Prežiť

Kdysi jsem si tento film nahrála na VHS, mé nadšení opadlo v okamžiku, když jsem zjistila, že už se mi na kazetu nevešlo asi posledních 20 minut:) Takže, když po čase tento film opět dávali v TV, těšila jsem se, že jej konečně zhlédnu celý. I po čase jsem z něj měla stejný dojem, jako tehdy. Matně se mi pozdávalo, že je film znovu předabovaný, v čemž mě ujistilo závěrečné "v českém znění." A dabing byl také snad to jediné, co mi lehce "znepříjemňovalo" zážitek. Když někteří dabéři mluví více postav, a často ještě klidně i chvíli po sobě, dost to sráží celkovou atmosféru a nádech snímku. A zrovna v této Barrandovské verzi se vyskytoval Filip Švarc (jehož hlas mi už v mnoha případech začíná vadit) a Pavel Vondra (jeho hlas, jako jeden z mála zase patří k těm, které se mi asi nikdy nezalíbí). Každopádně je Přežít mrazivý příběh o tom, co by nikdo z nás nechtěl zažít. Někomu zde možná bude chybět větší drsnost, hloubka či šokující momenty, ale v celistvém výsledku se jedná o výborné dílo. Pokud by se mnou někde uprostřed hor hňáplo letadlo, chtěla bych tam mít borca jako je Ethan Hawke:) Svou vůlí a nezlomností by dokázal zvednout na nohy i skupinku fňukajících žáků na školním výletě, kteří si stěžují, že "už je moc horko," že "už nemůžou," nebo, že "do toho kopca prostě už nevylezou.":) (10.12.2011)

Přežít je film, který především bojuje o život sám se sebou. Po velmi působivé, a na tu dobu skvěle natočené letecké katastrofě, která možná doposud nebyla překonána, nastává propad v ději, je to dáno tím, že hercům jsem ani na chvíli nevěřil, že mohou pojídat lidské maso jako čokoládu, dramatu neprospěla ani častá modrá obloha, nebo ryzí romantika zasněžených And. Film by se dal rozdělit na tři dějství rozdělená oponou: letecká havárie-kanibalismus-lavina. Závěrečné zachránění, trocha emocí a opona padá. Za ojedinělý počin dávám 70% (22.02.2009)

O téhle katastrofě byla natočena spousta dokumentů a již roku 1976 hraný film (Supervivientes de los Andes od René Cardony). Tato verze se zakládá na románu "Alive" Piersa Paula Reada, takže je jasné, že by mělo jít především o studii chování člověka v těch nejtěžších situacích (Já osobně ten kanibalismus považuji za naprosto racionální čin), ale právě tady film selhává a zachraňuje ho jen autentičnost prostředí i "scénáře". (12.06.2005)

Možná realistické, ale přes všude vůkol panující mráz takové podivně vlažné. Jako by se tvůrcům nedařilo dostat pod povrch a zachytit to, co trosečníci museli prožívat. Postavy navíc zcela postrádají nějaký vývoj nebo posun, který by odrážel extrémní situaci, ve které se nečekaně ocitly. A zdlouhavé je to, jako by se toho v těch 72 dnech utprení nestalo dost., aby to zaplnilo dvouhodinové vyprávění. K tomu drobné lapsy, jako třeba vousy, které některým nerostly vůbec a někteří je meli po 72 dnech jako mám já po týdnu. Čekal jsem víc. (26.02.2013)

Přežít tenhle film se mi podařilo jen díky utkvělé myšlence, že tím adekvátně uctím památku všech lidí, kteří tehdy v Andách zahynuli. Je to neuvěřitelně táhlé, nudné a přestože se jedná o velice silný námět, je zpracován až trestuhodně povrchně. Za světlé body v něm považuji jen prvních a posledních deset minut. Vše mezi tím mi splynulo v jednu jednotvárnou a lehce zašedlou kouli sněhu. Když i motiv s morálním dilematem zda jíst či nejíst hýždě svého kamaráda zvládnete na jedno zívnutí, je asi něco špatně. (09.12.2011)