Masaryk

Masaryk je náročným filmem a je své historcké předloze opravdu důstojnou poctou. Věděl jsem o něm (o filmu!) jen to, že jej celkem dobře zahrál Karel Roden a víc nic. Tak nějak jsem tušil, že asi pootevře dveře jeho tajemstvím opředené smrti (o níž já mám soukromě celkem jasno díky tomu co byli a jsou komančové za svoloč) s nástupem komunistů k moci. Ale to byl omyl, protože film se odehrává v časech, kdy ještě žil Janův otec, náš první prezident a dějově končí někdy v roce 1939... Nedozvíme se nic o angažmá Jana Masaryka u naší exilové vlády v Londýně, ani nic dalšího o práci pro OSN a po válce. O to více uvidíme jak složitá byla doba kdy po nás Hitler vztahoval své pařáty a jak marně jsme své naděje upínali k Francii a Británii jimž jsme byli jako jakýsi podivný státní útvar po slepený z různých národností po první světové - někde... Těžká doba co semlela psychicky jak Dr. Edvarda Beneše tak i Jana Masaryka. Vůbec jsem netušil jaké měl psychické problémy, ani to jaký to byl živel a kalič... I když lecos mi naznačila jedna historka, kterou kdosi snad z diplomatického sboru exilové ČS vlády v Londýně někde vyprávěl... Na nějakém setkání vrcholných představitelů Anglie si prý dotyčný všiml, jak Jan Masaryk cosi tiše a soukromě vypráví anglickému králi Jiřímu a ten se prý po vyslechnutí Masaryka velmi upřímně smál. Když pak král odešel, ptali se Masaryka čemu, že se to král tak od srdce smál. ,,Ale - říkal jsem mu jeden vtip'' odvětil Jan. - No tak se s námi o něj podělte prosím! ,, Ne to já nemohu, on byl děsně sprostej! '' :-). Myslím, že to Jana Masaryka dokonale charakterizuje i jeho oblibu v širých kruzích nejen diplomatických sborů. Karel Roden jej zahrál perfektně a skutečně se dostal k tomu, čemu já říkám hotový světový herec. Můlže hrát prostě cokoliv a kdekoliv. Už se vymknul našemu rybníčku. Dalším skvělým byl Oldřich Kaiser v roli našeho druhého prezidenta. Škoda, přeškoda, že nehraje ve filmech víc. Už v Tmavomodrém světě jak vzpomíná Jan Svěrák z malé podrole jednoho z pilotů udělal něco, na co leckdo nezapomíná... Tady opět se jen párkrát mihl, ale přesto to bylo dokonalé. Kdo by tenkrát u televarietních scének s Lábusem řekl, že k stáru bude hrát takovéto velké a charakterní role a s těžkým přehledem ! Překrásná a vskutku s jisktou byla i Španělka Arly Jover v roli Marci Davenporterové. Je škoda, že z těch pár filmových let ho nepoznáme zcela, protože tato postava by si to jistě zasloužila. Film zachycuje jednu z jeho životních etap, asi tu nejdůležitější, kdy těžce nesl následky ,,spojenců'' zrady z Mnichova. Meziválečné období bylo ztvárněno dokonale a pražáci jistě poznali Zemskou porodnici U Apolynáře ve filmu předělanou na pobřežní psychiatrické sanatorium. I ostatní pohledy na tehdejší Londýn, či kratičký výjev z naší mobilizace byl udělán perfektně. Širokou masu diváků ale film neohromí. Je plný postav a jmen, která jsou těm, kteří se zabývají historií známa, stejně tak faktů a zákulisních jednání, kdy Masaryk sonduje co si o krocích beneše myslí ta ata vláda a jak asi zareaguje, když Němcům nevyjdeme vstříc... Mně se to líbilo moc, téma mne zajímá, stokrát jsem s přáteli řešil onu otázku - měli jsme se bránit? Bohužel film asi díky drobné suchopádnosti připomínající některé školní nezábavné výklady dějepisu zapadne. A to je škoda. Ačkoliv má evropský formát, jméno Jan Masaryk asi nikdo venku nezná aby toužil film vidět a pro obyčejného českého diváka navštěvujícícho kina zvyklého na kýbl popcornu a colu je tato kávová lžička prvotřídního kaviáru sousto poněkud exotické a snad i nezáživné! 4 dávky kokainu. * * * * (07.09.2017) (menej) (viac)