaném dialogovém filmu o proniknutí institucionálních bariér přijímají jeden druhého a zjišťují, že život se vlastně s nikým nemazlí. Je to možná přespříliš basic v psychologii a vývoji postav, ale zrežírováno s citem a několika mega silnými momenty, na než se bezpečně napojí snad každý. Payne deset let po výborné Nebrasce servíruje lidskou přirozenost zase bez klopýtnutí a zůstává jedním z nejzajímavějších autorských tvůrců, jejichž díla mají nenápadný komerční potenciál. 85 % (28.11.2023)

Dvě tvrdé palice, které si nejdřív absolutně nic nedarují, leč posléze jsou to právě jejich vnitřní démoni, co je začnou chtě nechtě svádět dohromady. Giamatti se Sessou jsou skvělá ústřední dvojice, jež do ringu nepřináší nic nového, ale sebejistota, s jakou je Alexander Payne v hávu 70. let vede, je famózní. Kdo mě trochu zná, tuší, že mám pro tento školní mikrožánr slabost. Společnost mrtvých básníků, Vůně ženy a Dobrý Will Hunting jsou pro mě dodnes etalonem těch nejlepších příběhů na dobrou noc. The Holdovers jmenované vyjma nekončící kadence antických hlášek pravděpodobně v ničem nepřekonávají. Už však jen to, že je můžu v roce 2023 po boku těchto klasik jako mladšího vánočního sourozence doporučit, mi dělá nesmírnou radost. [Viennale 2023] (31.10.2023)