Útek z Utópie

Útek zo šialeného sveta, v ktorom blázon o sebe tvrdí, že je spasiteľ, vymyslel si príbehy o svojom zrode podľa Krista, a preto aj zakázal Bibliu, tvrdí, že vie premeniť piesok na ryžu, len tú ryžu akosi nikomu nedáva. A ľudia sú už tak vymytí, že 100 000 krát opakovanej lži už veria ako nespochybniteľnej pravde, aj keď vedia, že je to totálny blud. Zo strachu. Tento dokument ukazuje práve tento strach, keď babka v bezpečí pred kamerami stále v nekonečnej obave opakuje, aký je ten tlusťoch Kim úžasný a stará sa o ľud - pritom práve pred ním a jeho režimom uteká. Zaujímavé, že pri týchto útekoch musí asistovať na vlastné nebezpečie pastor, žiadna mimovládka, tie sa sústredia na inžinierov a kulturnych obohacovačov. Obávam sa, že zverejnenie tohto dokumentu bude stáť niekoho aj život a sám pastor tiež asi dlho na svete už nebude, lebo chápadlá diktátora sú všade. Aj pri týchto dokumentoch si človek uvedomí, že svet sa nekončí v tzv. civilizácii, ako ju liberáli popisujú a ktorá tvorí možno tak miliardu ľudí, ale že svet je obrovsky komplikované miesto, kde si ani nevšimneme, že minimálne 80% ľudí žije nielen v neslobode, ale hlavne v maximálnej chudobe. Čo sa týka tej neslobody - ak ešte niekto bude rozprávať, ako sa u nás nastoľuje diktatúra, pretože nevládnu progresívci (viď Sulíkova nevesta Grohling alebo blízkoočný retard Šimečka), potom nemá ani šajnu čo to diktatúra v skutočnosti je - tento dokument to pekne opisuje. No a k tej maximálnej chudobe - na svete každé 3,5 sekundy zomrie človek od hladu a každých 10 sekúnd je to dieťa. Aj to by si mal každý pri plýtvaní jedlom uvedomiť. (01.06.2024)

Film nebo spíše dokument na mě zapůsobil. Na začátku byli lidé v sále veselí a bavili se, ale po skončení se už nikdo nesmál a jen mlčky odcházeli. I to o něčem svědčí. V dokumentu mě nejvíce překvapily dvě věci. Poprvé jsem slyšel hlas Kim Čong-una. V naprosté většině případů není jeho hlas ve zprávách slyšet. A druhé, větší překvapení, byly propašované záběry ze Severní Koreje. Ne severokorejská propagandistická televize, ale záběry, které potají natočili lidé a kde je vidět středověk. Bez přiklášky, bez propagandy. Záběry, které natočili nějací chudáci Severokorejci pod hrozbou smrti (nebo horšího osudu) na propašované mobily. Jen ty samotné záběry stály za to. Příběh dokumentu se zabývá hlavně dvěma rodinami, které se snaží uprchnout ze Severní Koreje. Cesta je pro ně zdrcující, jak fyzicky, tak psychicky. Hned ze začátku si člověk uvědomí, že ač jsou to jedni z nejchudších lidí na světě, všichni se na nich chtějí nějak přiživit. Ať se jedná o severokorejské pohlaváry, pašeráky, čínskou policii nebo o převaděče v Laosu či Vietnamu. Všichni na těch nejchudších lidech světa chtějí vydělat. Mají hodnotu jen proto, že lze vydělat peníze na lítosti lidí, kteří se jim snaží pomoci. Cesta z jejich domoviny je složitá, ale stejně tak složitá je jejich cesta do nového domova a světa, který je pro ně úplně cizí. Nechybí tak záběry údivu nad naprosto běžnými věcmi. Během promítání se objevilo i pár "komických" scén, kdy se sál zasmál. Smích však vydržel maximálně jednu vteřinu, než si lidé uvědomili hrůznou realitu, a že to není skeč, nadsázka, ironie nebo metafora, ale skutečnost. Nad vším visí tíživá atmosféra, že i když se někomu podaří utéct fyzicky, podaří se mu utéct psychicky? (29.03.2024)

Produkce filmu a míra detailu natočení útěku rodiny a otevřený příběh pana pastora jsou až bolestně fascinující. K tomu kvanta záběrů na absurdní život zakonzervované společnosti v ideologii prázdnoty, absolutna a hlouposti na entou. Jeden z nejpůsobivějších, ale taky nejdrsnějších dystopických filmů, taky proto, že je to realita, ne dystopie. I tu slzu a vztek to vymáčklo. Filmový zážitek. A v Česku mezitím existuje spolek, který rezignoval na používání mozkových buněk a nepochybuji, že ani tenhle film jim je nepomůže lépe roztřídit (více kldr.info). (07.01.2024)

10/10. Srdceryvný příběh o pronásledování a korupci. Film rozsáhle zkoumá krutou realitu represivního režimu v Severní Koreji, který přiměl nespočet jednotlivců a rodin k útěku před útlakem. Neuvěřitelně dobře natočený, citlivě odhaluje temnou a zničující realitu obyčejných obyvatel Severní Koreje. Soustředit se na jejich lidskost a dát hlas lidem, kteří byli po léta umlčováni a přehlíženi. Určitě nepříjemné a intenzivní dvě hodiny, ale extrémně poutavé a informativní. Tento dokument vřele doporučuji, protože rozhodně stojí za shlédnutí. (27.03.2024)

Obvykle neutíkají, aby se měli líp, ale aby přežili. Šance jsou bohužel čím dál menší. Čína vrací severokorejské uprchlíky daleko častěji, navíc nejsou v bezpečí ani ve Vietnamu či Laosu. Až Thajsko je jistota. Na pozadí příběhu konkrétních uprchlíků se divák seznámí s retrospektivou totálně izolované země za období diktatury Kimů. Jeden z nejšílenějších režimů s veřejnými popravami s povinnou účastí obyvatel.  Lidskost se naštěstí nepodařilo zcela vymýtit a obdivovala jsem rodinu na útěku s 80. letou babičkou a malými dětmi. Jejich osud poskytuje alespoň špetku naděje. Také díky neskutečně odvážnému a obětavému pastorovi Sung-eun Kimovi. (25.03.2024)